Anticena Sexistické prasátečko letos slaví desáté výročí. Své tažení proti neetickým reklamám se rozhodlo ukončit. Splnilo za uplynulou dekádu svůj cíl? „Domníváme se, že sexismus už není vnímán jako samozřejmost. Naopak, lidé ho umí rozeznat a vnímají ho jako něco, co není v pořádku,“ říká Petra Havlíková z Nesehnutí.
Anketa Sexistické prasátečko deset let upozorňovala na nešvary českých reklam. Za touto soutěží o nejsexističtější reklamu stojí organizátoři z brněnské nevládní organizace NESEHNUTÍ. Ta se snaží šířit osvětu v oblasti sociálních a ekologických problémů. Nepíšeme o ní prvně. Když jsme ji našim čtenářům v roce 2016 představovali, byla to již zavedená anketa s mnohaletou tradicí. Letos ale její příznivci pro své „favority“ hlasovali naposledy.
Poslední ročník Sexistického prasátečka o nejsexističtější reklamu u odborné poroty vyhrála pražská Městská policie. Již v létě se média hojně věnovala kritice strážníků, kterou způsobila fotka ženy oblečené do spodního prádla opírajíc se o jejich služební vůz. Údajně se měla zajímat o nábor strážníků. Tu se s ohledem na negativní reakce nakonec Městská policie rozhodla ze svého Facebooku stáhnout.
V hlasování veřejnosti zvítězila Moravská vinotéka. Jako sexistickou ji vyhodnotilo 615 z celkového počtu 782 hlasujících. „Reklama ukazuje ženu jako pouhou dekoraci a objekt něčí touhy. Tím přispívá k udržování nerovností ve společnosti. Pokud jsme zvyklí vídat ženy jen jako dekorace, je pro nás těžší představit si je například jako premiérky či prezidentky,” řekla Eva Bartáková z NESEHNUTÍ.
Hnutí si pro své příznivce připravilo ke kulatému výročí překvapení. Den po ukončení hlasování v anketě otevřelo bonusovou kategorii. Tou byla anticena Prasátečko prasáteček. O titul napříč celou dekádou se utkala desítka reklam. „Všimly jsme si, že lidé často dávají přednost jednoznačnému zobrazení nahoty či násilí před méně viditelnými formami diskriminace. Ty ale mohou mít mnohem horší následky. V Prasátečku prasáteček proto chceme ukázat, jaké formy sexismu považujeme za nejzávažnější my, které anticenu organizujeme,“ popsala Eva Bartáková z programu Ženská práva jsou lidská práva.
Nejsexističtější reklamu desetiletí vyhrála společnost 100MEGA. Ta ukazuje ženu jako pouhou věc, kterou je možné použít. Žena je postavena na roveň kancelářského vybavení. Popisek „kdo chce v srpnu zasunout” naznačuje, že muži můžou ženy libovolně použít k „zasunutí”, ať už si pod tím představíme cokoliv. Reklama navíc ignoruje fakt, že i ženy by mohly nakupovat elektroniku.
Všichni nominovaní již tradičně podpořili svá reklamní sdělení fotografiemi nahých žen, dvojsmyslnými hesly nebo stereotypizováním mužů a žen dle povolání. Mezi nominované se letos dostala i Masarykova univerzita. Ta si k hojně diskutované změně loga připravila také nové upomínkové předměty. Mezi nimi trička. V nabídce v současné době můžete vedle sebe najít studenta v tričku s nápisem „Science comMUNIty“ a studentku, jejíž tričko zdobí nápis „Test ME“.
Samotná anticena měla své příznivce i odpůrce, kteří svoji nevoli hojně vyjadřovali na sociálnmích sítích. Pod jedním z příspěvků NESEHNUTÍ k Prasátečku, se na Facebooku například objevily následující komentáře: „Jako vystřižené z nějakého článku islamistů. Nahota na veřejnosti svádí ke znásilnění. Zahalovat! Podejte si s nimi ruce. Nějaká studijní cesta do Íránu nebo Egypta by nebyla?“ vyjádřil se například Jan K. Další diskutér přispěl následovně. „No, vy zase perlíte… Nicméně za tuto anketu vám děkuji, mnohé z těch krásných reklam bych jinak nejspíš neviděl,“ říká Ondřej Ch.
Existují firmy, které nad Prasátečkem mávnou rukou. „Samozřejmě, jsou firmy, pro které je to něco pro pobavení. V takových případech nás mrzí, že jsme celou problematiku nedokázali komunikovat lépe,“ hodnotí koordinátorka Petra Havlíková z NESEHNUTÍ. Zdůrazňuje ovšem, že z dlouhodobého hlediska můžeme vidět dílčí úspěchy, které ve výsledku podpořili celkovou informovanost a vedly ke splnění jejich „mise“. „Takovým dílčím úspěchem je například VUT. A to díky reakci, kterou vyvolalo umístění jejich spotu na pomyslných bednách Prasátečka. To vedlo k celouniverzitní změně interní komunikace,“ zmiňuje také Havlíková.
Mnoho lidí se ozývá pro zachování výzvy. „Ukončení anticeny nebylo impulzivním rozhodnutím. Promýšleli jsme ho dva roky. Nakonec jsme se rozhodli vydržet až do desátého, tedy jubilejního ročníku. Výzvu tedy, bohužel nevyslyšíme,“ říká Havlíková a vysvětluje, že se v NESEHNUTÍ chtějí posunout dál a věnovat se dalším projektům.
Dalším velkým tématem NESEHNUTÍ bude platová nerovnost. Organizace se chce zaměřit na to, že volání po větším zastoupení zkrácených úvazků není zcela bezproblémové. „Nese to s sebou několik rizik. Těmi jsou například vliv na výši důchodů či handicap při kariérním růstu. Dále se věnujeme také genderově senzitivnímu vzdělávání. Plánujeme více i méně viditelné projekty od workshopů po komunikaci s různými institucemi,“ dodává Havlíková.
Autorka: Martina Ivanová
Aktualizováno 27. 11. 2018.
Projekt #PRVNÍCH100LET vyhlásil výsledky třetího ročníku česko-slovenského ocenění Flamma. Mezi letošními laureátkami jsou zástupkyně justice, advokacie, akademie i neziskového sektoru. Do Síně slávy projektu byla...
Mnoho budoucích maturantů se potýká s otázkou, kam po střední škole na vysokou. Bude to Praha, Brno, Olomouc, nebo Hradec? Či snad úplně jiné město? Dovolte mi vám předestřít, proč byla volba Brna pro mě tou správnou...
