Seznamy doporučení do polské Národní soudcovské rady byly zveřejněny. Co z nich vyplývá?

19. 3. 2020
Soudce Paweł Juszczyszyn bojuje za Světlou stranu Síly. Zdroj: i.iplsc.com

Po dvou letech ukrývání byly 14. února zveřejněny seznamy s doporučeními do polské Národní soudcovské rady. O jejich odtajnění usiloval soudce Paweł Juszczyszyn a ohrozil tak další ubírání svojí kariéry. Z uveřejněných dokumentů vyplývá, že všichni zvolení kandidáti získali potřebných 25 podpisů. Nejvíce kontroverzí ovšem vzbuzuje předseda Okresního soudu v Olštýně Maciej Nawacki, u něhož byly započítány i později odvolané hlasy. Právě on přitom setrvale iniciuje perzekuci soudce Juszczyszyna, který pátráním po seznamech usiloval o prokázání vlivu vládní strany Právo a spravedlnost na rozklad polské justice.

Soudce Paweł Juszczyszyn byl v rámci stáže přeložen k vyššímu soudu. Na odvolací instanci se pozastavil nad otázkou, zda v jím projednávané (civilní) kauze rozhodoval v prvním stupni skutečně zákonný soudce. Jednalo se totiž o soudce, který byl jmenován polským prezidentem Andrzejem Dudou na návrh nové Národní soudcovské rady. Její obsazení je ovšem kontroverzní s ohledem na to, že byla v obecné rovině zpochybněna platnost udělení hlasů jejím jednotlivým členům, kteří posléze nové kandidáty do taláru navrhují. 

Odkrýt možné zásahy vládní strany Právo a spravedlnost se tak Paweł Juszczyszyn pokoušel na vlastní pěst a přímo v taláru. Vystoupil přitom, stejně jako mnozí jeho kolegové, z role soudcovské zdrženlivosti, a to udělováním pokut za nezveřejnění seznamů předsedkyni kanceláře Sejmu nebo osobním vypravením se za nahlédnutím do dokumentů. O případu polského vzpurného soudce civilního úseku jsme informovali již dříve. Svůj boj Juszczyszyn nakonec„vyhrál“, když v polovině února kancelář polského Sejmu tyto dokumenty zveřejnila.

Jádro sporu: Proč je zpochybnitelné složení Národní soudcovské rady?

Národní soudcovská rada je orgán, který podle polské ústavy střeží nezávislost soudů a soudců. V Národní soudcovské radě, skládající se z 25 členů, zasedá například ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu a další soudci. Její část tvoří také kandidáti vybraní polským parlamentem, v němž má většinu strana Právo a spravedlnost, což je kritizováno částí veřejnosti a také samotnými soudci. Otázka ústavnosti volby členů rady polským parlamentem se dostala dokonce až k polskému Ústavnímu soudu, který ovšem tento postup shledal souladným s tamní ústavou. 

„Podle průzkumu polské nevládní organizace Forum Obywatelskiego Rozwoju již 60 z podepsaných (hlasujících) soudců obdrželo doporučení k povýšení od nové Národní soudcovské rady, z toho 20 z nich již aktuálně bylo povýšeno k vyšším soudům.“

V listopadu 2019 se Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve věcech C-585/18, C-624/18 a C-625/18 zabýval předběžnou otázkou polského Nejvyššího soudu, zda disciplinární komora při Nejvyšším soudu splňuje podmínky nezávislého soudu ve smyslu evropského práva. Tato předběžná otázka se dotýkala také již zmíněné Národní soudcovské rady, která navrhuje polskému prezidentovi ke jmenování nové soudce a rovněž doporučuje kandidáty do disciplinární komory.

SDEU ve své odpovědi konstatoval, že Nejvyšší soud musí sám posoudit, zda se jedná o nezávislé a nestranné orgány. Poskytl mu k tomu kritéria, která by měl takový orgán splňovat. Tomuto tématu jsme se věnovali již v tomto článku. V souvislosti s eventuálním zpochybněním mandátu soudců, kteří v těchto nově ustavených orgánech zasedají, pak řada právních organizací apelovala na soudce nominované novou Národní soudcovskou radou, aby se do momentu rozhodnutí Nejvyššího soudu zdrželi rozhodování. Opačný postup by totiž jinak mohl vést k prohloubení právního chaosu. Nejvyšší soud ostatně nakonec v prosinci 2019 rozhodl, že Národní soudcovská rada nesplňuje náležitosti nezávislosti a že disciplinární komora není soudem.

