Jak probíhají výběrová řízení na koncipienty v advokacii? Čeho by se při nich měli uchazeči vyvarovat a čeho se naopak vůbec nemusejí bát? Na to jsme se ptali Alexandry Helánové, Head of HR v advokátní kanceláři KROUPAHELÁN.
Advokátní koncipienti často tápou v tom, jak probíhá výběrové řízení do advokátních kanceláří. Na co by se měli uchazeči o práci připravit?
To je docela těžká otázka... Některé advokátní kanceláře posuzují uchazeče na základě různých testů nebo odborných úkolů. A to včetně přezkoušení z cizího jazyka. Jiným zase pro výběr stačí životopis a krátké setkání.
Najdou se i kanceláře, které uchazeče přijímají formou assessment centra. Stráví s nimi celý den a většinou se věnují různým psychodiagnostickým testům, pohovorům a různým individuálním a skupinovým úkolům.
Takže těch způsobů je fakt hodně. O to víc všem ještě před přípravou doporučuji, aby se doptali, jak přesně bude „výběrko“ probíhat. Hned budete mít lepší představu, co vás čeká a nemine. Ze zkušenosti vám mohu říct, že budete tím pádem i mnohem méně nervózní.
Sami jsme již zažili pár výběrových řízení a vždy jsme byli nervózní...
Být nervózní u pohovoru je naprosto normální. O to víc vnímám, že jedním z mých úkolů je vytvořit takovou atmosféru, aby se uchazeči u pohovoru cítili dobře a nervozita z nich opadla. My třeba hned v úvodu nabízíme uchazečům tykání, protože věřím, že tímto způsobem dokážeme vést pohovor v přátelském duchu.
Co byste proti nervozitě doporučila?
Podle mě je klíčové si zjistit, co vše vás na výběrku může potkat, a nebát se ozvat v případě jakýchkoliv nejasností.
A pokud vás všechny léky na nervozitu zradily, mohlo by pomoct si uvědomit, že i my, na druhé straně, na tom nejsme o moc líp. Nevíme, jak bude pohovor probíhat. Zda bude mít dobré flow, jestli bude uchazeč mluvit málo nebo naopak až moc. Dopředu si nemůžeme být jistí, zda zjistíme všechno, na co se potřebujeme zeptat...
Jakou roli má ve výběrovém řízení životopis?
Kdybych použila právní řeč, řekla bych: to záleží. 😉 Ale vážně, pro personalisty je samozřejmě nějaká forma životopisu důležitá. Stejně dostačující je ale v dnešní době také dobře vyplněný profil na LinkedInu.
Neřídíme se ale ani zdaleka jen tím, co najdeme v životopisu. I když ho nebude mít uchazeč extra vyšperkovaný, stále nás může zaujmout svým odborným úkolem a na pohovoru.
Uchazeči o práci často řeší, jestli mají do životopisu umisťovat fotografii. Jak na to nahlížíte?
Díky fotce si dokážu uchazeče konkrétněji představit, nepřikládám jí však v životopisu velkou váhu. Pokud je uchazeč pro naši kancelář vhodným kandidátem, tak jako tak se uvidíme dříve nebo později osobně. Je dobré ale zmínit, že fotku v dnešní době do životopisu přikládá většina uchazečů.
Jak probíhá výběrové řízení na pozici koncipient/ka ve vaší advokátní kanceláři?
Rozhodně to není žádná brnkačka. Naštěstí už máme dost zažitý a funkční proces, který se nám za ta léta osvědčil.
Uchazeči se nám nejčastěji hlásí prostřednictvím inzerátů, kde musí vyplnit náš formulář. V něm je potřeba zodpovědět několik otázek a přiložit životopis. V dotazníku se dále doptáváme na vzdělání, pracovní zkušenosti, ale třeba také na to, co na uchazeči jeho okolí oceňuje.
Další kolo je odborný úkol. Uchazečům posíláme dvě právní analýzy z oblasti obecného občanského práva. Cílem úkolu není zjistit, co konkrétně uchazeči umí. Nechceme je testovat nebo zkoušet ze znalostí. Chceme zjistit, jak uchazeči přemýšlejí. Úkol následně posuzují dva kolegové a vybrané uchazeče zveme na pohovor, kde se setkají se mnou a dvěma kolegy advokáty.
V rámci prvního pohovoru se odborný úkol blíže s uchazeči probírá. Opět nám nejde o testování znalostí, ale o diskuzi. Je pro nás důležité vědět, jak nad analýzou uchazeč přemýšlel, jak je schopen o svých závěrech diskutovat a zda dokáže přijímat zpětnou vazbu. Také se ptáme, proč uchazeči chtějí pracovat v advokacii, jaké oblasti práva je zajímají a co je v životě baví. Otevíráme témata jako osobní rozvoj, zpětná vazba, zvládání změn, komunikace. Pohovor bereme také jako příležitost sladit si vzájemná očekávání. Vybraní uchazeči postupují dále a obvykle je čeká poslední kolo pohovorů s partnery kanceláře, Jirkou a Pavlem.
