Markéta Selucká: Chtěla bych, abychom se otevřeli městu i světu

1. 5. 2016
Foto: David Kohout

Právnická fakulta by podle děkanky Markéty Selucké měla více otevřít své dveře zahraničním studentům i veřejnosti. „Postupně jsme uzavřeli nové smlouvy se zahraničními fakultami. Naši studenti by se tak mohli podívat nejen více do západní Evropy či USA, ale také by mohli přijít zahraniční studenti studovat doktorské studium v anglickém jazyce z jihoafrického Johannesburgu, Ukrajiny, Ruska či Běloruska,“ říká v rozhovoru Selucká. Zároveň dodává, že se Právnická fakulta stala respektovanou institucí nejen v České republice, ale také ve střední Evropě.

 

Právnická fakulta se pravidelně umisťuje v různých anketách jako první či druhá nejlepší právnická fakulta v České republice. Myslíte si, že tyto novinářské žebříčky skutečně něco vypovídají o kvalitě studia?

Sama za sebe musím říci, že ty zmiňované ankety a hodnocení vysokých škol na mě působí laicky, a proto je beru s velkou rezervou. To zaprvé. Za druhé ale musím dodat, že jsou důležité v souvislosti s prezentací fakulty směrem k laikům nebo budoucím studentům. Ty žebříčky jsou čtené a je to jakési laické seznámení s fakultou. Lidé dostávají základní informace, jak kvalitní ale ty informace jsou, to můžeme rozporovat, ale nezměníme to. My data pouze přeposíláme, neinterpretujeme.

A myslíte si, že sehrávají tyto novinové žebříčky nějakou důležitou úlohu, můžeme to nazvat třeba reklamou, pro fakultu?

Reklamou asi ano, avšak nejvyšší výpovědní váhu mají naši absolventi. To je to, co nám dělá nejlepší reklamu. S tím souvisí i snaha změnit pohled absolventů na jejich rodnou alma mater. Aby k ní měli kladný vztah, aby se rádi vraceli zpět domů. Pak bych ještě dodala, že je důležitá motivovanost studentů ke studiu. Osobně zastávám názor, že student, který je třeba průměrný, ale dobře motivovaný, toho ve finále dokáže více, než student, který je velice inteligentní, ale o obor nejeví žádný zájem.

Obstojí Právnická fakulta v Brně v porovnání se svou starší sestrou v Praze?

Určitě ano. Myslím si, že naše právnická fakulta má dobrý zvuk nejen v právnické obci v ČR, ale i ve střední Evropě.  

A panuje mezi Vámi spíše řevnivost a soutěživost, nebo si vzájemně vycházíte vstříc, spolupracujete a navzájem se podporujete?

Myslím si, že od obojího trochu. Samozřejmě, že určitá rivalita a soutěživost tam je. Mezi „Karlovkou“ a „Masaryčkou“ či Olomoucí. Ale ve velké míře převažuje spolupráce a jsem za to velmi ráda. Nechci podporovat nějakou nesnášenlivost mezi Prahou a Brnem či Olomoucí a Brnem. To v žádném případě. Obecně máme velice dobré vztahy.  

Myslíte, že by šlo studovat práva jako dvouobor?  

Ne, nešlo, a to i z organizačních důvodů. Znám ale studenty, kteří studují například dvě vysoké školy. Jedna studentka dokonce studovala právo a medicínu. Obě zvládla. Právo jako dvouobor si však představit nedovedu. Je až příliš uzavřené a provázané se specifickými povoláními, jako je advokát či soudce. Přes to všechno by se měla posílit výuka cizích jazyků. Zastávám názor, že právník, který neumí jeden nebo dva jazyky, je v dnešní době neuplatnitelný. Chcete do Lucemburku či Bruselu? Potřebujete angličtinu a francouzštinu. Chcete do renomované advokátky? Tak je třeba počítat s tím, že budete potřebovat znalost němčiny. K tomu se váže například povinnost vyjet na stáž nebo absolvování minimálně jednoho předmětu v angličtině.

Připravilo vedení pro studenty již nějaké konkrétní předměty vedené v cizím jazyce?

Teď připravujeme kurz základy rakouského soukromého práva v němčině. Studenti se do něj budou zapisovat od září. Dále rozšiřujeme nabídku předmětů v angličtině. Je to pro nás velice důležité. Nemůžeme zůstat v mantinelech českého práva a nerozhlédnout se po Evropě.

Pojďme tedy do Evropy. Když srovnáte přístup k výuce práva ve střední Evropě a na Západě, jsou zde patrné rozdíly?

Na Západě je kladen důraz především na dovedností složku. V této oblasti jsme Západ v zásadě dohnali. V čem možná zaostáváme, je důraz na výuku v průřezových oborech. To je v Česku stále ještě novinka. Když se ale podíváme na prestižní právnické fakulty od nás na západ, tak je to běžná věc. To může být pro nás trochu handicap, na jehož odstranění však v Brně intenzivně pracujeme.

Jak si tuto změnu představit?

