Jak na Ph.D. podle Dominika Židka

31. 3. 2017
Foto: archiv Dominika Židka

Chceš učit? Tak jdi na Ph.D.! Je to ale tak jednoduché? Říká se, že doktorandi… Říká se spousta věcí, ale jak je to s Ph.D. doopravdy? Co je náplní doktorského studia? A jak se tam vůbec dostat? Stěžejní body nám v rozhovoru představil Dominik Židek, student čtvrtého ročníku Ph.D. v oboru Správní právo a právo životního prostředí.

Proč chtít na Ph.D.?

Existují dva důvody. Tím prvním je, že chci učit na fakultě. K tomu je potřeba mít Ph.D. vystudované, protože Ph.D. je prakticky jediná možnost, jak na fakultě dlouhodobě pedagogicky působit. Druhým důvodem je věda, tedy pokud studenta baví psát. Mohl třeba při psaní SVOČ anebo diplomky zjistit, že ho to naplňuje, vidí v tom smysl. A proto se vlastně studuje Ph.D. – hlavně publikace, hlavně psaní.

Co od studia očekávat?

Studium funguje úplně stejně jako jakékoliv jiné studium na fakultě, tzn. na základě kreditového systému. Klasická doba studia jsou čtyři roky, takže člověk musí nasbírat celkem 240 kreditů, průměrně třicet za semestr, přičemž každá katedra, resp. obor má stanovené předměty, které musí student plnit. Z 95 % je to tvorba vědeckých textů, typicky publikační činnost, přispívání do odborných časopisů, zahraniční texty a samozřejmě také pedagogická práce a účast na konferencích. Náplň práce záleží hlavně na domluvě studenta se školitelem, resp. garantem každého předmětu, přičemž se velmi různí jak rozsah, tak i druhy výstupů. Katedry mají samozřejmě svá specifika zejména vzhledem k tomu, že předmět odborného zájmu každé z nich je jiný. Obsah je ale zpravidla všude stejný – je to psaní, psaní a psaní, výjezdy na konference a výuka.

Má přihláška na Ph.D. nějaká specifika?

Všem zájemcům o studium doporučuji se podívat na stránky fakulty do sekce doktorského studia a zde si projít podmínky přijímacího řízení na Ph.D. Hlavní podmínky jsou dvě. První z nich je projekt disertační práce, člověk musí mít rozmyšleno, jakou prací chce své čtyřleté studium zakončit. Téma musí mít rozepsané alespoň na dvě normostrany (obvykle na pět až šest), které budou zahrnovat zejména osnovu, výchozí literaturu a hypotézy. Druhou hlavní podmínkou je přijímací ústní zkouška, kde se odpovídá na odborné otázky z vybraného oboru. Většinou jde člověk na obor, z něhož státnicoval, ale předpokládá se trochu větší zájem o obor, znalosti nad rámec povinné výuky, judikatura, načtené odborné publikace apod. Další podmínkou je přezkoušení z cizího jazyka. Je třeba také mít buď výbornou (či velmi dobrou) diplomovou práci, nebo alespoň jinou odbornou publikaci.

Máte nějaké další rady k přípravě na přijímačky?

U nás to nefunguje jako třeba na Fakultě sociálních studií, kde si může student předem zvolit školitele a diskutovat s ním téma disertační práce. U nás je zájemci přidělen školitel až ve chvíli, kdy je přijat. Nicméně je možné s nějakým vyučujícím z dané katedry (nejlépe s vedoucím diplomky) probrat alespoň rámcově, zda je projekt zajímavý pro katedru jako celek, zda má smysl a mohl by uspět. Základní tip je zjistit si, jaká témata již byla na katedře publikována, a nepsat na téma, o němž byla práce vydána letos – za čtyři roky příliš nového nevymyslíte. Také je fajn podívat se na publikační výstupy jednotlivých vyučujících, jakým směrem se katedra ubírá. Pořád je něco nového, avšak je náročné odhadnout, co bude aktuální za čtyři roky. Hlavní je si v hlavě ujasnit, jestli to chce člověk opravdu dělat.

