Emmanuel Macron: Velké vítězství na křehkém základě

26. 6. 2017
Foto: Official Leweb Photos: In conversation with Emmanuel Macron; CC-BY-2.0

Celý svět v neděli 7. května s napětím sledoval druhé kolo klíčových prezidentských voleb ve Francii. Překvapení se nakonec nekonalo – se ziskem více než 66 % hlasů v nich zvítězil favorizovaný Emmanuel Macron. Tím byly zažehnány obavy ze vzestupu populismu, který ve Francii ztělesňuje jeho volební soupeřka Marine Le Pen.

I přes na první pohled výrazný odstup mezi oběma kandidáty je však třeba si uvědomit, že Macron to jako nový francouzský prezident nebude mít vůbec lehké. Macron se ziskem 24 % hlasů zvítězil i v kole prvním, kde kromě kandidátky Národní Fronty (Front National) čelil mimo jiné také republikánovi Françoisi Fillonovi a Jeanu-Lucu Mélenchonovi z hnutí Nepoddajná Francie (La France insoumise). Všechny jeho tři protikandidáty spojuje jedna důležitá věc – jsou politicky jasně vyhraněni a mohou se opřít o ideologicky stabilní voličskou základnu. Ať se již jedná o odpůrce Evropské unie, eura a migrantů v případě Le Pen, konzervativní, avšak proevropské voliče pravice v případě Fillona, či o Mélenchonovy levicové idealisty prahnoucí po nové ústavě, která by svěřila více moci do rukou lidu.

Macronův program, založený převážně na sociálním liberalismu, je naproti tomu velice střízlivý. Nepřichází s ničím revolučním, nechce nic rozbíjet. Chce se jen zasadit o to, aby stávající systém fungoval lépe. A to mnoha Francouzům vadí. Kritizují Macrona, že jeho politická vize není „ni gauche, ni droite“ (ani vlevo, ani vpravo), tudíž je pro mnoho z nich nečitelným. Pravicoví voliči namítají, že nemohou volit někoho, kdo byl členem socialistické vlády. Těm levicovým zase leží v žaludku Macronovo dřívější působení v bance Rothschild & Cie. I přes svůj nízký věk a liberální názory nebyl též nijak populární mezi studenty a mladými, které většinou okouzlil revolucionář Mélenchon. Spoustu lidí se tak obává, že Macron bude druhým Françoisem Hollandem, suverénně nejméně oblíbeným prezidentem v dějinách Francie, se kterým Macron úzce spolupracoval.

Největší naděje či nejmenší zlo?

I přesto však Macron dokázal obě volební kola vyhrát, a to právě díky svému mainstreamovému programu. Nakonec se ukázalo, že většina občanů Francie si zkrátka nepřeje býti politicky vyhraněna, a tudíž raději volí „zlatou střední cestu“. I s rizikem, že Macronova vláda nic nového nepřinese. V kontextu toho je tak třeba si uvědomit, že pro mnoho Francouzů byl hlas pro Macrona v prvním kole hlasem pro „nejmenší zlo“, neboť se zkrátka necítili konformně s mnohem radikálnějšími programy Le Pen či Mélenchona, případně nepřekousli skandály kolem Fillona. Ve druhém kole pak pro Macrona kvůli obavám z vlády Le Pen hlasovalo i mnoho voličů jeho dřívějších protikandidátů, zároveň však rekordní počet voličů zvolil tzv. vote blanc (bílý hlas). Za jeho pomocí dává volič najevo, že se neztotožňuje s žádným z kandidátů. Takovýchto hlasů bylo ve Francii přes 3 miliony (8,5 %).

Je třeba věřit, že Emmanuel Macron bude dobrý prezident, který svou zemi povede zodpovědně a progresivně. Od začátku však bude pod velkým tlakem. Ani ne měsíc po jeho nástupu do úřadu se konají volby do Národního shromáždění. Pro podobu jeho vlády budou klíčové, hrozí mu totiž tzv. cohabitation – stav, kdy se nebude moci opřít o většinu v Parlamentu. Každé jeho rozhodnutí bude navíc zcela jistě podrobeno kritice desítek milionů Francouzů, které Macrona nevolili. Zatím však charismatický čerstvě zvolený prezident hýří elánem a ujišťuje, že během svého mandátu učiní vše pro to, aby již nebylo třeba hlasovat pro extremistické strany. Nechme se překvapit, zda se mu to podaří.

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 2-3. číslo.

Foto: Voliči La France insoumise se se dvěma finálovými kandidáty smířit nechtěli. Volební lístek s popiskem „Vracím Mélenchona do hry“ a oživující kartou byl samozřejmě neplatný; snímek se šířil volně sociálními sítěmi, originální zdroj redakce nedohledala

Autor: Filip Vlček

Vydavatel

  • Fakultní akademický klub, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 04478622
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.