Chvilka smyslné poezie o právních nesmyslech

26. 6. 2017 Jakub Hynčica

Bezpochyby, v komplexitě světa,
jež zvětšuje se každým dnem,
skrývá se nejedna absurdní věta,
která se stala zákonem.

Britský humor se zřejmě promítá i do právního řádu Spojeného království 

Trestný čin se jakožto deviace,
dočká v rejstříku zvěčnění,
pro toho, kdo překročí práh parlamentu,
ve středověkém brnění.

V historických zdech města Yorku,
je přípustné zbavit práva žít,
Skota, který bez okolků,
nosí s sebou luk a šíp.

Jak se Brit dopustí velezrady?
Podle stále platných protokolů,
je trestné nalepit poštovní známku
s hlavou krále, hlavou dolů.

Vyplaví-li moře na břeh,
velrybu, které Bůh snad život vzal,
majetkem královny je ocas,
hlavu vlastní zase král.

Tradic plný region, nesa jméno Albion,
v zákonech má jasně dáno,
že umřít na parlamentní půdě,
je velmi přísně zakázáno.

A je marné hledat odpověď,
na otázku, která se vnucuje,
kterak dohnat před zpověď,
toho, kdo tento zákaz ignoruje.

Žena, která v sobě nosí dítě,
má výslovné povolení,
ulevit si kam si zachce,
třeba i do helmy policejní.

Otázka zní,
kam však tato báseň spěje?
Plyne z ní snad poučení?

Právo je normativním systémem,
a napříč faktu, že závazné bývá,
je někdy lepší se řídit rozumem,
co jiného nám v dnešní době zbývá?

 

Báseň byla zaslána do soutěže Právnická povídka 2017. Časopis Právo21 byl mediálním partnerem.

Více článků

Přehled všech článků