Hořkosladce

1. 5. 2016

Nevím, je-li si toho čtenář vědom, ale s tvorbou práva je tak trochu kříž – musí být dost obecné, aby pokrylo velké množství situací, ale zase dostatečně určité, aby si ho adresáti jeho působení dovedli spojit s konkrétní situací, aniž by sklouzávalo ke kazuističnosti.

Vezměte si takové dopravní značky - zákonodárce rozdělil všechny ty, od nichž rozumně očekával, že se budou provozu na silnicích účastnit, do několika skupin, přičemž každé z nich přidělil snadno rozpoznatelný symbol, který identifikuje značky určené výhradně pro ně. Je přitom lhostejno, zda konkrétní účastník, dejme tomu řidič a provozovatel motorového vozidla, řídí a provozuje škodovku, bavoráka nebo třeba Pragu; jakmile je na značce automobil, je povinen ji ctít.

Procházel jsem se onehdy po jedné z teras na Špilberku a narazil na pozoruhodný případ zákazu vjezdu. Byla to královna všech cedulí, úplně nová, nablýskaná a - v řeči opatření obecné povahy - nicotná. V červeném kruhu na ní totiž nestál chodec, cyklista ani žádný z obligátních provozovatelů motorových vozidel, nýbrž jezdec na Segwayi.

Segway, pokud snad čtenář není s tímto výdobytkem technologie ještě obeznámen, je elektrické vozítko, na němž se jeho řidič veze vestoje a namísto volantu mění směr jízdy nakláněním ze strany na stranu. Ministerští úředníci dali kdysi hlavy dohromady a šalamounskou vylučovací metodou dospěli k závěru, že Segway vozidlem není, neboť vozidla podléhají homologaci[1]; o zvíře nejde, to je zjevné, a jízdní kolo to také být nemůže, protože to má přece kola za sebou - jakkoli to na první pohled nebylo zřejmé, jezdec na Segwayi tedy musí být chodcem! Žila-li by princezna Koloběžka dnes, měla by dopravu ke králi zajištěnu mnohem pohodlnějším způsobem – pokud by se jí tedy během cesty nevybila baterie.

Spatřiv značku, která značkou není, ale pravděpodobně si toho sama není vědoma, vzplál ve mně spravedlivý oheň a jal jsem se situaci řešit. Poslal jsem na magistrát otázku, zda jsou si úředníci jisti, že takovou značku umístit lze, a pokud jsou, mohli-li by mne odkázat na předpis, z nějž svou jistotu čerpají. V duchu jsem plánoval mnoho dalších kroků - stížnosti na všechny strany; zapojení veřejnosti; masivní letákovou kampaň! Ale nebylo mi dopřáno dostat se dál. Druhý den jsem v kopii obdržel rozhořčenou nótu, kterou jakási osoba zasílala z magistrátu správě hradu Špilberk. Za týden po značce zbyla jen díra v chodníku a omezení používání Segwayů se přesunulo do návštěvního řádu hradního parku.

Ještě v létě byl na Špilberku jezdec na Segwayi zobrazen na ceduli čtveratého tvaru - o dopravní značku také nešlo, ale případnému jezdci tím bylo nenásilně dáváno na vědomí, že by ho správa hradu v této historické oblasti na jeho futuristickém dopravním prostředku nejraději neviděla. Pak se však něco stalo a původní omšelá značka byla nahrazena oním blyštivým značkovým paskvilem, o němž jsem hovořil dříve.

Nyní trocha právničiny: dopravní značka má oproti tabulím, které dopravními značkami nejsou, významnou výhodu - za nectění pokynů, které obsahuje, lze pokutovat.

Veřejnoprávní omezení lidské činnosti však musí pramenit z právních předpisů[2], které byly řádně publikovány a s nimiž se měl každý možnost seznámit. Jak jinak by si člověk mohl být jistý, co piktogram na značce znamená? Nebo co takové dopravní značky vůbec jsou? Značka s jezdcem na Segwayi však podle předpisů, které danou oblast práva regulují[3], neexistuje; lze se tedy přít, zda je na ní opravdu vyobrazen jezdec na Segwayi. Nejde ve skutečnosti o trpaslíka na kremroli, v níž je zapíchnuté párátko? Anebo o osobu, která sisyfovsky hustí pneumatiku, na níž stojí? Nikdo neví.

V hlavním městě jsou úředníci podšitější lišky. Když obdobný problém řešili v parku na Kampě, umístili do něj zákaz vstupu chodcům s výraznou doplňkovou tabulkou: “Jen zařízení Segway.” Ptal jsem se devíti svých přátel (a jednoho inženýra ekonomie), jak si značku vykládají, a do jednoho odpověděli: “Vstup povolen pouze na Segwayi.” Jen ten inženýr dodal: “Pokud to ovšem neznamená pravý opak.” - Znamená. Značka 'zákaz vstupu chodcům' zakazuje vstup chodcům, přičemž dodatková tabulka jej konkretizuje pouze na ty chodce, kteří se přepravují na Segwayi.

Nacházíme se v kuriózní situaci. V jednom městě mají značky, které jsou jasné a srozumitelné, ale splnění jimi ukládaných povinností nelze vymáhat; v druhém zase značky, které skutečně ukládají povinnosti, ale málokdo jim rozumí.

Čtenáři, mám dojem, že musím s barvou ven. Tento právní exkurz na téma dopravního značení jsem totiž už jednou podával - v létě, když jsem si čtveraté brněnské značky/neznačky všiml poprvé. Publikoval jsem jej tehdy neformálně, ale veřejně, a mám pocit, že jej - aniž to bylo mým záměrem - četl i někdo z magistrátu, kdo pak nechal původní čtveratou značku vyměnit za novou, kulatou, o jejíž odstranění jsem se zase postaral já, a která zapříčinila zrod tohoto fejetonu.

Za další: předpis, který dopravní značky reguluje, byl změněn[4] a od 1. ledna 2016 nově obsahuje i piktogram osobního přepravníku neboli - Segwaye, takže jejich provoz umožňuje regulovat.  

A aby toho nebylo málo, ještě jedna hrůza, pro některé možná ta největší: Brno není Praha. V Brně Segway k osobní přepravě nikdo nepoužívá.

Uhasil jsem tedy požár, který jsem nedopatřením sám založil a který vlastně ani nikoho nepálil. Vzniklé spáleniště pak pro všechny, kterých by se snad situace někdy týkala, představuje mnohem horší prostředí, než v jakém by se bývali nacházeli původně, neboť nyní jsou jim ukládaná omezení skryta v návštěvním řádu, tedy na místě, kde je hledat nebudou.

Zde svůj fejeton zakončím.

Volejme sláva! Spravedlnosti bylo učiněno zadost, na světě byl obnoven řád. Ale já si příště, než se zase chopím planoucího meče a jmu se zjednávat nápravu, položím otázku, která by nejen mně, ale i jiným (například obci), mohla ušetřit čas, nervy a peněžní prostředky: neřeším náhodou prkotinu?

 

Fejeton se umístil na prvním místě v soutěži Právnická povídka 2016, kategorie FEJETON. Právní prostor.cz byl mediálním partnerem.


[1] ŠTŮSEK, Michal. Vozítko Segway o licenci nepřijde. Řidič je chodcem. Aktuálně.cz [online]. Economia, publikováno 29. 1. 2011 [cit. 31. 12. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/vozitko-segway-o-licenci-neprijde-ridic-jechodcem/r~i:article:688740/

[2] Čl. 2 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993, Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho I. ročník, 1. číslo.



Autor: Marek Tesař

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.