Právnická fakulta Masarykovy univerzity nabízí mnohem víc než jen suché zákony, dlouhé paragrafy a nudnou judikaturu. Kulturně umělecké vyžití zajišťuje Fakultní divadelní společnost, která má na kontě již několik repríz dvou divadelních inscenací, dvě pohádky a mnoho krátkých scének k různým příležitostem jako zpestření jinak odborného a akademického prostředí.
Spojení práva a divadla se může zdát neobvyklé, Fakultní divadelní společnost (dále jen FDS) však navazuje na tradici téměř zapomenutého právnického fakultního divadla z 80. let. Ke zrodu divadla bylo potřeba velké nadšení, čas, a především odhodlání režisérky Markéty Štěpánikové.
Cílem společnosti zpočátku nebylo hrát představení pro veřejnost. S nemalými porodními bolestmi se nakonec zrodilo představení Návštěva staré dámy od Friedricha Dürrenmatta, které slavilo svůj úspěch před širším obecenstvem. Dalším velkým počinem byla o dva roky později premiéra představení MILADA, které vzniklo jako ztvárnění procesu s Miladou Horákovou za pomoci metody verbatim divadla [1].
Mezitím se hrající studenti práv snaží vymýšlet různé zábavné scénky u příležitosti Noci práva či ke 100. výročí Masarykovy univerzity. Fakultní divadelní společnost také s oběma inscenacemi opustila hranice Brna. Návštěva staré dámy se představila na festivalu Jiráskův Hronov a představení MILADA se stalo součástí festivalu Jeden svět v Ústí nad Orlicí.
Schopnost udělat si srandu ze sebe i z druhých a trocha vážné snahy o dobře odvedenou práci jsou základními nástroji herců. Všechna představení jsou výsledkem mnohaměsíční společné práce. Jednotlivé scény vznikají jako odraz představ každého člena souboru o konkrétním zpracování inscenace.
FDS funguje jako rodina. Jeho herci se spolu hádají, smějí, souhlasí, ale dokáží najít i kompromis, který nakonec vidíte na jevišti. „Proces vytváření představení od prvních myšlenek, vlastních textů až po pohyb a výraz každé postavy nás obohacuje více, než kdybychom se pouze suše naučili zpaměti věty ve scénáři,“ uvádí zakládající členka souboru Barbora Roubalová. Podle ní jedinečná metoda verbatim divadla dává představení MILADA autenticitu socialistického režimu padesátých let minulého století.
Potemnělá místnost č. 315 je většinou místem činu pro partu divadelních nadšenců, kteří společně přemýšlejí nad novými tématy ke ztvárnění, pilují secvičená představení a utvářejí přátelství, přesahující hranice vysoké školy. Věčně naplněná kapacita místností však někdy donutí divadelníky k improvizaci kdekoliv na fakultě. Pokud jste na chodbě v prvním patře potkali kulhajícího hokynáře nebo plačící starou dámu, pravděpodobně jste byli svědky divadelní zkoušky. Výkřiky jako „trockistický opozičník“, „váleční paliči“ nebo „svět ze mě udělal děvku“ neznačí definitivní šílenství studentů práv, ale spíše snahu herců o zpestření studia sobě i ostatním.
Kromě pravidelných schůzek soubor vyráží i na každoroční soustředění do Univerzitního centra v Telči. Intenzivní víkendové soustředění většinou vyústí představením pro telčské obecenstvo. „Nejvíce na mě zapůsobilo, když jsme ve sklepní aule Univerzitního centra odehráli představení Milada,“ říká člen FDS Vojtěch Hejtmánek, který si vybavuje několikavteřinové ohlušující ticho po skončení představení. Diváci si nevěděli rady s tím, že smrt Milady Horákové surově zakončila inscenaci. „Jeden z diváků za námi po představení přišel, podal Božence ruku a jen tiše řekl: Díky,“ vzpomíná Vojtěch a dodává, že možnost předat lidem jen kousek ze silného příběhu Milady Horákové je jeho odměnou za působení ve FDS.
Celá společnost má jen několik desítek členů a vždy je otevřená novým nápadům, pomocníkům a lidem, kteří sdílejí zájem o umění a divadlo. V dosahu jsou na všech sociálních sítích počínaje Instagramem theatre_club_prfmu a konče Facebookem Fakultní divadelní společnost. V nejbližší době se můžete těšit na odlehčenou komedii Aloise Jiráska Lucerna, ve které zjistíte, jak obyčejný strom stojí za právní spor.
Autorka: Markéta Humplíková
[1] Verbatim divadlo je druh dokumentárního divadla, který je často využíván pro umělecké zpracování soudního procesu. Jeho teoretické základy vycházejí z prací Erwina Piscatora a Bertolta Brechta a i dnes je přítomno na jevišti jako tzv. trial plays. Kombinuje v sobě při přípravě inscenace dovednosti odborného psaní a schopnost kritického myšlení při dramaturgických změnách záznamů reálných událostí, stejně jako posiluje dovednosti právní rétoriky při uvádění inscenace pro publikum. Zdroj: Projekt Verbatim divadlo pro právníky, Masarykova univerzita
Podobně jako jiné „Noci“ – kostelů, muzeí, divadel... – je i Noc práva, pořádaná spolkem Nugis Finem, již tradiční položkou v kalendáři téměř každého právníka či právničky. Ani letos, na pátém ročníku, jsme nechyběli...
Ve středu 28. 2. 2024 proběhl další ročník plesu studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Tentokrát se nesl v duchu zimní pohádky. Také letos jsme přijali pozvání organizátorů plesu ELSA Brno a na událost...