Uvažujeme například o výuce zdravotnického práva, o potravinářském právu, o sportovním právu, o horním právu. Několik z těchto programů chceme nabídnout i studentům jiných fakult. Horní právo například nabídneme přírodovědě. V kurzu by měli být tedy jak studenti práva, tak studenti přírodovědy.

Soudní síň bude

Ve svém programovém prohlášení jste uvedla, že chcete změnit podobu přijímacího řízení. Je ale taková změna za současného nastavení uskutečnitelná?

Dala jsem žádost na senát, aby se vyjádřil, jestli o takovou změnu vůbec stojí. Pokud to senát schválí, tak to změnit můžeme. Snažili jsme se otázku reformy přijímacího řízení předložit i na celouniverzitní úrovni.

Jaká by měla být výsledná podoba přijímacího řízení?

Variant je několik. Např. by mohlo být složené ze dvou částí či jakási varianta TSP pro humanitní obory na MU skládající se z TSP a testů, které prověří maturitní znalosti z humanitních věd. Cílem je, aby se sem dostali nejen inteligentní lidé, ale také ti, kteří mají lásku k humanitním vědám. Právo to potřebuje.

Důležitým bodem byla změna doktorského studia. Co vše by se mělo změnit?

Důležitá je v této oblasti individualizace vztahu mezi školitelem a studentem. S tím jde ruku v ruce malý počet doktorandů na školitele a zintenzivnění práce. Cílem by byl mnohem větší tlak na studenta na průběžné psaní disertační práce. Je otázkou, jestli zavést průběžné zkoušky. Jsem zastánce té vize, že po dvou letech by doktorand měl dát teze a základy disertační práce, které by měl obhájit např. před oborovou komisí. Pakliže je neobhájí, mělo by mu být studium ukončeno. Aby se nestalo to, co se mnohdy děje teď, že ve čtvrtém ročníku doktorandi studium přerušují, protože nemají v zásadě nic napsáno.

A další změny na fakultě?

Chystáme výstavbu soudní síně. Ta by měla v průběhu příštího roku začít fungovat.

Přišla jste taky s tím, že by bylo dobré zrealizovat v prostorech fakulty kavárnu. Proč je pro vás tento projekt tak důležitý?

Pořád si myslím, že kavárna je možnost, kde se v přátelském duchu setkat a diskutovat. K vysokoškolskému a intelektuálnímu prostředí to prostě patří.

Fakulta otevřená městu i světu

Došlo v českém právním prostředí k rozvázání s komunistickou diktaturou, minulostí, která skončila 17. listopadu, nebo jsou zde stále patrné zátěže, které si táhneme s sebou?

V soukromém právu přinesl velkou změnu nový občanský zákoník. To je zásadní moment. Jestli nás ta éra poznamenala? To určitě ano, tak to prostě je. Na druhou stranu je tu mladá generace, která je nezatížená tímto břemenem a má možnost vyjet na Erasmus, získat nové poznatky, ideály a vrátit se. To vše pomáhá v rozvoji právní vědy, ale i celé občanské společnosti.

Jsme mladá demokracie a stojíme před zásadními výzvami, které plynou z mezinárodního prostředí. Je u nás možný polský scénář?

Zde bych rozlišovala právo jako normativní systém a právní kulturu, politickou kulturu. Právo jako normativní systém nikdy nebude dokonalý. S tím je potřeba se smířit. A když se podíváme na současnou politickou kulturu, zde myslím, že je reálným obrazem stavu dnešní společnosti.

Mohou na tomto obraze něco změnit právnické fakulty? Lze to?

Je to pro nás důležitá úloha. Myslím, že bychom se měli snažit laickou veřejnost vzdělávat. Média nám bohužel nabízí mnohdy jednoduchá řešení, která ale nejsou objektivně uskutečnitelná a slučitelná s právem de lege lata či s ústavními principy demokratické společnosti.  

Jaké prostředky může právnická fakulta společnosti nabídnout?

Já dám příklad uprchlické krize. Tam je tolik nesmyslů, které okolo panují. Naším úkolem je proto společnosti vysvětlit, že pravidla vychází z mezinárodního práva a to je pro nás závazné. Existuje Listina základní lidských práv a svobod, která se nevztahuje k občanovi, ale k člověku, k lidské bytosti. Bez rozdílu národnosti či etnika, vyznání... A my tato vysvětlení založená na věcné argumentaci musíme nabídnout veřejnosti. Zde mají právnické fakulty možnost vysvětlovat a odstraňovat společenské mýty.

V Brně je silný vliv občanské společnosti, neziskových hnutí, která se vyjadřují k politice, kultuře, migrační krizi. Skutečně právnická fakulta může plnit občanskou roli ve vztahu k neprávníkům?

Nejsme spasitelé světa, ale měli bychom otevřít dveře. Jestli chcete, tak přijďte. Poskytnout např. vzdělávací kurzy online pro ty, kteří se bojí přijít. Za výborný projekt např. považuji univerzitu třetího věku, ale i pořádání veřejných diskusí a přednášek. Vysoká škola nemá jen vzdělávat studenty, ale také přispívat k všeobecné vzdělanosti celé společnosti.

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho I. ročník, 1. číslo.



Autor: David Kohout a Markéta Štěpáníková

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.