Paweł Juszczyszyn. Zdroj: Twitter

Seznamy odkryty: Šedesát soudců podporujících kandidáty bylo doporučeno k povýšení

V seznamech nalezneme více než 360 hlasujících soudců, kteří se rozhodli podpořit svých patnáct kolegů v taláru kandidujících do Národní soudcovské rady. Ukazuje se například, že samotní kandidáti se podporovali mezi sebou. Podle průzkumu polské nevládní organizace Forum Obywatelskiego Rozwoju již šedesát z podepsaných (hlasujících) soudců obdrželo doporučení k povýšení od nové Národní soudcovské rady, z toho dvacet z nich již aktuálně bylo povýšeno k vyšším soudům. Z dokumentů dále vyplývá, že 49 osob pracovalo na polském Ministerstvu spravedlnosti a 56 osob tvoří předsedové a místopředsedové soudů, které nedávno jmenoval polský ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě, Zbigniew Ziobro. 

„Nawacki sice obdržel 28 podpisů, ale v nich jsou započítány, kromě podpisu jeho samotného a jeho manželky, také hlasy soudců, kteří své doporučení později odvolali.“

Nejvíce pochybností ale vyvstává ohledně kandidatury předsedy Okresního soudu v Olštýně Macieje Nawackieho, který mj. již aktivně iniciuje kroky proti nepohodlnému soudci Pawłu Juszczyszynovi. Nawacki sice obdržel 28 podpisů, ale v nich jsou započítány, kromě podpisu jeho samotného a jeho manželky, také hlasy soudců, kteří své doporučení později odvolali. U čtyř podpisů došlo k jejich odvolání ještě před formálním nahlášením kandidatury předsedovi Sejmu. Další podpis byl odvolán po nahlášení kandidatury.

Předseda Okresního soudu v Olštýně Maciej Nawacki.

Vyvstává současně otázka, zda je vůbec možné již jednou vyjádřenou podporu jednotlivým kandidátům následně zrušit. Sám Nawacki argumentuje tím, že nic takového jako zpětvzetí doporučení nebo odvolání již daného podpisu není podle polských předpisů možné. Podává také praktický příklad, a sice že při hlasování do volební urny také není možné vzít svůj hlas zpět. Kancelář Sejmu zveřejnila současně se seznamy také dvě stanoviska vypracovaná již v roce 2018 experty, podle nichž zpětvzetí hlasu není možné. Tato stanoviska ovšem vzbuzují jistou míru pochybností. Jedno z nich totiž vypracoval Marek Dobrowolski, který se díky pozdějšímu pozitivnímu doporučení Národní soudcovské rady dostal do nové kontrolní komory polského Nejvyššího soudu. Podle předsedy Asociace polských soudců „Iustitia“ [1] Krystiana Markiewicze docházelo k předávání podpisů od těch, kteří jich získali málo, těm kandidátům, kterým by pro úspěšnou nominaci chyběly. 

„Kancelář Sejmu neuznala odvolání podpory na seznamu Macieje Nawackieho, ale na druhou stranu na seznamu Leszka Mazura uznala právo tří soudců na odstoupení od podpory.“

Také předseda Národní soudcovské rady Leszek Mazur v minulosti deklaroval, že na jeho seznamu doporučení se nachází celkem 54 podpisů. Po zveřejnění seznamů se ovšem ukázalo, že zde najdeme všehovšudy 40 podpisů. Mazur prohlásil, že své hlasy nikomu nepřevedl a existenci dvou seznamů s různým množstvím podpisů vysvětloval tím, že hlasy sbíral paralelně ve dvou místech, v okolí Čenstochové a ve Slezsku. Zde ale nacházíme zajímavý kontrast, který vypovídá o nejednotném postupu v případě jednotlivých úspěšně zvolených kandidátů: Kancelář Sejmu neuznala odvolání podpory na seznamu Macieje Nawackieho, ale na druhou stranu na seznamu Leszka Mazura uznala právo tří soudců na odstoupení od podpory. Proč se tedy u obou kandidátů postupovalo odlišně, když odborná stanoviska tvrdí, že doporučení každopádně není možné odvolat?  Rozdíl mezi oběma kandidáty byl ten, že v případě nezapočítání podpory u Nawackieho by soudce nesplňoval požadovanou kvótu 25 podpisů. Mazura takto ohrožen nebyl a z toho důvodu bylo možné k „přelití“ hlasů ve prospěch jiného kandidáta přistoupit.