Člověk musí mít rád psaní, jelikož se zde produkuje za rok opravdu mnoho textu. Asi osmdesát až sto normostran za semestr, což jsem já osobně měl hned v tom prvním. Ale já jsem tak trochu grafoman (smích).

Co dalšího si předem zjistit?

Nejdůležitější je zjistit si a dodržet deadliny.  Je vhodné rovněž si rozmyslet, zda chci jít na prezenční či kombinovanou formu studia, přičemž jsou v přijímacích podmínkách rozepsány počty přijímaných studentů na jednotlivé katedry právě i z hlediska formy. Rozdíl spočívá v tom, že u prezenčního studia se předpokládá větší přítomnost na fakultě, někdy i více opravování písemek, celkově větší zapojení studenta přímo pro práci na katedře. Takoví interní doktorandi mají mít nově zvýšeno stipendium, a jejich zapojení do chodu fakulty tak může být o to větší. Při kombinovaném studiu se dá normálně pracovat na plný úvazek, student nemusí být na fakultě tak často fyzicky přítomen.

Jaká je tedy časová náročnost studia? Zabere opravování písemek hodně času?

Je třeba říct, že ve výsledku v množství odpublikovaných textů není mezi prezenční a kombinovanou formou studia rozdíl. Jsou zde stejné předměty a očekává se stejná kvalita výstupů i jejich rozsah. Rozdíl je v tom, že interní doktorandi (tedy v prezenční formě) dělají na fakultě i další činnosti, pořádají konference, katederní setkání, dělají přípravy hodin (např. rešerši judikatury) pro školitele, e-learningy a další práci pro katedru – to vše je dle směrnice na individuální domluvě mezi studentem a školitelem. Co se týče opravování testů a seminárních prací studentů, doktorandi se tomu samozřejmě věnují, když je zrovna potřeba, avšak rozhodně to není nic přehnaného. Jedná se spíše o hromadné zkoušky, samotní vyučující si své testy obvykle opravují sami. To se však liší vždy katedra od katedry.

Je vcelku běžné, že doktorandi zvládají se studiem i práci v oboru (byť třeba na zkrácený úvazek). Považuji to spíše za přínosné s ohledem na to, že se zároveň dozvědí i něco z praxe, mohou to propojit i se svou vědeckou prací, obohatit tak teorii a přispět k rozvoji vědy tím, že aplikují na problematiku reálné zkušenosti.

Baví Vás učení?

Ano, je to pro mě hlavní motivace ke studiu, hlavní hnací motor. Mně se poštěstilo, že jsem zároveň i asistentem na zmenšený úvazek u nás na katedře, tedy vyučuji více. V rámci prezenčního studia jsou dány pedagogické základy a rozsah hodin, které se musí odučit. Záleží pak na domluvě se školitelem, zda si student vezme i vyučování nad rámec či se chce zaměřit spíše na vědeckou práci. Ze začátku je příprava na učení velmi náročná, na první hodinu jsem se připravoval 9 hodin. Člověk se do toho musí postupně dostat, získat potřebné dovednosti, suverenitu. A pak také počítat s tím, že studenti budou pravděpodobně připraveni méně, než očekáváte (smích).

Jak si vybrat zaměření?

Hlavně by měl člověk dělat to, co ho baví, čím se chce v životě zabývat. Prvním krokem je zvolit si, zda veřejné nebo soukromé právo, pak například ve veřejném právu se předměty různě prolínají či si člověk volí v rámci oboru zaměření. Jednou z dalších podmínek k přijetí na Ph.D. je předchozí vědecká práce, např. odborný článek v časopise či kapitola v monografii, když však člověk uspěje u obhajoby diplomové práce na výbornou či velmi dobrou, není to povinné. I toto je vhodné zohlednit při výběru. Ale musí to člověka opravdu bavit. To je základ.

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 1. číslo.



Autor: Sabina Baronová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.