Slyšela jste, kdo umřel? O první novele občanského zákoníku

Všichni to čekali, ale nikdo nevěděl, kdy k tomu dojde a jak to bude probíhat. Inu, napětí je u konce - na sklonku roku 2016 parlament poprvé novelizačním rýčem prorazil panenskou povrchovou skrývku planety NOZ a zasel do ní první semínka z jistě dlouhé řady budoucích změn.

31. 3. 2017 Marek Tesař

Bez popisku

Mezinárodní společenství tak 27. února, den před nabytím účinnosti novely, zapálilo svíčku a se slzou v oku vzpomnělo na krásné dva roky, které zákon v nezměněné podobě stačil prožít. Nehledě na míru sentimentu však novela představuje zásah do pozitivního práva a jako takovou je třeba ji co nejdříve prozkoumat.

Změn se nepřináší mnoho; od ambiciózních plánů ministra spravedlnosti na totální překopání všeho [1] v době, kdy na prvotiscích čerstvě účinného zákoníku ještě ani nezaschl inkoust, a které vyvolaly v právnické obci vzácnou chvíli svorného odporu [2], se víceméně upustilo a představují se tak změny, nad kterými i největší kritik nejspíše uznale pokýve hlavou.

Leitmotivem zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, je odstranění právní nejistoty a doladění právních institutů vytvořených občanským zákoníkem v podobě přehnaně idealistické.

Bude tak nově možno omezit svéprávnost až na pět let v případě osob, jejichž stav se dozajista nezlepší. Už při přijímání nového občanského zákoníku se ozývaly hlasy, podle nichž je pravidelné tříleté přehodnocování zdravotního stavu nadbytečné. Důvodová zpráva občanského zákoníku k délce tříleté lhůty mlčí, jen v kuloárech se tradovalo, že měla napomoci odhalení vykonstruovaných případů omezení svéprávnosti. Novela lhůtu prodlužuje s úmyslem snížit nápad této agendy.

Dále nebude třeba explicitního souhlasu k pitvě, nýbrž právní řád nastoluje požadavek explicitního nesouhlasu s ní. Právo člověka rozhodnout o osudu svých pozůstatků zůstává nedotčeno; mohli bychom cynicky poznamenat, že záleží-li někomu na zážitcích svého zemřelého těla, měl by se především sám za svého života dobírat souvisejících práv.

Výslovně se stanovuje pravidlo, že podíl manžela v obchodní společnosti nezakládá účast druhého manžela v ní, ačkoli spadá do společného jmění.

Změkčují se požadavky na formu právního jednání podle § 441. Nově, vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, pro plnou moc k tomuto jednání postačí písemná forma s úředně ověřeným podpisem (upouští se od požadavku formy veřejné listiny i pro plnou moc); k obdobnému ostatně dospěl i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn 29 Cdo 3919/2014.

Zavádí se evidence svěřenských fondů a samotná existence svěřenského fondu se spojuje se zápisem do ní.

Po vzrušených debatách se (byť až od roku 2018) také vrací vzájemné předkupní právo spolumajitelů nemovitosti; společenský zájem na scelování vlastnictví v očích zákonodárce převážil nad neomezenou dispozicí s vlastním majetkem.

A konečně se snižuje nejvyšší možná jistota pro zajištění nájmu bytu ze šestinásobku měsíčního nájemného na polovinu, což snad nevyžaduje dalšího komentáře.

Jedna změna mě coby autora tohoto článku mrzí, neboť v ní spatřuji rezignaci na snahu doladit nedotaženou právní úpravu. Totiž po novu už rodič osoby mladší 16 let nebude moci s přivolením soudu okamžitě zrušit pracovní poměr. Člověk, který dosáhl věku patnácti let a dovršil základní školní docházku, bude napříště mít v oblasti pracovněprávní ruce naprosto volné. Institut okamžitého zrušení pracovního poměru rodičem byl do českého právního řádu zaveden vadně - přivolení soudu totiž osobě mladší 16 let nebránilo zrušený pracovní poměr okamžitě uzavřít znova. Nemůžu se však ubránit dojmu, že skutečně mohly existovat případy, v nichž se mladý člověk bezhlavě vrhl do víru pracovního života, snad zlákán vidinou rychlého přivýdělku a možností realizace dětských snů, a kdy jeho rodič mohl uváženým zákrokem a zrušením tohoto poměru pomoci navrátit zbloudilce v náruč středního vzdělávání, aby vylepšil jeho uplatnitelnost po zbytek života.

A konečně se dostáváme do finále, neboť rozebíraná novela s sebou přináší i jednu změnu naprosto zbytečnou, totiž změnu terminologickou: tak se v § 509 nahrazují “inženýrské sítě” slovním spojením “liniové stavby”. Tento odstavec může působit osobně (a je fakt, že vedu soukromý džihád vůči přebujelé normotvorbě), avšak čtěte dále: “liniové stavby” jsou skutečně termínem s ustáleným významem a jeho injekce do občanského zákoníku byla zjevně vedena snahou o sladění výraziva. Avšak tento termín mohl být v zákoníku již při jeho přijetí; nebyl tam a potíže nevznikly, resp. nešlo o problém nepřeklenutelný argumentací a výkladem. Moudrý člověk kdysi řekl, že zákon je lékem na nemoc společnosti a že zákonodárce pro efektivní výkon své činnosti musí tyto nemoci znát. Normotvůrce se však už na prvním místě klidně mohl rozhodnout liniové stavby v občanskoprávním kodexu nazývat “trubkami pod zemí” a nijak by to neovlivnilo skutečnost, že jejich materializací by byla zařízení běžně nazývaná “liniové stavby” nebo, chcete-li, “inženýrské sítě”.

Dost však průtrži emocí; jak bylo konstatováno v úvodu, z novely můžeme být nadšeni, můžeme o ní vést akademické spory, můžeme se snažit přimět parlament k její další změně nebo se můžeme pokoušet o zrušení jejích částí před Ústavním soudem - ale to je jednak vše, co s ní můžeme dělat, jednak je to všechno běh na dlouhou trať. Nehledě na subjektivní hodnocení té které úpravy jde o pozitivní právo, a proto raději utíkejme do knihkupectví pro nové fixy a lepíky. Poznámky z originálního znění zákona se do nového samy nepřepíší.

Autor: Marek Tesař


[1] PETROV, Jan. Občanský zákoník zdrcený novelou novel? Část I. In: Jiné právo [online]. 2014 [cit. 2017-02-19]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.cz/2014/08/obcansky-zakonik-zdrceny-novelou-novel.html

[2] PAVLÍČEK, Tomáš, ČIHÁK, Ondřej. Chystaná novela občanského zákoníku sjednotila jeho odpůrce i příznivce. Ke společnému odporu, dodává právník. In: Rozhlas.cz [online]. 2014 [cit. 2017-02-19]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/chystana-novela-obcanskeho-zakoniku-sjednotila-jeho-odpurce-i-priznivce-ke-spolecnemu-odporu-dodava-pravnik--1391100

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho II. ročník, 1. číslo.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info