Interrupce: Věčné téma polské společnosti

15. 1. 2019
Foto: Lidské embryo – ilustrační foto, Pxhere, CC0 1.0 Universal

V Polsku jako silně katolickém státě se v posledních letech stále více mluví o zpřísnění zákonů, které upravují přístup k interrupci. Na druhou stranu se objevují i hlasy volající po liberalizaci. Pojďme se podívat, jak se tendence ohledně zákonné úpravy interrupcí v Polsku vyvíjely od začátku 90. let a jaké změny může přinést budoucnost.

Současně platná polská právní úprava interrupce pochází z roku 1993. Zákon se jmenuje: O plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách přípustnosti přerušení těhotenství.

V zákoně se dočteme, že legálně lze přerušit těhotenství pouze při splnění jedné z následujících podmínek:

1. Těhotenství ohrožuje život nebo zdraví těhotné ženy (neomezené věkem plodu). Tuto okolnost musí potvrdit jiný lékař než ten, který interrupci provede, ledaže těhotenství přímo ohrožuje život ženy.

2. Prenatální testy a jiné lékařské bádání naznačují vysokou pravděpodobnost závažného a nevratného poškození plodu nebo nevyléčitelného onemocnění, které život plodu ohrožuje (omezeno momentem, dokud plod nemůže žít nezávisle na těle těhotné ženy). Výskyt těchto okolností musí potvrdit jiný lékař než ten, který následně těhotenství ukončí.

3. K těhotenství došlo v důsledku trestného činu (lze provést do 12 týdnů od početí). V tomto případě je potřeba osvědčení, které vydá těhotné ženě po sérii výslechů a vyšetření státní zástupce.

Ve všech těchto případech je až na výjimky k ukončení těhotenství vyžadován písemný souhlas těhotné ženy. V případě nezletilé osoby nebo nesvéprávné osoby trpící kupříkladu duševním onemocněním, v důsledku něhož nemůže vyjádřit vážnou vůli, je potřeba písemný souhlas zákonného zástupce této osoby. Pokud je nesvéprávná osoba způsobilá vyjádřit svůj názor, pak se k němu přihlíží. Nezletilá žena starší 13 let schopná vyjádřit svou vážnou vůli musí s interrupcí písemně souhlasit vždy. Nemá-li tato žena zákonného zástupce, pak zde tuto funkci plní soud. U těhotné mladší 13 let je k souhlasu zákonného zástupce vyžadováno přivolení opatrovnického soudu, ovšem i zde má nezletilá právo vyjádřit svůj názor. [1]

Krátké období liberalizace interrupcí

V roce 1996 došlo k poměrně radikální novele, kdy zákon nově umožňoval interrupci v situaci, kdy se těhotná žena nacházela v těžkých životních podmínkách nebo v obtížné osobní situaci. Požadavkem bylo předložení prohlášení těhotné ženy a podstoupení konzultace s lékařem nebo jinou oprávněnou osobou. Nesmělo se ovšem jednat o lékaře, který následně provedl samotný zákrok. Interrupci bylo možno provést, jestliže žena i po třech dnech od konzultace na provedení trvala. To naznačuje, že pro polského zákonodárce byla ve své době podstatná vážnost projevu vůle ženy tak, aby k podstoupení interrupce docházelo s rozmyslem.

Tato liberální právní úprava měla ovšem jepičí život. Zákon byl pod ostrou kritikou pravicových konzervativních politiků, ale hlavně katolické církve, která má v Polsku silný vliv i na politické scéně. Následně došlo k tomu, že dne 27. května 1997 polský Ústavní soud konstatoval, že výše zmíněná podmínka sociální situace není v souladu s ústavními předpisy přijatými v roce 1992 společně s takzvanou Malou ústavou. Ústavní soud argumentoval tím, že legalizování možnosti ukončit těhotenství na základě „neomezeného“ kritéria, jakým je například zmíněná obtížná životní situace, dochází k porušení ústavní záruky ochrany lidského života.

Tento argument byl poté reflektován přijetím nové polské ústavy dne 2. dubna 1997, kde v článku 38 najdeme povinnost státu chránit lidský život. Možnost interrupce v případě těžké sociální nebo osobní situace tak pozbyla platnosti k 23. prosinci 1997. V tomto případě je zajímavá i statistika, kdy se počet legálních interrupcí v éře možnosti jeho podstoupení z důvodu těžké životní situace zvýšil z počtu 489 v roce 1996 na 3047 interrupcí v roce 1997. Ovšem po zrušení těchto liberálních zákonných ustanovení se počet legálních interrupcí za rok 1998 snížil oproti roku předešlému až na číslo 310. Podle poslední dostupné statistiky polského Ministerstva zdravotnictví a sociálních věci bylo v roce 2017 na polském území provedeno 1061 legálních interrupcí. [2]

Statistika ovšem není všeobjímající a jak se dočtete dále u tématu potratové turistiky, projevem restriktivní legislativy je vedle faktického snížení počtu interrupcí i jejich podstupování mimo teritorium polského zákonodárce.