Nový represivní zákon zpřísňuje kárné tresty soudců. Bude Juszczyszyn svléknut z taláru?

Mezi soudci, kteří kriticky hodnotí změny soudnictví prováděné vládní stranou Právo a spravedlnost, převládá názor, že předseda Sejmu zveřejnil seznamy účelově v den, kdy vstoupil v účinnost tzv. represivní zákon zpřísňující kárné tresty pro soudce. Podle tohoto zákona, pod hrozbou odvolání z funkce, nepřísluší žádnému soudci zpochybňovat status Národní soudcovské rady ani doporučení pro jednotlivé členy. Co se děje s těmi, kteří legitimitu ustavení těchto orgánů a jejich členů již v minulosti zpochybňovali, dokresluje již několikrát zmiňovaný příklad soudce Pawła Juszczyszyna z Olštýna. Juszczyszynovi bylo nejprve bez uvedení důvodu Ministerstvem spravedlnosti zrušeno umístění na stáž ke Krajskému soudu v Olštýně, následně byl tento soudce „kontroverzní“ disciplinární komorou při Nejvyšším polském soudu suspendován ze své funkce při současném snížení platu o 40 %. V důsledků represivního zákona by dnes mohl případ Juszczyszyna dopadnout až svléknutím z taláru.

„Polská justice v krizi“. Grafika: Kamila Abbasi

Stále trvají pochybnosti, zda všichni členové nové Národní soudcovské rady měli podporu potřebnou pro jejich platné zvolení. Toto je naprosto zásadní otázka, protože stačí jedna vadná kandidatura – jako je podezřelá podpora předsedy Okresního soudu v Olštýně – a celá Národní soudcovská rada může být označena za nelegitimní. To vše mimo jiné proto, že Sejm jmenoval všechny soudcovské kandidáty společně jedním hlasováním, a ne jednotlivě. Pokud by býval nepřistoupil k blokovému hlasování, šlo by vyměnit i jen jednotlivé členy Národní soudcovské rady (například Nawackieho). Opětovné hlasování o trvání mandátu všech členů Národní soudcovské rady je však vysoce nepravděpodobné.

Autor: Martin Pracný


[1] Asociace polských soudců „Iustitia“ je největším polským profesním sdružením soudců. Shromažďuje více než 3500 soudců, tedy přibližně 30 % všech polských soudců.



Kam dál?


Vzpurný soudce Paweł Juszczyszyn. Polský Jedi v taláru se brání politizaci justice

„Konec politického islámu na ombudsmanátu?“ Reakce na článek advokáta Zahumenského

„Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?” Projekt soudkyně Šimáčkové zahrnuje nový web i očekávanou knihu




Kam dál?

Podcasty21 již více než rok přibližují právo lidem. Nyní pro ně můžete hlasovat v soutěži

Když právník Jan Šlajs cestoval tramvají do práce, uvědomil si, že neexistuje žádný český podcast zaměřený na právo, který by mu zpříjemňoval cestu. Toužil...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL o profesi advokátních koncipientů

Tímto dílem Podcastů21 SPECIÁL startujeme minisérii věnovanou právním profesím. Honza Šlajs si povídal se třemi koncipienty z malé, středně velké a mezinárodní...

Číst více

Podcasty21 s Janou Sedlákovou: Jsem člověk, který chce věci měnit

Dvanáctý díl přináší rozhovor s Janou Sedlákovou, advokátkou a partnerkou v SEDLAKOVA LEGAL. V rozhovoru se dozvíte, proč se Jana vydala cestou vlastního...

Číst více
Autor: Martin Pracný

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print, nevychází)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.