Recenze knihy Research handbook on EU agriculture law

Nakladatelství Edward Elgar Publishing vydalo v roce 2015 v edici Research handbooks in European law publikaci „Research Handbook on EU Agriculture Law“. Přes 500 stran čítající anglicky psaná kniha sestává z příspěvků 25 autorů. Poskytuje reprezentativní a hluboký vhled do problematiky zemědělského práva Evropské unie, zejména na půdorysu společné zemědělské politiky.

25. 10. 2020 Hana Cejpek Musilová

Bez popisku

Zemědělské právo Evropské unie je komplexní, laicky řečeno, složité. S tím je potřeba počítat, ať už jste aktivně hospodařící zemědělec, který ho musí dodržovat, nebo se o něj zajímáte pouze akademicky. Jeho složitost a nepřehlednost není nikterak překvapivá při uvědomění, co vše a na jaké úrovni detailu je v souvislosti se zemědělským hospodařením v jednadvacátém století potřeba regulovat. K nepřehlednosti rovněž významně přispívá i již sama o sobě složitá právní úprava poskytování podpor v rámci společné zemědělské politiky. Stejně tak jednoduchosti zrovna nenahrává rozsáhlá regulace ochrany životního prostředí, které může být v souvislosti se zemědělským hospodařením ohroženo.

V této změti právních i neprávních pravidel není těžké zabloudit. O to více oceníte, pokud se vám do ruky dostane průvodce, který zemědělské právo Evropské unie mapuje z nadhledu, a přestože se nevyhýbá ani detailům a konkrétnostem, odhaluje vztahy, provázanosti a souvislosti, v jejichž světle lze tomuto právu lépe porozumět a zorientovat se v něm. Dovolím si tvrdit, že recenzovaná publikace takovým kvalitním průvodcem je. Bezesporu v tomto směru sehrává významnou roli i příhodné, logické a tematicky navazující řazení příspěvků jednotlivých autorů do jedné z pěti částí knihy.  

Jednotlivé části knihy se zaměřují na různé aspekty zemědělského práva. Ta první je věnována nástrojům společné zemědělské politiky. Na ni navazující druhá část řeší zemědělskou politiku v kontextu využívání půdy. V rámci třetí části je pozornost věnována společné zemědělské politice v souvislosti s potravinami. Čtvrtá část se zaměřuje na mezinárodní rozměr zemědělského práva. A konečně závěrečná, pátá, část obsahuje shrnutí a závěry.

První text v první části knihy zkoumá zejména historii společné zemědělské politiky a to, co z ní lze vyčíst. Následuje příspěvek věnovaný přímým platbám a otázce, zda tento nástroj skutečně přispívá k zajištění odpovídající životní úrovně zemědělské komunity. Dále se autoři zaobírají problematikou organizace jednotného společného trhu se zemědělskými produkty. První část pak uzavírá příspěvek mapující řízení rizik v zemědělství, který si mimo jiné pokládá otázku, jaká bude role řízení rizik v nové společné zemědělské politice.

Druhá část publikace je co do počtu příspěvků i dotčených témat nejrozsáhlejší. Věnuje se v sedmi příspěvčích společné zemědělské politice v kontextu užívání půdy. Nejprve pojednává o multifunkcionalitě zemědělství, dále se věnuje propojení zemědělství a životního prostředí. V neposlední řadě se zaobírá posuzováním vlivů na životní prostředí v případech intenzivního zemědělského hospodaření a nakonec i předpokládaným zohlednění klimatické změny ve společné zemědělské politice po roce 2020. Zbývající příspěvky v této části publikace se věnují politice Evropské unie ve vztahu k biopalivům, ke znečišťování vod a k managementu vodních zdrojů.

Třetí část knihy zkoumá vztahy na úseku společné zemědělské politiky a potravin. První z šesti zde zařazených příspěvků mapuje požadavky práva Evropské unie na označování potravin. Druhý se týká nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Třetí je věnován biopotravinám a ekologickému zemědělství. Čtvrtý se zaobírá otázkami právní regulace pohody zvířat. Ve zbytku této části jsou kriticky rozebírána poměrně kontroverzní témata, a to geneticky modifikované organismy, jejich výskyt v potravinách a nanopotraviny.