Snaha o ústavní ochranu plodu od momentu početí

Foto: Polská vlajka, Pxhere, CC0 1.0 Universal

Za devět let od přijetí nové polské ústavy došlo v roce 2006 k pokusům o změnu článku 38 ústavy, který vyjadřuje povinnost státu chránit lidský život. Článek 38 měl nově znít tak, že: „Polsko zaručuje každému člověku právní ochranu života již od momentu početí“. Jednalo se o návrh 155 poslanců parlamentních stran Právo a spravedlnost (PiS), Liga polských rodin, Sebeobrana Polské republiky a Polské lidové strany.

Tento ústavní zákon sice prošel přes první čtení a následně se jím zabývala zvláštní komise, ale při dalším hlasování o návrhu, který obsahoval i změny navržené zvláštní komisí, neobdržel 2/3 většinu hlasů potřebnou pro ústavní změnu.

Občanské iniciativy na poli interrupcí

Velice diskutovanou byla v minulých letech iniciativa obyvatel s názvem „Stop potratům“, kterou připravila organizace Ordo Iuris. Ta 5. července 2016 předala předsedovi polského Sejmu (dolní komory Parlamentu Polské republiky) návrh nového zákona, který svými podpisy podpořilo více než půl milionu Poláků. Návrhem požadovali úplný zákaz interrupcí a rozšíření právní ochrany života.

Změna se měla dotknout také trestních předpisů. Iniciativa chtěla prosadit novelu trestního zákoníku, jejímž výsledkem by bylo to, že by hrozbě trestu odnětí svobody čelila i těhotná žena, a ne pouze lékař, který interrupci provede. Podle doposud platného polského trestního zákoníku z roku 1997 není za nezákonné přerušení těhotenství trestně odpovědná sama těhotná žena (byť k interrupci dala souhlas), ale pouze osoba, která nelegální interrupci provede nebo k ní ženu donutí. Polská právní úprava je tak v podstatě stejná jako ta, kterou můžeme znát i z našeho trestního zákoníku. Navržená změna iniciativy „Stop potratům“ spočívající v kriminalizaci žen by tak byla společensky významná.

To ovšem není vše. Měsíc po iniciativě „Stop potratům“ předložila občanská iniciativa s názvem „Zachraňme ženy“, obhajující opačné zájmy, návrh zákona s 215 000 podpisy (tedy s méně než polovinou počtu podpisů, který měl předešlý návrh). Iniciativa „Zachraňme ženy“ chtěla přinést neomezenou možnost interrupce až do 12. týdne těhotenství. Tento zákonný návrh se ale rovněž zaobíral otázkami antikoncepce a povinnou sexuální výchovou na školách.  

Dne 14. září 2016 představitelé Polské federace organizací ochrany života podali na základě petičního zákona legislativní návrh, který by zcela zakázal interrupce, ale na rozdíl od iniciativy „Stop potratům“ nepožadoval trestní odpovědnost ženy za nezákonné přerušení těhotenství.

Liberální návrh iniciativy „Zachraňme ženy“ Sejm rovnou zamítl. Návrh iniciativy „Stop potratům“ pak Sejm po prvním čtení předal k posouzení parlamentní komisi. To vyústilo v obří protesty nazývané podle barvy oblečení jejich účastníků jako „černé protesty“. Výsledkem demonstrací, kterými se zabývala snad všechna světová média, bylo doporučení parlamentní komise, aby Sejm restriktivní návrh zamítnul. To se následně dne 6. října 2016 také stalo. Stejným nezdarem dopadl i návrh Polské federace organizací ochrany života.

Foto: Odpůrci protipotratového zákona na Černém protestu, Grzegorz Żukowski, Flickr, CC BY NC 2.0

Za zmínku zde stojí i diskuze na půdě Evropského parlamentu ohledně situace žen v Polsku, při níž česká eurokomisařka Věra Jourová zastávající funkci komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky pohlaví řekla, že Evropská unie nemá žádné pravomoce v otázce interrupcí v jednotlivých členských státech a nemůže do nich tedy zasahovat. V dubnu roku 2018 Soudní dvůr Evropské unie konstatoval, že Evropská komise nemusí přijmout protipotratovou legislativu na základě evropské občanské iniciativy s 1,8 miliony podpisy. Celkem 250 000 podpisů bylo z Polska. Tato občanská kampaň s názvem One of Us měla za cíl zamezit využívání finančních prostředků Evropské unie na výzkum, programy zahraniční pomoci a aktivity související s veřejným zdravím, které jsou spojené s ničením lidských embryí. [3]

Zachraňme ženy 2017 vs. #Zastavpotraty

V říjnu roku 2017 spatřila světlo světa další občanská iniciativa s názvem “Zachraňme ženy 2017”, podpořená více než 400 000 obyvateli. Ta předložila parlamentu návrh, který vychází z velké části z předchozí iniciativy „Zachraňme ženy“ z roku 2016. Návrh zákona zakládal možnost přerušit volně těhotenství do 12. týdne těhotenství a po 12. týdnu by těhotenství bylo možné ukončit pouze za třech výše zmíněných podmínek, a to podle již citované platné právní úpravy z roku 1993. Dále se stejně jako dřívější návrh zabýval povinnou sexuální výchovou na základních školách, ale prosazoval i dostupnost nouzové antikoncepce bez lékařského předpisu. Iniciátoři také požadovali, aby poskytovatel zdravotní péče zveřejňoval seznam spolupracujících lékařů, kteří se odvolávají na takzvanou výhradu svědomí – tedy těch, kteří odmítají interrupce provádět.

