Proč Vyjdu ven?

15. 3. 2018
Grafika: Kamila Abbasi

Ve čtvrtek vyrazím na svoji první stávku v životě. Nechci mlčky přihlížet dění v naší zemi, které mě rozhodně netěší. Ani vy byste neměli zůstat lhostejní! Historie nás totiž učí, že hlas českých studentů měl vždycky váhu.

Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem stávek. Myslím, že by se s jejich pořádáním nemělo zacházet lehkovážně. Na rozdíl od některých zemí v západní Evropě v České republice příliš často nestávkujeme. Spíše vyhlašujeme stávkovou pohotovost. Osobně pamatuji jen na dvě stávky. První, učitelská, zpozdila můj nástup do první třídy o jeden den. Ta druhá mířila proti vládě Petra Nečase a já namísto jízdy šalinou zamířil na „Slovaňák“ pěšky.

Stejně jako zaměstnanci mají právo stávkovat za lepší podmínky na svém pracovišti, tak i my, studenti, máme právo pokojně se shromažďovat a výstražnou stávkou vyjádřit svůj názor na dění v naší zemi. Právě toto právo nabývá v naší zemi obzvláště velkého významu. Byli to čeští studenti z roku 1939, díky jejichž aktivitě si dodnes připomínáme Mezinárodní den studentstva. A o padesát let později (nejen) pražští studenti, v den svého svátku, svrhli zločinný režim, který tu vládl 41 let.

Vždy jsem respektoval rozhodnutí většiny a výsledek voleb. Úspěch ve volbách ale neopravňuje vítěze k čemukoli. A nás nezbavuje možnosti vymezit se vůči krokům našich volených zástupců, které se nám nelíbí. Nemůžu přece pouze přihlížet tomu, že odpůrci Zdeňka Ondráčka jsou pro svůj kritický postoj vůči jeho zásahům během Palachova týdne nazýváni demokratickou žumpou. Jsem zásadně proti tomu, aby se součástí vrcholné politické reprezentace stávali lidé, kteří čelí trestnímu stíhání, v minulosti spolupracovali s StB nebo bagatelizují nejzávažnější zločiny totalitních režimů. Pomyslnou poslední kapkou jsou pro mě útoky hlavy státu na (veřejnoprávní) média, která v demokratickém právním státě plní důležitou roli hlídacího psa demokracie.

Studenti se dnes shromáždili na náměstí Svobody v Brně, aby vyjářdili svůj názor. Foto: Lenka Bursíková.

Pokládám za důležité, aby vysoké školy zůstaly nadstranické. Mezi slovem nadstranický a apolitický je však podstatný rozdíl. Jako student Právnické fakulty musím odkázat i na jedno z úvodních ustanovení zákona o vysokých školách, které praví, že: „Vysoké školy hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní.” [1]

Velmi proto oceňuji, že podporu stávce vyjádřili nejen děkanové a Studentské komory Právnické a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, ale i Studentská komora Rady vysokých škol, která je nejvyšší reprezentací studentek a studentů v naší zemi.

A z těchto všech důvodů doufám, že se ve čtvrtek v hojném počtu uvidíme. Je jedno, jestli máte zrovna ten den volno jako já, nebo zameškáte jednu přednášku. Věřte, má smysl přijít na Svoboďák!

Autor článku je členem Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity a náhradník delegáta Masarykovy univerzity ve Studentské komoře Rady vysokých škol.


[1] Ustanovení § 1 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Čtěte také:

Erasmus: Za polární kruh a zpět

Máme v justici genderový problém?

Ondráček z čela komise? Mnoho povyku pro nic



Autor: Damir Solak

Vydavatel

  • Fakultní akademický klub, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00, Brno
  • IČO 04478622
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do Vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.