To je celkem dlouhý proces. Nemůže to někoho z uchazečů odradit?
Popravdě? Asi může. Pro nás je ale důležité uchazeče dobře poznat ještě před tím, než s ním navážeme spolupráci. Chceme mít jistotu, že je pro nás vhodným kandidátem, protože každý špatný nábor nás stojí dost úsilí a peněz.
Ale nejde jen o nás. Rádi bychom pro uchazeče byli tím vysněným místem, kde chtějí pracovat. Snažíme se jim proto poskytnout co nejvíc informací, aby si udělali co nejlepší představu o tom, jak naše kancelář funguje a co od dané pracovní pozice může očekávat. Proto celému procesu dáváme hodně času a energie.
Liší se výběrové řízení na koncipienty od těch na studenty?
Ano, liší. A pokud vím, tak nejen u nás. Celé výběrko pro právní praktikanty bývá zpravidla kratší. My studentům zadáváme ke zpracování jednu právní analýzu, kterou hodnotí jeden právník a poté následuje jedno kolo pohovorů. Také je důležité zmínit, že v naší kanceláři nabízíme praxi nejprve na 3 měsíce a v případě, že spolupráce vzájemně funguje, nabízíme studentům praxi delší.
Co u kandidátů považujete za nejdůležitější vlastnost/skill?
Pro budoucí právníky je důležité analytické myšlení, výborný písemný projev a schopnost se srozumitelně vyjadřovat. Důležitá je také chuť učit se novým věcem a umět přijímat zpětnou vazbu.
Co naopak vůbec kandidáti nepotřebují a třeba si myslí, že ano?
Uchazeči se někdy trápí tím, že nemají dostatečné pracovní zkušenosti. Pak mají obavy se na volnou pracovní pozici přihlásit. Přitom se není čeho bát. Dnešní studenti jsou nesmírně aktivní. Jezdí na zahraniční stáže a letní školy. Angažují se v různých spolcích na fakultě, jsou aktivní v akademickém senátu, účastní se Moot Courtu nebo hrají ve fakultním divadelním spolku. To vše jsou z mého pohledu skvělé zkušenosti, které jim naopak pozici mohou pomoct získat.
A ještě mě napadá taková drobnost. Uchazeči často přemýšlejí, jak se k pohovoru obléknout. Nebudu nikomu nalhávat, že v teniskách a roztrhaném tričku u nás udělají kdovíjakou parádu. Nemusí se však ani soukat do dvouřadých obleků nebo nepohodlných šatů, ve kterých se budou celou dobu ošívat. Dobře padnoucí oblečení, ve kterém se budete cítit dobře, bude tou správnou volbou.
Už jste zmiňovala, že je výběrové řízení také o tom, aby uchazeč zjistil, zda je pro něj kancelář tou ideální. Co všechno byste mu doporučila, aby si od ní zjistil?
Zjistit si, jakým specializacím a klientům se kancelář věnuje. Jak vypadá typický den, kdo vám bude zadávat práci, jak bude probíhat zpětná vazba, zda se dostanete do kontaktu s klienty. Ptejte se na to, zda budete mít svého buddyho, mentora nebo supervizora. Zda vás kancelář bude podporovat v dalším rozvoji a vzdělávání. Určitě otevřete otázku pracovní doby. Taky mzdy, pokud není uvedená v inzerátu. A doptejte se na další benefity, které kancelář nabízí.
Jsou to i otázky, na které se uchazeči nejčastěji ptají?
Když už se na nějaké ptají, tak to nejspíš bude jedna z nich. Ale občas se ptají i na věci, které by mě vůbec nenapadly. Třeba zda společně v kanceláři cvičíme jógu nebo zda můžeme chodit do práce v teniskách.
Jaká byla nejzajímavější otázka, kterou jste kdy dostala?
Zda jsou Jirka s Pavlem opravdu takoví sympaťáci jako na sociálních sítích. 😊
Stává se naopak, že se neptají vůbec? Jak potom reagujete?
Stává. Každého vždy ujistím, že se mohou na cokoliv doptat i po skončení pohovoru.
Jakou nejdůležitější radu byste dala těm, koho právě čeká výběrové řízení do advokátní kanceláře?
Předně, buďte sami sebou. Před pohovorem se nadechněte, vydechněte a uvědomte si, že i my, na druhé straně, jsme jen lidé, kteří se vás snaží jen lépe poznat.
A je dobré si uvědomit, že i když vám to na první dobrou u výběrového řízení nevyjde, není konec světa. Jen se dost možná naše cesty nepotkaly v ten správný čas.
Dnes jsme měli příležitost položit 5 jednoduchých otázek Janu Tkáči, který je vizionářem a architektem informačního systému Evolio. To patří mezi partnery Práva21.
Eva Vášová vystudovala psychologii na Masarykově univerzitě a před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala jako psycholožka v zabezpečovací detenci v Brně. Někteří ji mohou znát jako zakladatelku úspěšného Psychologického...
