Jak si efektivně prodloužit studentská léta? Erasmem v desátém semestru

31. 3. 2017
Západ slunce nad Konstanz. Foto: Archiv A. K. Vintrové.

Celý život jsem snila o tom, že se na vysoké škole vydám na studijní pobyt v zahraničí. Mým snem byly řecké Athény. K mému překvapení neměla naše fakulta partnerskou smlouvu s místní univerzitou. Proto jsem se na doporučení sestřenice rozhodla pro Kostnici, která leží na samotném jihu Německa u hranice se Švýcarskem, přímo u Bodamského jezera. Známá je tím, že zde upálili mistra Jana Husa.

Než jsem se stihla na naší fakultě patřičně rozkoukat, byla jsem ve druhém ročníku studia. Přišel čas přemýšlet, kdy bych chtěla vyjet na zahraniční studijní pobyt. Třetí ročník nepřicházel v úvahu, neboť mě čekala zkouška z mezinárodního práva soukromého a obchodního práva. K tomu jsem ještě opakovala zkoušku z občanského práva, tentokrát již po novu. A ve čtvrtém ročníku na nás čekaly další těžké zkoušky.

Jediným možným řešením, abych v klidu stihla absolvovat všechny zkoušky, pro mě byla tedy možnost zúčastnit se programu Erasmus+ až v desátém semestru, kdy už neprobíhají žádné přednášky ani semináře. To však znamenalo prodloužit si studium minimálně do září, popřípadě až do ledna. Osobně mi tato „komplikace“ nevadila, rodiče také nebyli proti. Plán jsem tedy měla.

V průběhu dalších let svého studia jsem slýchávala zkušenosti spolužáků, kteří zahraniční pobyt již absolvovali. Téměř všichni se shodli na tom, že daný semestr byl jeden z nejnáročnějších ze všech. Kromě studia na hostitelské univerzitě totiž museli psát seminární práce, aby získali kredity za zápočty i doma. Zkouškové období pak bývalo také hektické. Proto jsem nikdy svého rozhodnutí prodloužit si studium nelitovala.

Z praktického hlediska není žádný problém vyjet na Erasmus až ke konci studia. Student má totiž možnost si vybrat ze tří řádných termínů státní závěrečné zkoušky („SZZ“) – jaro, září nebo leden. Důležité je si pohlídat termín pro odevzdání diplomové práce. V případě SZZ v září je termín pro odevzdání do konce června. Pokud se student rozhodne až pro lednovou SZZ, diplomovou práci musí odevzdat do konce října.

Co se týká samotné úpravy studia, vyjíždějící studenti si zpravidla žádají o individuální studijní plán („ISP”). Výhodou je ukončení předmětů i mimo zkouškové období. Já jsem si však o ISP nežádala, neboť to v desátém semestru nebylo potřeba. Musela jsem si jen tento pobyt zaregistrovat v ISu, aby fakulta věděla, že jsem v zahraničí. V září jsem si poté požádala o odložení splnění podmínek pro zápis do jedenáctého semestru, neboť jsem se vracela do Česka až na konci září. Období pro splnění podmínek pro zápis do dalšího semestru totiž končilo v polovině září.

Během studia v rámci programu Erasmus musí student přivézt alespoň 20 ECTS (evropský systém přenosu a akumulace kreditů), aby mu byl zahraniční pobyt naší fakultou uznán. Student, který vyjíždí na Erasmus až ke konci studia, může mít zvláštní režim. Tím je možnost psát diplomovou práci v zahraničí. Student tedy nemusí absolvovat žádné předměty v zahraničí. Nevztahuje se na něj ani povinnost získat 20 kreditů. Student si však musí v zahraničí zajistit „náhradního“ vedoucího, který na jeho činnost bude dohlížet. Této možnosti se v praxi využívá ale jen zřídka. V každém případě doporučuji navštívit s předstihem studijní referentku, která vám může poskytnout více informací.

Další výhodou Erasmu v desátém semestru je přístup k velkému množství zahraniční literatury. Ještě před odjezdem do zahraničí jsem si vyhledala nějaké články k tématu své diplomové práce. Díky pobytu v Konstanz jsem našla nespočetné množství článků a knih od různých autorů v angličtině i němčině. Nezapomenutelným zážitkem pro mě bylo osobně se setkat na jedné konferenci s evropskými odborníky na občanství Evropské unie, jejichž články jsem měla v plánu ve své diplomové práci použít.

Kromě studijních aktivit jsem měla také možnost více cestovat a poznat Německo i blízké Švýcarsko. Čas mi zůstal také na nové kamarády z Konstanz či na brigádu, díky níž jsem si podstatně zlepšila němčinu a přivydělala si i nějaké to euro.

Celkově hodnotím svůj zahraniční pobyt výborně. Poznala jsem spoustu milých lidí, s nimiž jsem stále v kontaktu. Některé z nich plánuji v letošním roce i navštívit. Za sedm měsíců strávených v Německu jsem si výrazně zlepšila němčinu i angličtinu, nabyla nové zkušenosti, poznala krajinu kolem Bodamského jezera a stihla se zamilovat do krásného malého města – do Konstanze. Po návratu jsem dopsala diplomovou práci a v lednu letošního roku úspěšně odstátnicovala. Nemyslím si, že by mi kvůli prodloužení studia něco uteklo. Ba naopak. Proto bych Erasmus v desátém semestru doporučila každému, kdo má rád svůj klid na zkoušky a chtěl by si zahraniční pobyt opravdu užít.

 

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 1. číslo.



Autor: Anna Katerina Vintrová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.