Kauza Žáček aneb Kdo to tady rodí?

31. 3. 2017
Foto: David Sedlecký: Jiří Žáček Praha 2013; Wikimedia Commons, CC BY SA 3.0

Co se týče impulsů pro genderové války byl začátek roku 2017 skutečně plodný. České genderové vody rozvířila údajně genderově nerovná básnička Jiřího Žáčka. Je špatné tvrdit, že holky jsou na světě proto, aby z nich byly maminky?

Debatu otevřel režisér Vít Klusák, když sdílel čtvrt století starou básničku Jiřího Žáčka s názvem K čemu jsou holky na světě. Klusák text z čítanky vydané v roce 2015 označil za debilitu a akcentoval rok jejího vydání.

 

„K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky,

aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký.

Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku.

Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku,“

 

Genderové stereotypy?

V mediálním prostoru se strhla lavina. Zainteresovaná veřejnost se rozdělila do dvou táborů. Na ty, kteří v básničce vidí ukotvení genderových stereotypů, a na ty, kteří v obsahu problém nevidí a argumentují tím, že z kluka přeci maminka nebude. Žáček zdůrazňuje, že šovinista není a ženy podporuje.

Kauza není černobílá. Pro férové zhodnocení situace je třeba znát a uvědomit si několik skutečností. Žáček nepíše, že by z holek měly být výhradně maminky. Na druhou stranu, kdo jiný by měl být maminka, než holka, respektive žena?

Páni kluci

Existuje i básnička „Páni kluci“. Obě básničky oficiálně vyšly ve stejné publikaci v roce 2003. To je více než deset let po napsání první, a tak můžeme jen stěží odhadnout zda-li vznikly v podobné době. „Páni kluci jsou tu k tomu, aby svět byl veselý. Vystartují ráno z domu, jako když je vystřelí,“ zní první odstavec.

Je posláním díla sdělit čtenářům, že holky, jsou tu od toho, aby rodily děti a kluci od toho, aby byla legrace? Nebo jsme přecitlivělí a hledáme mezi řádky něco, co tam prostě není? Faktem zůstává, že porovnání těchto dvou básní může působit na feministickou veřejnost jako rozbuška.

A kdo to rozsoudí?

České školství se nepochybně potýká s genderovou nerovností, ale jejím řešením nejsou slovní přestřelky v internetových diskuzích.

Ministerstvo školství ve svém vyjádření ke kauze nepopírá, že skloňovaný text není genderově neutrální. „Při výkladu by tak měl učitel žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti, kromě jiného také souvislost s genderovou korektností," konstatuje ministerstvo. A právě vliv pedagogů a rodičů zůstal naprosto opomenut. Osm řádků básničky myšlení osmiletých dětí pravděpodobně nezmění.

Kdo víc buduje stereotypy? Žáček, rodič, nebo učitel? Dennodenně žáci a žákyně slýchávají, že tenhle sešit není na holku zrovna upravený nebo že trojka z výtvarky je tedy bída, ale na kluka dobrý. O tom se ale na internetu nediskutuje.

Těhotní lidé

Gender samozřejmě není jen regionální záležitostí. Britská lékařská asociace například nedávno pobídla zdravotnický personál, aby nastávající matky označoval jako těhotné lidi. Na první pohled úsměvný pokyn. Jak a proč ale vznikl?

V Británii může být člověk papírově muž, ač po tělesné stránce zůstává ženou. Když je někdo dle průkazu John Paper, ale zároveň je v osmém měsíci těhotenství, mohl by to být pro zdravotnický personál oříšek. Na druhou stranu, transgender matek bude pravděpodobně menšina a tak je otázka, jestli takové paušální označení vůbec má smysl.

Vypovídá snad dění v Británii o tom, že odpůrci básničky měli pravdu a nejen že každá holka nemusí být maminka, ale ani každá maminka nemusí být holka?

„Těhotná žena se může stokrát cítit jako muž, ale nakonec stejně skončí u gynekologa“, komentuje situaci v Británii Žáček. Příkré shrnutí, možná by mělo znít nějak takto: Těhotní lidé se mohou stokrát cítit jako muži nebo ženy, ale stejně skončí u gynekologa. Je toto cesta?

Kamenem úrazu genderových válek je, že z férových dialogů se stávají žabomyší války, kdy se jedna strana snaží překřičet druhou. Pokud k celé kauze přidáte obranu ženských práv a rovnost pohlaví, vznikne jen nepřehledný pelmel. Jde tady vůbec ještě o menšiny, či děti?

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 1. číslo.



Autor: Martina Ivanová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.