Čtvrtá část publikace zprostředkovává pohled na zemědělské právo Evropské unie v širším kontextu, zaměřuje se na jeho mezinárodní dimenzi. První z textů se zabývá společnou zemědělskou politikou Evropské unie v kontextu dohod uzavřených na půdě Světové obchodní organizace, zejména pak ve světle Dohody o zemědělství. Druhý text na ten předchozí úzce navazuje, když optikou Světové obchodní organizace a jejích pravidel rozebírá povahu přímých plateb na ozelenění, které jsou zemědělcům v Evropské unii poskytovány. Třetí příspěvek se věnuje tématu potravinové bezpečnosti. Čtvrtý mapuje přínosy společné zemědělské politiky vzhledem k rozvojovému cíli omezovat hladovění. Poslední dva texty v této části publikace se pak týkají společné zemědělské politiky a rozvoje.          

Pátá, závěrečná, část publikace, na rozdíl od těch předcházejících, obsahuje pouze jediný příspěvek, a to od dvojice editorů Michaela N. Cardwella a Josepha A. McMahona. Jeho název lze volně přeložit jako „ohlédnutí se do minulosti za účelem nahlédnutí do budoucnosti“. Zvláště v této kapitole si lze povšimnout, že editoři projevili svůj významný pozorovací talent a schopnost zobecňovat. V rámci „ohlédnutí se do minulosti“ předkládají stručné a hutné shrnutí významných etap právní úpravy zemědělského práva Evropské unie na půdorysu společné zemědělské politiky. V rámci „nahlížení do budoucnosti“ si mimo jiné kladou otázku, zda si zemědělství s ohledem na svá specifika zaslouží zvláštní přístup, a pokud ano, zda je společná zemědělská politika Evropské unie v tomto směru efektivním nástrojem. Předpovídají, kudy se, podle jejich názoru, bude zemědělské právo ubírat a jaké výzvy ho čekají, a to nejen s ohledem na situaci v samotné Evropské unii, ale také v souvislosti s mezinárodními závazky (zejména v rámci Světové obchodní organizace), jimž musí zemědělské právo Evropské unie dostát. Jedná se, podle mého názoru, o reprezentativní závěr celé publikace.

Jak vyplývá z výše uvedeného, kniha pokrývá mnoho témat, která jsou v ní podrobena kritické analýze. Na rozdíl od jiných publikací věnovaných zemědělskému právu se tato neomezuje na pouhý přehled problémů a klouzání po povrchu, ale proniká hlouběji, aniž by se ale topila v margináliích a jednotlivostech, což zájemci o danou problematiku jistě ocení.

Přestože se některé vyjádřené názory mohou na první pohled jevit jako poněkud odvážné až kontroverzní, jednotliví autoři zpravidla přesvědčivě objasňují, jak k nim dospěli a proč na předmětný problém nahlížejí tak, jak uvádějí. Pokud uvádějí predikce, zpravidla vyloží i to, od čeho je odvozují.

Z hlediska „čtenářské přívětivosti“ považuji za vhodné upozornit na to, že publikace nepředstavuje příliš odpočinkové čtení. Mateřským jazykem většiny autorů příspěvků je angličtina. Texty proto tendují k používání větných konstrukcí a jazykových prostředků, včetně odborné anglické terminologie, které mohou méně v angličtině zdatným čtenářům činit při čtení obtíže. Pro pokročilejší čtenáře, kteří se navíc alespoň základně orientují v institutech a pojmech zemědělského práva, by však texty měly být srozumitelné.

Publikaci Research Handbook on EU Agriculture Law doporučuji všem vážným zájemcům o problematiku zemědělského práva Evropské unie. Pokud však čtenáře zajímá pouze přehled bez hlubších souvislostí, měl by sáhnout spíše po knize jiné, jednodušší a přehlednější. Já osobně se za vážného zájemce považuji. Prostudování této rozsáhlé, 568 stran čítající publikace pro mě tedy bylo, i přes nemalé množství času, které jsem mu věnovala, jednoznačným přínosem.

 

MCMAHON, Joseph A. a Michael CARDWELL, ed. Research handbook on EU agriculture law. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2015. Research handbooks in European law. ISBN 978-1-78195-461-4.

Hana Cejpek Musilová

právnička působící na České inspekci životního prostředí a doktorandka na Katedře mezinárodního a evropského práva PrF MUNI

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info