Nejstarší zákoník v Evropě pochází z Kréty. Na svou dobu byl velmi pokrokový

19. 10. 2018
Foto: Tekst Gortyna kivide peal, Elen Jalak, flickr.com, CC0

Nejstarší dochovaný právní kodex v naší právní kultuře pochází jak jinak než z Řecka. Nalezen byl v obci Gortyna na Krétě jako nápis na zdi. Literatura o něm hovoří jako o „královně nápisů“. První osídlení se v tomto místě datuje až do 4. tisíciletí před Kristem. Krétským ženám i otrokům dával zákoník relativně volné postavení, což ve starověku nebylo typické.

Gortynský zákoník představuje pestrou směs hmotného i procesního práva. Zaměřuje se především na občanské a rodinné právo, některá pravidla však lze zařadit spíše do oblasti trestního práva. Reguluje například majetkové vztahy manželů při rozvodu, dědění, koupi otroka nebo prostředky ochrany před zajetím a znásilněním.

Historie kodexu

Zákoník pochází asi z 5. století před Kristem. Představuje řeckou paralelu k římskému Zákonu dvanácti desek. Jeho text byl objeven na zdi v budově gortynského ódeia [1], což byla stavba sloužící k provozování hudby a scénického čtení. Ódeion vzniklo pravděpodobně přestavbou jiné, starší budovy. První zlomek zákoníku byl objeven v roce 1857 a nyní je vystaven v pařížském Louvru. Desky s nápisem se pak nacházejí v Gortyně na původním místě.

Koncepce předpisu předznamenává další vývoj soukromého práva

Z vnitřní systematiky zákoníku [2] vyplývá, že už v tehdejší době se rozlišovaly otázky práva statusového (zejména otázky osobní svobody), rodinného (osvojení, manželské majetkové právo), dědického či závazkového. V hrubých rysech kodex načrtl základy dalšího vývoje soukromého práva. Zákoník znal i institut neplatnosti a obsahoval dokonce přechodné ustanovení týkající se darování.

Zákoník sloužil především jako nástroj ochrany soukromých zájmů. Veškeré právní sankce byly pojaty jako soukromoprávní. Měly zásadně podobu pokuty. Její výše byla zpravidla stanovena zákonem samotným. Uvedení do předešlého stavu bylo naopak nárokem spíše výjimečným – využít jej bylo možno například při neoprávněném omezení osobní svobody.

Ve zvláštních případech bylo možno užít i svépomoci. Bylo tomu tak například u deliktu nevěry, kde manžel svedené ženy mohl svůdce zadržet ve svém domě do doby, než jeho příbuzní zaplatí výkupné jako sankci.

Proces a exekuce

Pro soudní řízení zákoník stanovil některá zvláštní pravidla hodnocení důkazů. Soudce někdy musel rozhodnout výlučně podle toho, co řekl svědek, či podle toho, které tvrzení bylo stvrzeno přísahou. Je rovněž pravděpodobné, že soudci se ve svojí agendě specializovali, neboť zákoník hovoří o soudcích pro věci sirotků.

Ačkoliv svépomoc při prosazování práva byla zásadně nepřípustná, výkon soudního rozhodnutí byl naopak ponechán vítězné straně sporu. Prodléval-li povinný (dlužník) s dobrovolným uposlechnutím rozhodnutí soudu, mohl po něm oprávněný (věřitel) v některých případech vymáhat i donucovací pokutu.

Z hlediska postavení žen byl kodex na svou dobu pokrokový

Je pozoruhodné, že ženy na Krétě požívaly větší volnosti než v jiných částech Řecka. Byly sice stále podrobeny manželově nebo otcově moci, svatbou však nepřicházely o svůj majetek. V případě rozvodu byla žena oprávněna ponechat si to, co do rodinné domácnosti vnesla, a polovinu ze zisku rodiny v tom objemu, v jakém se o zisk přičinila svým majetkem. Nadto mohla žádat ještě odstupné, zavinil-li rozvod manžel, a také polovinu rukodělných výrobků, které pro domácnost vytvořila.

Zákoník byl na svou dobu velmi progresivní. Kodex rovněž dokládá, že základy institutům soukromého práva nepoložil výhradně starověký Řím, jak by se někdy mohlo zdát. Na cestě za historií soukromého práva je tak třeba vydat se i do dalších oblastí antického středomoří.

Petr Jedlička
Advokátní kancelář
Polanský, Vršková, Křížová
Brno
https://advokati-brno.eu/


[1] 1. pád „ódeion“, 2. pád „ódeia“, 3. pád „ódeiu“ atd.

[2] Text zákoníku v anglickém překladu ze staré řečtiny je dostupný v publikaci: ADONIS S. VASILAKIS a Aliki Koutsaki-Vasilaki. TRANSLATION. The great inscription with the law code of Gortyn. Heraklion: Mystis, 2006, s. 36. ISBN 9608853400. Publikace posloužila jako zdroj. 


Kam dál?


Čtěte také:


Jak se lze domáhat náhrady škody vůči státu?

Hromadné žaloby jako lék posilující ochranu spotřebitele

Evropská komise zažalovala Polsko kvůli zásahům do soudcovské nezávislosti



Martin Kopa: Snažím se řídit tím, že každý člověk je víc než nejhorší věc, kterou kdy udělal

Poslední den Martinova působení na pozici asistenta Ústavního soudu jsme vyzpovídali tohoto inspirativního právníka, kterého znáte z portálu Iurium Daily:...

Číst více

Mikuláš Bek: Pokud se chceme vyrovnávat se skutečnými problémy, nesmíme spoléhat na emoce

Od roku 2011 stojí v čele druhé největší vysoké školy v České republice. Nyní se rozhodl bojovat o křeslo v horní komoře Parlamentu. Nejen na důvody k podání...

Číst více

Právo o páté: O právním jazyku, právu a literatuře s Martinem Škopem

Je úlohou soudu psát zajímavá rozhodnutí? Proč je důležité, aby právníci četli krásnou literaturu? Pozvání do studia Radia R přijal Martin Škop, proděkan...

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.