Česká republika dlouhodobě překračuje limity smogu a znečištění ovzduší. Opatření nejsou dostatečná

22. 4. 2018
Foto: Igors Jefimovs: Smog over Almaty city, Kazakhstan; CC-BY-3.0.

Smog a znečištěné ovzduší je alarmujícím problémem. Česká republika se dlouhodobě nachází na chvostu žebříčku, který hodnotí kvalitu ovzduší v zemích Evropské unie. Nejen na Den Země bychom měli tento problém brát vážně a zamyslet se, jak můžeme sami přispět ke zlepšení.

V posledních letech se podstatně změnil životní styl společnosti. Lidé dbají na zdravější stravování, pravidelně cvičí, více spí, vyhýbají se stresu, přestávají kouřit. Vše v souladu s doporučeními odborníků. Opomenuta je však substance, která významně a prokazatelně ovlivňuje zdraví všech. Vzduch.

Špatná kvalita ovzduší přitom způsobuje množství zdravotních problémů, jakými jsou onemocnění srdce, cév, dýchacích cest, rakovina plic či astma. Dlouhodobé působení znečištěného ovzduší dle statistik průměrně zkracuje lidský život až o deset měsíců. Každoročně se tento problém podílí na téměř čtyři sta tisících předčasných úmrtí v Evropské unii.

Čisté ovzduší pro Evropu

Evropská unie již v minulosti přijala řadu opatření ke zlepšení situace. Směrnice o kvalitě ovzduší z roku 2008 stanovila limity pro míru znečištění ovzduší. Česká republika limity dlouhodobě překračuje, za což je kritizována Evropskou unií. Evropská komise dokonce v roce 2015 vyslala varování, že bude Českou republiku pokutovat, jestliže nedojde k brzké nápravě.

S ohledem na připomínky Světové zdravotnické organizace i odborné veřejnosti byla v roce 2016 přijata nová směrnice, která limity pro znečištění ovzduší ještě zpřísňuje. Směrnice je součástí programu „Čisté ovzduší pro Evropu“. Díky ní by měly hodnoty znečištění ovzduší do roku 2030 výrazně poklesnout. Kdo by však doufal, že tato směrnice a urgence ze strany Evropské unie vyburcují Ministerstvo životního prostředí k zodpovědnému přístupu, byl by na omylu.

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo v roce 2016 programy pro zlepšení kvality ovzduší, reakce na ně však nebyly pozitivní. V několika případech dokonce ekologičtí aktivisté podali žaloby kvůli nekonkrétnosti programů a nejistotě výsledků. Ve zprávě Evropské komise ze dne 3. 2. 2017, která zkoumala provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, se dočteme, že má Česká republika velké mezery v oblasti snižování emisí a dodržování limitů znečištění na svém území.

V říjnu 2017 Evropská agentura pro životní prostředí vydala Air quality report [1], v němž po vyhodnocení údajů z přibližně 2500 stanic konstatovala, že špatná kvalita ovzduší má nadále významný vliv na lidské zdraví. V návaznosti na tuto zprávu pak Karmenu Vella, komisař Evropské unie pro životní prostředí, uvedl, že je Evropská komise odhodlána situaci řešit.

Další krok na sebe nenechal dlouho čekat. V lednu 2018 proběhlo v Bruselu jednání. Pozváno na něj bylo devět zemí, které dlouhodobě překračují limity znečištění ovzduší. Mezi pozvané patřily vedle České republiky také Slovensko, Německo, Spojené království a další. Všichni účastníci museli dodat materiály potřebné k vyhodnocení stávající situace a dostali měsíc k odstranění nedostatků. Následně se Evropská komise přislíbila k záležitosti navrátit, posoudit situaci a v případě přetrvávajících nedostatků zahájit právní kroky.

Dejchej, Brno!

Kvůli špatnému ovzduší již došlo ke vzniku několika spolků a hnutí majících za cíl situaci zlepšit, nebo alespoň na vzniklý stav upozornit. V Brně můžeme zmínit iniciativu Dejchej Brno. Šesti původně zakládajícím matkám vadily zdravotní důsledky špatného ovzduší na jejich děti a laxní přístup zodpovědných orgánů. Na svých stránkách zveřejňují údaje o překročení stanovených limitů znečištění z měřících stanic na území města Brna, kontakty na kompetentní osoby a možnosti, jak stávající situaci zmírnit.

Problematikou se také zabývá sociálně-ekologický spolek Nesehnutí, který vytvořil aplikaci „Můžu dýchat?“. Touto aplikací monitoruje aktuální stav ovzduší na několika místech v Brně a na svých stránkách informuje obyvatele města o vhodnosti venkovních aktivit v závislosti na aktuální hladině nečistot. Zároveň zde nalezneme několik tipů, jak zlepšit kvalitu ovzduší vlastními silami.

Jak z toho ven?

Město může například zavést pravidelné hlášení o stavu aktuálního znečištění ovzduší pro lepší informovanost obyvatel, sázet více zeleně či pracovat na zatraktivnění městské hromadné dopravy. Právě dopravní prostředky totiž představují pro ovzduší asi největší problém.

Aktuální stav ovzduší je skutečně alarmující a prozatím přijatá opatření nejsou zdaleka dostatečná. Můžeme jen doufat, že se postoj kompetentních orgánů změní a budeme moci brzy znovu volně a bez obav dýchat. Je třeba si uvědomit, že okolní vzduch ovlivňuje nejen nás samotné. Je to prvek, který dopadá na zdraví našich rodin, přátel, kolegů i domácích mazlíčků, přičemž podílet se na změně může každý z nás. Stačí ráno (namísto cesty do práce autem) vytáhnout kolo nebo si udělat procházku na autobusovou zastávku. Pokud by každý pravidelný řidič alespoň občas nechal auto doma, rozdíl by byl znatelný a vzduch rázem sladší. Nadechnout se z plných plic čistého vzduchu je totiž dechberoucí.

[1] Air quality in Europe – 2017 report [online]. European Environment Agency, © 2018 [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2017

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 1. číslo.



Autor: Kateřina Gabrhelíková

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.