Brněnští studenti čekají na výsledky z prestižní soutěže před Evropským soudem pro lidská práva. V rámci přípravy vyjeli do Oxfordu

Tým studentů brněnské právnické fakulty se v rámci soutěže simulovaných soudních sporů European Human Rights Moot Court Competition (EHRMCC) v únoru zúčastnil předsoutěžního simulovaného soudního jednání v Oxfordu. Cílem tohoto pre-mootu bylo vyzkoušet si, jak dobře jsou studenti naší fakulty připraveni na skutečné klání, které se minulý týden konalo před štrasburským Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Tématem soutěže je letos povinné očkování, soutěžní případ přitom vychází z reálné stížnosti českých stěžovatelů před ESLP.

Předsoutěžní moot court

Brněnský tým v rámci předsoutěžní přípravy poměřil síly se studenty z Oxfordu. A nutno říct, že si nevedl vůbec špatně - právě naopak! Tomuto úspěchu ovšem nezbytně  předcházela dlouhá a náročná příprava. Členové týmu se soustavně připravovali sepisováním písemných podání, na jejichž základě jsou vybrány postupující týmy do mezinárodního kola před ESLP. Tato podání bylo nutné vypracovat jak za stranu stěžovatele (jednotlivce), tak za stranu odpůrce (státu). Následovala příprava na ústní kolo: členové týmu se několikrát týdně scházeli s koučkami a připravovali si své řeči.

Podle jedné z kouček, Martiny Grochové, se však studenti zvládli nachystat opravdu důkladně. „Ještě před několika týdny při prvních pleadings (soudních řečích, pozn. red.) před námi stáli čtyři nervózní studenti. Teď tu stojí tým perfektně připravených právníků. Ještě pár týdnů zpět je rozhodila leckterá náročnější otázka. Nyní je již těžké vymyslet takovou otázku, která by je alespoň na pár vteřin vyvedla z rovnováhy. Po několikaměsíční intenzivní práci se bez problémů vyrovnají studentům z Oxfordu, studentům jedné z nejprestižnějších univerzit na světě,” uvádí a dodává, že v závěru ani není nejdůležitější, zda tým postoupí do finále soutěže (a že se mu to v našem případě skutečně podařilo!). Největší přínos vidí v tom, o jaký kus cesty se studenti posunuli vpřed během usilovné přípravy na jednání.

Kdo by čekal, že se studentům teprve třetího a čtvrtého ročníku PrF MUNI v souboji s oxfordskými studenty  podlomí kolena, ten by se zmýlil. Martina Grochová k tomu připojuje: „Zejména během závěrečných replik, kdy týmy vzájemně reagují na své řeči, vyplynulo, že ani zdánlivá jazyková bariéra nebrání našim studentům vystihnout všechny klíčové argumenty a během krátkého časového úseku je soupeři doslova vmést do tváře.” Druhá koučka z Katedry ústavního práva a politologie Zuzana Vikarská dále uvádí: „Vystoupení v Oxfordu bylo tím nejlepším výkonem, jaký jsme od týmu našich studentů zatím viděli. Mám pocit, že nervozita jim paradoxně pomohla k ještě lepšímu výkonu než kdy předtím. Byla jsem na ně opravdu hrdá.”

Diskuze o povinném očkování

Samotnému předsoutěžnímu simulovanému soudnímu jednání předcházel o několik dní dříve diskuzní večer na téma povinného očkování. Členové týmu představili publiku, sestávajícímu z řad přírodovědců, lékařů, psychologů či politologů ze spolku Oxford University Czech and Slovak Society, svůj fiktivní soutěžní případ paní Hannah Olaria a její dcery Ygritte. Ten se týkal střetu náboženského vyznání a ochrany veřejného zdraví. Poté se rozvinula bohatá interdisciplinární diskuze.

Nad kultivovaností výměny názorů se udivoval i jeden z členů týmu, Filip Vlček: „Z přítomných čiší na jednu stranu zápal, se kterým prezentují své názory. Na stranu druhou však všichni zůstávají pokorní a pozorně naslouchají argumentům ostatních.” S tím souhlasí též další člen týmu, Marek Pivoda: „O kvalitě debaty vypovídá podle mého názoru také to, že jsme se během ní dostali k mnohem obecnějším tématům, jako je role soudů v demokratické společnosti či vývoj participativní demokracie jako takové.” Tomu se líbil i přínos, který týmu dal pohled studentů z různorodých oborů. Odkryl totiž řadu argumentů, které je dosud vůbec nenapadly.

