Kognitivní disonance našich křesťanů

27. 6. 2016
Religion symbol, pxhere, CC0 Public Domain

V roce 1972 americký psycholog Elliot Aronson popsal ve své knize Společenské zvíře fenomén známý jako kognitivní disonance. Pro ilustraci zmínil násilný incident, který se stal 4. května 1970 na ohijské Kentské státní univerzitě v průběhu studentské demonstrace. Studenti podpoření několika pedagogy dávali najevo odpor vůči americké invazi do Kambodži. Členové americké národní gardy, kteří měli demonstrace potlačit, v areálu univerzity zastřelili čtyři neozbrojené studentky a několik dalších studentů zranili. Jediným výsledkem brutální střelby ovšem bylo zesílení demonstrací, vlna nespokojenosti a zvýšené obavy o bezpečnost prezidenta Nixona, který musel být tehdy dokonce evakuován z Bílého domu.

Důvody události jsou dodnes zastřené rouškou tajemství. Podle oficiálního vyšetřování mělo jít o nešťastnou náhodu. Národní garda měla dostat ostré náboje omylem.

Ačkoli se významná část veřejnosti po zásahu postavila na stranu studentů – ve Washingtonu se dokonce sešlo 100 000 lidí, kteří protestovali nejen proti válce, ale také proti zabíjení demonstrantů – objevily se i opačné názory, a to zejména přímo v Ohiu. Jeden ohijský učitel a členové národní gardy přišli s odvážným tvrzením, že si studentky smrt zasloužily. Údajně byly těhotné, morálně zkažené a měly syfilis.

Právě ospravedlňování brutální policejní represe morální zkažeností dívek zaujalo Aronsona. Zvěsti, které byly očividně falešné, neodrážely psychopatické myšlení, ale byly pokusem, jak se vyrovnat s vnitřními rozporuplnými představami. Místní lidé totiž potřebovali věřit tomu, že jejich národní gardu tvoří poctiví a slušní lidé, nikoli násilní zabijáci. Raději uvěřili tomu, že si oběti smrt zasloužili, než aby si přiznali pravdu, že masakr zavinili zpustlí členové bezpečnostních sborů. Aronson tento fenomén tehdy pojmenoval jako kognitivní disonanci.

Kognitivní disonance je stav mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma kognicemi, například mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci. Jednotlivec pak reaguje na napětí vyvolané dvěma nekonzistentními postoji snahou o změnu jeho kognitivních struktur. Důležité je, že tyto změny jsou obousměrné. Můžeme změnit své postoje, ale můžeme také překroutit skutečnost.

Dnes je téma kognitivní disonance opět aktuální a musí jej zažívat zejména konzervativní křesťané. Mnoho z nich se domnívá, že nehlídané hranice a nával příslušníků jiné víry je problémem, který má jedno jasné řešení: uzavřít hranice. Křesťanské učení o pomoci bližnímu v nouzi jim ale káže něco jiného. Zavřít hranice znamená nepomoci lidem ohrožených válkou. A tak jak to skloubit dohromady? Jednoduše. Udělat z obětí syrské války ekonomické uprchlíky, mladé zpustlé muže, kteří odešli od svých rodin, popř. nikdy ani žádné neměli, muže, kteří odmítli chránit svou vlast a utekli za dávkami do sociálního Německa. Rozpor je vyřešen.

Snad jen dodám, že jestliže v Ohiu byla problémem národní garda, pak dnes nejsou problémem uprchlici ani Angela Merkelová, ale válka v Sýrii.

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho I. ročník, 2. číslo.



Autor: Tomáš Bartoň (pseudonym)

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.