Časopis FAKT vám opět přináší přehled nejdůležitějších změn právního řádu. Začtěte se, ať víte, jaké úzetko můžete vyřadit ze své sbírky, abyste si při nejbližší návštěvě knihkupectví koupili jeho aktuální verzi!
Zákon č. 65/2017 Sb. upravuje opatření k ochraně před škodami působenými užíváním návykových látek s účinností od 31. 5. 2017. Nová úprava nahrazuje především zákon o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (č. 379/2005 Sb.) Do nového předpisu se přesouvá úprava zakazující prodej alkoholu a tabákových výrobků osobám mladším 18 let.
Od posledního května došlo k rozšíření míst, kde je zakázáno kouřit, o prostory sociálně-právní ochrany dětí, nástupiště, přístřešky, čekárny či dopravní prostředky veřejné dopravy a další. Zákaz se vztahuje i na elektronické cigarety s výjimkou vnitřních prostor provozovny stravovacích služeb a prostory zoologických zahrad. Zákon také zakotvuje povinnost provozovatelů restaurací nabízet alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější alkoholický.
Dne 26. listopadu 2015 bylo prostřednictvím Úředního věstníku Evropské unie publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2120, kterým se mění nařízení č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Cílem je zrušit maloobchodní příplatky za roaming. Nařízení je účinné od 15. června 2017.
Vztahuje se na všechny osoby, které v jiných státech EU používají SIM kartu ze svého bydliště, nebo ze státu, kde například pracují nebo studují. Poskytovatelé roamingu nesmí účtovat příplatek za uskutečněné nebo přijaté volání, SMS, MMS ani za využití datové služby.
Operátoři mohou uplatňovat takzvanou "fair use policy" – politiku přiměřeného využívání. Jejím cílem je zabránit zneužívání a nezvyklému využívání regulovaných roamingových služeb. V případě zneužití může operátor zavést příplatky v maximální výši velkoobchodních cen. Na dodržování pravidel stanovených nařízením dohlíží Český telekomunikační úřad.
Novela provedená zákonem č. 64/2017 Sb. si klade za cíl s účinností od 1. 7. 2017 zamezit obcházení zákona. K tomu docházelo v podobě zřizování fiktivních nebo nefungujících provozoven insolvenčními správci za účelem zvýšení nápadu nových insolvenčních věcí. Dále novela reaguje na omezené možnosti Ministerstva spravedlnosti sankcionovat insolvenční správce za zjištěná pochybení. Zákon bude nově regulovat komerční subjekty, které za nepřiměřenou úplatu slibují zpracování insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Dojde k omezení subjektů aktivně legitimovaných k podání návrhu na povolení oddlužení a insolvenčního návrhu. Oprávnění bude mít nově pouze advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce nebo osoba, které Ministerstvo spravedlnosti udělí akreditaci. Zvýšit by se měla ochrana dlužníků nebo domnělých dlužníků před takzvanými šikanózními insolvenčními návrhy. Soud nezveřejní insolvenční návrh v rejstříku, pokud bude mít důvodné pochybnosti, že je insolvenční návrh nedůvodný.
Osoby s povinně zřízenou datovou schránkou budou mít povinnost činit podání v elektronické podobě do datové schránky nebo elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Rozsáhlá novela se týká i místní příslušnosti insolvenčních soudů, hlasovacího práva věřitelů, odměny insolvenčního správce nebo zálohy na náklady insolvenčního řízení. Změn je však mnohem více.
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, sjednotil do té doby roztříštěnou právní úpravu oblasti zacházení s oběťmi trestných činů v trestním řízení i mimo něj, a to včetně poskytování ochrany, pomoci a podpory těmto obětem. Zákon provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU. V rámci implementačních workshopů bylo zjištěno, že jednotlivá ustanovení lze v některých ohledech zdokonalit, aby lépe odpovídala smyslu a účelu směrnice. Novelou č. 56/2017 Sb. s účinností od 1. 4. 2017 zákonodárce reaguje na zjištěné nedostatky dosavadního znění.
Novela rozšířila okruh zvláště zranitelných obětí. Mezi ně patří nově oběti trestného činu teroristického útoku, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, osoby vysokého věku a oběti trestného činu spáchaného ve prospěch organizované skupiny. Zvýšil se i počet informací, které je nutné sdělit oběti trestného činu nebo o které může požádat.
Zákon č. 90/2017 Sb. s účinností od 13. 4. 2017 novelizoval zákon o volbách do Parlamentu ČR, do zastupitelstev obcí a krajů, do Evropského parlamentu a o volbě prezidenta republiky. Spíše technická novela se snaží reagovat na nedostatky právní úpravy.
Zákonodárce si klade za cíl umožnit konání dílčích kroků v průběhu volebního procesu s využitím již právně ukotvených a v praxi fungujících ověřených nástrojů (zejména datové schránky, elektronický podpis). Nově je například možné zasílat pozvánky na první zasedání okrskové volební komise elektronicky. Upraven byl i postup sběru a kontroly podpisů na podporu nezávislého kandidáta na prezidenta. Podle Ústavního soudu se dostatečně neověřovala pravost podpisu petenta. Na to reagoval zákonodárce zavedením povinnosti uvádět číslo jeho občanského průkazu nebo pasu. Novela reaguje i na problémy, s nimiž se potýkají volební orgány a jejichž odstranění opakovaně požadují v závěrečných zprávách z voleb.
Zákon č. 55/2017 Sb. novelizoval trestní předpisy s účinností od 18. 3. 2017. Primárním cílem je řádná implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/42/EU. Směrnice se zaměřuje na oblast zajištění a odčerpání majetku v trestním řízení a zdůrazňuje význam účinného odčerpání nástrojů a výnosů z trestné činnosti jako jednoho z efektivních nástrojů boje s organizovaným zločinem. Směrnice upravuje i takzvané rozšířené zabavení majetku, kdy v souvislosti s odsouzením není odčerpán pouze majetek získaný trestnou činností ale i další majetek pravděpodobně pocházející z této činnosti. České právní předpisy dosud tuto možnost neupravovaly.
Zákonem č. 58/2017 Sb. byl změněn trestní zákoník a zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Vězni s identickými vlastnostmi a kriminogenními sklony byli zařazováni do různých typů věznic. To působilo Vězeňské správě problémy při specializovaném zacházení s vězni. Zařazování vězňů do vhodných typů věznic by mělo vytvořit vhodnější podmínky pro resocializaci odsouzených a snížení recidivy po propuštění z vězení. Novela nabývá účinnosti 1. 10. 2017.
Autor: Josef Bártů
Chystáte se začít podnikat na finančním trhu a zajímá vás, zda budete pro svůj projekt potřebovat licenci? Následující článek odpovídá na 10 otázek, které vás mohou napadnout v souvislosti s finančním právem. Připravili...
Ochrana životního prostředí je v současnosti stěžejním tématem a dotýká se různých vědeckých i sociálních oblastí, právo nevyjímaje. Z právního hlediska hraje klíčovou roli zejména Evropská unie, která se životním...