Podle jedné z kouček týmu, Martiny Grochové, byl na studentech v průběhu diskuze vidět značný studijní pokrok: „Členové týmu se ještě před pár měsíci neznali. Nevěděli toho také moc o povinném očkování. O řízení před ESLP měli jen povšechnou představu. Diskuze, která se rozproudila, netrvala plánované dvě hodiny, ale bezmála hodiny čtyři. Tiše a s překvapením jsem sledovala, jakou hloubku diskuze měla. Naši studenti byli perfektně připraveni. Jejich argumenty byly věcné, je zřejmé, že v posledních měsících k tématu leccos nastudovali.”

Prostředí oxfordské college

Během celé akce získal tým mnohé cenné zkušenosti též proniknutím do atmosféry, která v Oxfordu panuje. Další z kouček týmu, Zuzana Vikarská, zde totiž již třetím rokem působí, a proto dokázala brněnským studentům představit bohatý akademický život a současně je zasvětit i do studentského života oxfordských kolegií (colleges).

Při snídaních na oxfordských kolegiích studenti debatovali se zdejšími studenty o závažných tématech - jak politických, tak právních. O výhodách místní komunity přesvědčila členy týmu skutečnost, že zde mají studenti možnost sdílet své postřehy prakticky kdykoliv a s kýmkoliv. Atmosféra je tu totiž velmi přátelská a otevřená pestré diskuzi.

Ve Filipu Vlčkovi zanechali nejsilnější dojem z celé akce lidé, se kterými měl možnost se setkat. Vyzdvihl též, nakolik ušlechtilou akademickou platformu pro výměnu názorů tamní univerzita představuje. Podobný náhled měl i Marek Pivoda: „V podstatě každý, koho jsem během tohoto krátkého pobytu potkal, byl ochoten mi pozorně naslouchat a kriticky se mnou vést rozhovor. Všichni byli navíc velmi pokorní a milí.”

Studium samotné je v Oxfordu jednoznačně prioritou, zdejší studenti k němu přistupují s nadšením. To dle Martiny Grochové vyzařuje i z místní knihovny: „Ze starobylé budovy dýchá atmosféra a vědomosti. Na jednotlivých stolečcích je znát, že je studenti ‚obývají‘ dlouhodobě. Na zdech mají u svého místa vylepené rozvrhy a na stolech se vrší stohy knih a papírů. Všichni vypadají zabraní do studia. Mám chuť si k jednomu stolu také sednout a psát!”

Na jedinečný zážitek vzpomíná člen týmu, Daniel Staruch: „Osobitne vyzdvihujem večeru na Harris Manchester College, ktorej sme sa mali možnosť zúčastniť. Večera je na jednej strane zviazaná formálnymi pravidlami ceremónie, ale napríklad aj striktným zákazom používania smartphonov. Súbežne s tým a s princípom, že sa každý k stolu usádza náhodne, to ale prispieva k neobyčajnému nielen kulinárskemu zážitku – rozhovory s ľuďmi z iných odborov a častí sveta so zaujímavými názormi.”

Pro další členku týmu, Marii Poppeovou, byl výjezd taktéž silným zážitkem. Okouzlila ji zejména oxfordská atmosféra, nádherná historická architektura a zdejší úcta ke vzdělání, vycházející z velmi dlouhé tradice. Závěrem dodává, že jí tato zkušenost pomohla objevit nové možnosti, jak prohloubit své znalosti a schopnosti nejen v oblasti práva. „Vyzkoušela jsem si jiný způsob vzdělávání, než ten, s jakým se běžně setkáme v rámci výuky. I přesto, že je potřeba věnovat přípravě značné úsilí i spoustu času, přínos, jenž si z této zkušenosti odnášíme, je pro nás neocenitelný.”

Úcta ke vzdělání a nadšení z poznávání nových věcí však není výsadou jen oxfordských studentů. I v Brně najdeme studenty, kteří se nespokojí s povinnou výukou, nýbrž hledají další možnosti právního i osobního růstu. S ambicí porozumět světu lidských práv a s nadějí na mezinárodní úspěch věnovali naši studenti hodiny a hodiny svého času přípravě na letošní EHRMCC. V současné době tým napjatě očekává oficiální zveřejnění výsledků z květnového finále ve Štrasburku. Moc jim fandíme a doufáme, že pro ně soutěž bude nezapomenutelným zážitkem.