Při hlasování v Sejmu byl tento restriktivní návrh v prvním čtení zamítnut, ovšem tentokrát chybělo pouze sedm hlasů, aby se návrhem mohla zabývat parlamentní komise. K dalšímu projednání poslanci Sejmu schválili občanský návrh #ZatrzymajAborcję, který můžeme volně přeložit jako #ZastavPotraty. Návrh, který podepsalo přibližně 830 000 obyvatel předpokládá zpřísnění stávajících ustanovení o interrupcích. Sejm tento návrh předložil Komisi pro sociální politiku a rodinu za účelem jeho projednání a konzultace s Komisí pro spravedlnost a lidská práva, která se k návrhu vyjádřila pozitivně. Komise pro sociální politiku a rodinu tak následně vytvořila v červenci roku 2018 mimořádnou komisi, která má za cíl návrh zákona projednat. Autoři podnětu #ZatrzymajAborcję navrhují z platné právní úpravy o interrupcích zcela odstranit možnost legální interrupce dokonce i v případě, kdy prenatální testy a jiné lékařské bádání naznačují vysokou pravděpodobnost závažného a nevratného poškození plodu nebo nevyléčitelného onemocnění, které ohrožuje jeho život. Kdy se bude o návrhu dále hlasovat, není v tuto chvíli známo.

Nelegální interrupce a „potratová” turistika

Stejně jako v jiných zemích, které zakazují interrupce nebo je přinejmenším silně regulují, také v Polsku existuje fenomén nelegálních interrupcí. Velice častá je i „potratová turistika“, kterou Polky hojně využívají a která může zkreslovat „potratové“ statistiky. Ženy cestují do zahraničních států s liberálním přístupem k interrupcím za účelem přerušení těhotenství. K této turistice je mezi polskými ženami hojně využívána i Česká republika. Potratová turistika není žádným způsobem v rozporu s polským právem, vyžaduje ale vynaložení poměrně vysokých finančních prostředků, k nimž nemusí mít přístup každá žena.

Na území Polska je ovšem většina interrupcí vykonávaná nelegálním způsobem. Neziskové organizace totiž odhadují, že se ročně v Polsku provede 80 000 – 150 000 interrupcí, z čehož je pouze několik stovek (jak dokreslují statistiky výše) legálních. Cena nelegální interrupce se pohybuje v přepočtu na české koruny kolem 20 000 – 25 000 Kč. Jedná se o milionový byznys a bude zajímavé sledovat, kam se tato problematika posune během následujících let.

Foto: Ramínko – znak černého protestu, Pxhere, CC BY 2.0

V některých případech jsou tyto nelegální (a nezřídka i neprofesionálně vedené) zákroky nebezpečné pro zdraví a život žen, které se interrupci z různých důvodů rozhodnou podstoupit. Ostatně proto bylo symbolem zmíněného „černého protestu“ kovové ramínko na šaty. Také z něj se totiž v minulosti stával „lékařský“ nástroj k provedení ukončení těhotenství.

Signálem k možné změně může být Irsko, které má doposud v této oblasti mezi evropskými státy nepřísnější zákony. Ty by se ale v brzké době měly změnit, a to na základě referenda, v němž zvítězili podpůrci interrupcí. Důsledkem toho by se Polsko stalo státem s nejpřísnějšími interrupčními zákony v Evropě.

Autor: Martin Pracný


[1] Ustawa z dnia 7 stycznia 1993 r. o planowaniu rodziny, ochronie płodu ludzkiego i warunkach dopuszczalności przerywania ciąży. (Dz, U. 1993 nr 17 poz. 78)

[2] Statistika legálních interrupcí od 90. let dodnes: https://oko.press/polek-przerywa-ciaze/ (v polském jazyce)

[3] Dostupné z: https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2018-04/cp180052en.pdf


Kam dál?

Čtěte také:


Sexistické prasátečko oslavilo kulaté narozeniny a končí. Anticenu získala pražská Městská policie

Chybovati je lidské, tedy i soudcovské. O kárné odpovědnosti soudců

Evropská komise zažalovala Polsko kvůli zásahům do soudcovské nezávislosti




Podcasty21 s Jakubem Strouhalem: Některé věci fungují složitě, protože lidé chtějí, aby složitě fungovaly

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více

Podcasty21 s Martinem Škopem: Studenti mají na fakultě dveře otevřené

V druhém díle Podcastů21 vám přinášíme rozhovor s Martinem Škopem, děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a docentem na katedře teorie práva....

Číst více

Podcasty21 s Pavlem Molkem: Měl bych velmi špatný pocit, kdybych studentům nepředal všechno

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více
Autor: Martin Pracný

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.