Hanobení prezidenta jako trestný čin

7. 10. 2019
Foto: Prezident Masaryk v roce 1920, Wikimedia Commons, CC SA 3.0

„Pane hostinský, tady kdysi visel obraz císaře pána.” „Jo, visel, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si mohl někdo dovolit nějakou poznámku a byly by z toho nepříjemnosti.” Trestněprávní ochranu hlavy státu před urážkami, zesměšňováním či jiným závadným chováním si nejen díky Haškovu Švejkovi spojujeme především s obdobím monarchie. Takovýto pohled je však značně zkreslený, neboť stíhání urážky majestátu ochotně převzal nejen komunistický režim, ale také první československá republika.

Období monarchie 

V období Rakouska, potažmo Rakouska-Uherska, byla trestněprávní ochrana osoby panovníka a celého vládnoucího rodu poměrně robustní. Dokládají to příslušná ustanovení trestního zákoníku z roku 1852:

63.

Kdo se dopustí uražení Veličenstva.

Kdo poruší úctu k Císaři, nechť se to stane osobním uražením, pronešeným veřejně nebo před více lidmi haněním, rouháním neb posmíváním, díly tiskovými, sdělováním nebo rozšiřováním vyobrazení nebo spisů, dopustí se zločinu uražení Veličenstva, a potrestati se má těžkým žalářem od jednoho až do pěti let.

64.

Jak se tresce uražení údův domu císařského.

Jestliže se činění taková, nebo skutkem uražení vezmou předse proti jiným údům domu císařského, potrestati se mají jakožto zločin žalářem od jednoho až do pěti let, ač nejsouli zločinem, na kterýž uložen jest trest těžší. [1]

K podobným situacím jako z Haškových děl tedy skutečně docházelo. Podle § 63 byla například v roce 1867 odsouzena k patnácti měsícům odnětí svobody jistá Anna Hájková z Prahy, která při svém zatýkání vykřikovala slova: „Vy jste zlodějové a císař pán, který vám ta práva dal, jest ještě větší zloděj jak vy.“ Na § 63 doplatil v roce 1881 i nádeník Jan Faktor, který v hostinci v opilosti komentoval císařův obraz následovně: „a ty prase, ty jsi taky všude [...] kdyby jsi už zdechl“, za což si vysloužil tři roky tvrdého žaláře. [2]

První republika

Byť je ČSR v mnohém chápána jako výrazný dějinný posun oproti období monarchie, velká část právních odvětví a institutů nedoznala zásadnějších změn. Mezi takové instituty patří i trestněprávní ochrana hlavy státu, kterou za první republiky upravil zákon na ochranu republiky z roku 1923. Tento předpis, přijatý v reakci na atentát na ministra financí Rašína, v principu (byť s výrazně nižšími trestními sazbami) napodoboval rakouskou úpravu:

11.

Urážka presidenta republiky.

  1. Kdo před dvěma nebo více lidmi presidentu republiky nebo jeho náměstku na cti ublíží vyhrůžkou zlého nakládání nebo jiným hrubě zneuctívajícím projevem nebo ho uvede ve veřejný posměch, kdo pronese o něm obvinění, věda, že tím vážně ohrozí jeho čest, trestá se za přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
  2. Dopustil-li se vinník činu veřejně nebo tváří v tvář presidentu republiky (jeho náměstku) neb opětovně před dvěma nebo více lidmi při různých příležitostech nebo ho tělesně ztýrá, trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
  3. Důkaz pravdy i přesvědčení o pravdě je vyloučen.[3]

Kazuistika opět dokládá, že terčem trestního stíhání se stávaly i relativně banální výroky či jednání. Pod § 11 zákona na ochranu republiky soudy zařadily (mimo jiné) i následující situace:

  • Tvrzení, že Masaryk vyvolává nepřátelský postup vůči katolíkům a že když proti katolíkům nic nedokázal „velký“ Bismarck, sotva může něco zmoci „malý“ Masaryk. [4]
  • Výrok, že oslavy na počest prezidenta jsou „komedií“.[5]
  • Prohlášení, že se dotyčný raději oběsí, než aby měl ve svém pokoji prezidentův obraz. [6]
  • Výrok, že hlava státu zanáší mezi lid „zkázonosné učení“. [7]
  • Tvrzení, že prezident sloužil francouzskému kapitálu. [8]
  • Odnesení květin od prezidentova obrazu s tím, že „je jich pro něj škoda.“[9]
  • Zřejmě nejzajímavější případ nalezneme mezi rozhodnutími Nejvyššího soudu z roku 1926: „Po skutkové stránce jest zjištěno, že obžalovaný při maškarním plese, oblečen jsa v černý smoking, měl na hlavě škrabošku, pozůstávající z velkého vousu, bílé paruky a zlatově nabarvené papírové koruny a že v restaurační místnosti, kam se ze sálu odebral, na otázku jednoho z hostů, co vlastně představuje, zda krále, císaře či šlechtice, odpověděl: „Masaryka“ a to tak hlasitě, že to mohli slyšeti všichni hosté v místnosti v počtu asi 50. [...] Nemůže pak býti pochybnosti, že jednání obžalovaného bylo způsobilým sesměšniti a ve veřejném mínění snížiti význam příslušející osobě presidenta republiky [...], když ve stavu značně podnapilém, oděn jsa jako maškarní král a tázán, co představuje, odvětil, že Masaryka.“[10]

