10 nejčastějších otázek o investičních společnostech

Chystáte se začít podnikat na finančním trhu a zajímá vás, zda budete pro svůj projekt potřebovat licenci? Následující článek odpovídá na 10 otázek, které vás mohou napadnout v souvislosti s finančním právem. Připravili jej pro vás Veronika Civínová a Ondřej Kučera z advokátní kanceláře KLB Legal.

4. 4. 2024 Veronika Civínová Ondřej Kučera

Bez popisku

1. Kdo a jak reguluje investice?

Orgánem dohledu nad českým kapitálovým trhem je Česká národní banka, která kromě jiného působí v roli hlavního regulátora ve třech základních oblastech – licence, dohled a sankce. V případě zahraničního působení je pak dalším regulátorem tamní dohledový orgán.

ČNB tedy:

  • vydává licence, zejména bankám, pojišťovnám, fondům a obchodníkům s cennými papíry,
  • dbá na dodržování finančněprávní regulace a
  • v případě porušení má sankční pravomoci, a to nejen vůči licencovaným entitám, ale i vůči podnikatelům působícím na kapitálovém trhu bez příslušného oprávnění.

2. Je právní rozdíl mezi malými a velkými investory?

Regulace definuje několik typů investorů, největší rozdíl ale obecně je mezi tzv. kvalifikovanými a nekvalifikovanými investory.

Kvalifikovaný investor se vyzná v kapitálovém trhu a je schopen investovat vyšší částky od ekvivalentu 125 000 eur (nebo za určitých podmínek[1] od 1 milionu Kč) do produktů dle svého uvážení.

Nekvalifikovaný (retailový) investor je naopak poměrně přísně chráněn a má jen omezenou nabídku titulů s relativně nízkým rizikem, do kterých může investovat (například fondy kolektivního investování nebo dluhopisy).

3. Kdy je k podnikání potřeba licence od České národní banky?

Licence je třeba velmi často, protože kapitálový trh je jedno z nejregulovanějších právních odvětví vůbec, a proto většina subjektů, která zde podniká, licenci potřebuje. Výjimkou jsou například některé podnikatelské modely, kde neprobíhá veřejná nabídka nebo kdy dochází pouze k financování vlastní (nefinanční) činnosti.

4. Jak získat licenci České národní banky?

Licenci lze získat na základě podání žádosti, po němž následuje náročné a dlouhé licenční řízení zakončené kladným rozhodnutím regulátora. Během řízení je žadatel detailně prověřen a musí prokázat minimálně:

  • dostatečné technické zabezpečení své plánované činnosti,
  • dostatečné znalosti a zkušenosti zpravidla alespoň dvou vedoucích osob, které budou zajišťovat výkon plánované činnosti,
  • znalost příslušné právní úpravy,
  • pečlivé zpracování a hodnověrnost obchodního plánu a
  • schopnost průběžně reagovat a vypořádávat připomínky ČNB.

5. Jak probíhá podnikání po získání licence?

Pravomocným rozhodnutím o udělení licence vše teprve začíná. Od této chvíle podléháte dohledu ČNB, povinnému auditu a musíte dodržovat regulatorní povinnosti – s většinou licencí je spojený pravidelný reporting finančních údajů a ohlašování významných událostí a změn týkajících se vaší společnosti.

Zároveň vám většina licencí otevírá dveře k případné expanzi do zahraničí, kde můžete v rámci EU působit na základě notifikace orgánům hostitelské země.

6. Existuje rychlejší cesta k investorům než licence?

Záleží na povaze zamýšlené činnosti, ale obecně jsou dvě hlavní cesty.

Emise cenných papírů – může jít o dluhopisy, jejichž vydávání se řídí zákonem o dluhopisech,[2] investiční certifikáty nebo například akcie. Samotné vydávání a nabízení cenných papírů není licencovanou činností. Je s ním však spojeno to omezení, že na rozdíl např. od investičních fondů lze takto získávat finanční prostředky pouze pro vlastní potřeby emitenta, např. pro rozvoj jeho podnikatelské (nefinanční) činnosti. Pokud hodnota celé emise nepřesáhne ekvivalent 1 milionu eur, tedy částku mezi 24 a 25 miliony Kč, není třeba připravovat ani prospekt neboli jakési představení emitovaných cenných papírů investorské veřejnosti.

Další možnosti skýtá fondové investování – lze založit nesamosprávný investiční fond nebo alternativní fond dle § 15 ZISIF[3], tedy tzv. „patnáctku“.

Nesamosprávný investiční fond využívá služby licencované investiční společnosti, která řídí jeho investování a poskytuje mu potřebné technické zázemí pro jeho fungování. Investice do takových fondů lze nabízet veřejně a u vybraných typů fondů dokonce retailovým investorům.

Alternativní fond pak není spravován investiční společností a řídí si vlastní investování i běžné fungování sám na úrovni správcovské společnosti (nejčastěji ve formě společnosti s ručením omezeným). Je však omezen celkovou hodnotou aktiv, které může mít ve správě, a tím, že investice nemůže nabízet veřejně.