S ustanovením § 11 měl potíže i známý literát a katolický kněz Jakub Deml, který byl kvůli svým výrokům na Masarykovu adresu stíhán jihlavským státním zastupitelstvím. Trestní řízení v jeho věci však prezident svým zásahem zastavil. [11]

Stručné shrnutí dalšího vývoje 

Nový zákon na ochranu lidově demokratické republiky převzal v roce 1948 s drobnými úpravami dikci zákona z roku 1923. Trestněprávní sankce za urážky státních činitelů znaly i trestní zákoníky z let 1950 a 1961, přičemž tato jejich ustanovení se používala relativně často. [12]

I v době samostatné České republiky se příslušná ustanovení trestního zákoníku v praxi užívala. Například aktivista Petr Cibulka (známý mimo jiné enormně dlouhým názvem své politické strany a svým „siderickým kyvadélkem“) byl v 90. letech stíhán za výrok „Vašku, jsi prase, jsi prase, jsi hovado!“ Prezident Havel však podobně jako Masaryk v Demlově případě stíhání zastavil. Příslušné ustanovení bylo nakonec ze zákona v roce 1998 vyňato. V současnosti české právo podobný trestný čin nezná. [13]

Reflexe

Když se v roce 2016 objevily v Poslanecké sněmovně hlasy požadující opětovnou kriminalizaci hanobení prezidenta republiky, mohl se takový návrh na první pohled zdát dosti absurdním, nicméně s ohledem na historický kontext nešlo o úplné novum. Dnes neexistuje speciální trestný čin hanobení prezidenta. To ovšem neznamená, že bychom o hlavě státu mohli říkat cokoliv. Prezident má k dispozici stejné nástroje k obraně jako jakýkoliv jiný člověk, respektive jiná veřejně činná osoba. 

 

Je zřejmé, že podobně striktní přístup jako například v meziválečné republice by v současnosti patrně vedl k trestnímu stíhání výrazného procenta obyvatel republiky a byl by tudíž stěží reálným. Stejně tak by nemohly obstát z dnešního pohledu zřejmě drakonické trestní sazby.

Na druhou stranu se domnívám, že elementárním předpokladem fungování civilizovaného ústavního státu je respektování veřejných činitelů, hlavy státu především; když už ne kvůli jejich osobním kvalitám, tak kvůli úřadu, který zastávají. To platí dvojnásob v případě parlamentních systémů, kde má být vláda vedoucí každodenní politiku také terčem každodenní kritiky, zatímco hlava státu, ať již volená, či nevolená, má být více konsenzuálním symbolem. Bylo by velkou škodou degradovat úřad prezidenta republiky na dalšího z řady rutinně plísněných státních úředníků, a to jen kvůli tomu, že momentální osoba na pomyslném pražském stolci se jedné či druhé části společnosti zrovna příliš nezamlouvá.

Autor: Štěpán Burda


[1] Císařský patent č. 117/1852 Z. ř. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[2] Bílková, Veronika. Urážka hlavy státu jako trestný čin? Právník.2018, č. 3, str. 169–186.In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[2] Zákon č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[4] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 14. 1. 1925, sp. zn. Zm II 466/24. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[5] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 29. 1. 1925, sp. zn. Zm II 534/24. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[6] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 19. 11. 1925, sp. zn. Zm I 431/25. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[7] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 8. 1. 1935, sp. zn. Zm I 391/33. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[8] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 21. 10. 1926, sp. zn. Zm II 190/26. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[9] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 2. 9. 1925, sp. zn. Zm II 264/25. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[10] Rozhodnutí NS ČSR ze dne 3. 3. 1926, sp. zn. Zm I 592/25. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[11] Štefanica, Ján. Aplikácia skutkovej podstaty urážky prezidenta republiky podľa § 11 zákona č. 40/1923 Zb. V I. ČSR. Acta Iuridica Olomucensia. 2013, str. 105–115. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[12] Bílková, Veronika. Urážka hlavy státu jako trestný čin? Právník.2018, č. 3, str. 169–186.In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 28. 8. 2019].

[13] Tamtéž.


Čtěte také:


Ústavní soud k veřejnosti a ústnosti vyhlašování rozsudků

Novinky v trestním procesu s mladistvými, průhlednější kótované společnosti a uveřejňování smluv ČEZ

Nekonečný příběh Lukáše Nečesaného: Ping-pong o 14 soudních rozhodnutích





Kam dál?

Anna Šabatová: Romové berou diskriminaci jako součást svého života, proto se na ombudsmana téměř neobracejí

Disidentka, právnička, veřejná ochránkyně práv, držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv a nositelka nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné...

Číst více

Podcasty21 s Janem M. Passerem: Francouzsky jsem se začal učit z lásky k Soudnímu dvoru

Osmý díl přináší rozhovor s Janem Passerem, soudcem Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Passer mimo své angažmá v unijním soudě dlouhodobě působil...

Číst více

Podcasty21 s Barbarou Pořízkovou: Dobrý soudce by měl být především slušný člověk

Sedmý díl přináší rozhovor s Barbarou Pořízkovou, soudkyní Nejvyššího správního soudu a od loňského roku i jeho místopředsedkyní. V rozhovoru se dozvíte,...

Číst více
Autor: Štěpán Burda

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.