7. Co je to SICAV a pro koho se hodí?

SICAV neboli akciová společnost s proměnným základním kapitálem je označení pro zvláštní právní formu akciové společnosti, kterou využívají některé investiční fondy. Formu SICAV využívají jak retailové fondy (fondy kolektivního investování), tak fondy určené zkušenějším investorům (fondy kvalifikovaných investorů).

Na rozdíl od podílových fondů je SICAV samostatnou právnickou osobou, má proto vlastní právní subjektivitu a orgány. SICAV jsou často zakládány jako nesamosprávné, ale setkáváme se i s případy, kdy SICAV drží licenci samosprávného investičního fondu. Pokud je SICAV nesamosprávný, členem jeho statutárního orgánu je investiční společnost, která zajišťuje jeho obhospodařování a administraci (viz výše). Jednou z největších výhod SICAV je možnost vytvářet vlastní účetně oddělené podfondy. Každý podfond vydává vlastní investiční akcie, jež investoři upisují. Investoři si tak mohou vybírat z nejrůznějších investičních strategií podfondů, které zaštiťuje jediný subjekt – SICAV.

Vzhledem k nákladům na založení a provoz SICAV (a jeho případnou licenci) v řádu jednotek milionů korun ročně se jedná o vhodnou cestu pro projekty, které mají v úmyslu spravovat majetek investorů alespoň v řádu stovek milionů korun.

8. Jak se vytváří samosprávný a jak nesamosprávný investiční fond?

Samosprávný investiční fond je oprávněn na základě licence získané od ČNB provádět vlastní obhospodařování. Sám si tak řídí vlastní investování a související rizika, nemusí proto k tomuto účelu využívat služby investiční společnosti, kterou ale stejně potřebuje k zajištění činnosti administrace. Licenční řízení je každopádně komplexní proces, který může trvat minimálně dvanáct měsíců.

Nesamosprávný fond, jak je popsáno výše, licenci nepotřebuje, protože jeho fungování zaštiťuje regulovaná a licencovaná investiční společnost. Mnohé nesamosprávné fondy využívají právě formy SICAV a je potřeba je zaregistrovat u ČNB, nicméně žádost o zápis je přezkoumávána pouze formálně a fond je následně zapsán zpravidla v průběhu několika pracovních dní. V rámci tohoto modelu je vhodné se již předem setkat s preferovanou investiční společností a domluvit se na celkových podmínkách spolupráce a nastavení vztahů při denním fungování fondu.

9. Jaký je rozdíl mezi investičním zprostředkovatelem a malým obchodníkem s cennými papíry?

Oba subjekty se řídí zákonem o podnikání na kapitálovém trhu[4] a potřebují ke své činnosti licenci ze strany ČNB.

Investiční zprostředkovatel může poskytovat pouze dvě investiční služby (přijímání a předávání pokynů a investiční poradenství) ve vztahu k omezenému okruhu investičních nástrojů – může zprostředkovávat investice pouze do fondů, státních nebo prospektových dluhopisů a hypotečních zástavních listů. Pokyny klienta k nákupu těchto cenných papírů musí investiční zprostředkovatel předat primárně obchodníkovi s cennými papíry nebo investiční společnosti – nemůže je pouze „přesunout“ na dalšího investičního zprostředkovatele.

Malý obchodník s cennými papíry naopak může teoreticky poskytovat veškeré hlavní a doplňkové investiční služby a není ani omezen portfoliem investičních nástrojů, ačkoli v praxi se jeho činnost bude nejčastěji týkat zprostředkovávání investic do akcií, jakýchkoli dluhopisů a dalších veřejně obchodovaných titulů. Vše je samozřejmě podmíněno příslušným povolením v rámci licenčního řízení, které je výrazně složitější než u investičního zprostředkovatele; oproti němu je také zatížen vyššími nároky na personální a technické zabezpečení své činnosti a v neposlední řadě na základní kapitál (minimálně ekvivalent 75 000 eur). Velkou výhodu přináší možnost přímo nakládat s prostředky investorů a přistupovat na trh bez nutné součinnosti s jiným subjektem.

10. Kdy a jak vyhledat pomoc právního poradce?

Ideálně hned v začátku vašeho podnikání, čímž eliminujete riziko, že se proviníte proti některému z právních předpisů a budete sankcionováni ze strany ČNB. Právní poradce vám na úvodní konzultaci již předem může navrhnout možné cesty, jimiž se vydat, a zda je vůbec ve vašem případě nutné zahajovat licenční řízení.

Advokátní kancelář KLB Legal má bohaté zkušenosti s téměř všemi druhy licenčních řízení před Českou národní bankou a mezi její největší klienty patří například obchodník s cennými papíry WOOD & Company.

[1] Je nutné prohlášení investora o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investování, dostatečném finančním zázemí a znalosti a akceptaci všech rizik, která jsou s investicí spojena, a takovýto dokument následně posoudí licencovaný subjekt.

[2] Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.

[3] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

[4] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info