Hate crime. Co nesmíte říct nahlas, nesmíte napsat ani na internet

17. 1. 2019
Foto: A Vigil Against Hate Crime, Jasan, Flickr.com, CC BY-NC 2.0

Nejspíše každý uživatel sociálních sítí se již setkal s nějakou formou hate crime. Kyberkriminalitou spojenou s nenávistným projevem. Málokdo si ale uvědomí, že mohou mít tato jednání trestněprávní přesah. Jelikož jde o nejviditelnější trestnou činnost páchanou na internetu, zařazujeme ji do našeho seriálu o kyberkriminalitě.

Do kategorie hate crime lze zařadit celou škálu trestných činů: od vydírání (§ 175 trestního zákoníku), přes nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), stalking (§ 354 trestního zákoníku), šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), až po extremistické, nenávistné projevy (angl. hate speech) mající povahu trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny (§ 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob (§ 356 trestního zákoníku), založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku). Trestné činy označované jako hate crime mohou mířit proti jednotlivci i celému národu, rase či etniku.

Rozvoj komunikačních technologií napomohl šíření rasismu, xenofobie a diskriminace. Pachatelé využívají nejrůznější anonymizační servery a služby (Tor, proxy servery, VPN atp. [1]), což ztěžuje až zcela znemožňuje jejich nalezení. [2]

Ne vždy jsou pachatelé obezřetní a klidně se pouští do nevybíravých komentářů na Facebooku pod vlastním jménem. V roce 2018 potrestal prostějovský soud rozhodnutím se sp. zn. 2 T 105/2017 muže vyhrožujícího na Facebooku zpěvákovi Radoslavu Bangovi ve spojitosti s jeho rasou podmíněným trestem odnětí svobody. [3] Ve stejném případě uložil kladenský soud dalšímu pachateli rozsudkem se sp. zn. 26 T 116/2017 za nenávistné projevy proti zpěvákovi trest obecně prospěšných prací, když přihlédl k jeho nízkému věku a menší závažnosti spáchaného přečinu. [4] Asi nejznámějším případem rasově motivovaných nenávistných projevů z poslední doby je kauza teplických prvňáčků. Tachovský soud uznal vinnou ženu, která pod fotku žáků první třídy teplické základní školy navštěvované převážně dětmi romské, vietnamské a arabské národnosti napsala komentář „rovnou“ doplněný o obrázek pistole. [5]

Zájem na ochraně před šířením nenávistných, násilných a lživých informací je nadnárodní, proto vznikla řada mezinárodních právních aktů upravujících tuto problematiku. V rámci Rady Evropy byl s cílem zabránit šíření různých podob projevů rasismu a xenofobie v roce 2001 přijat Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě, který se zabývá kriminalizací rasistických a xenofobních činů spáchaných v počítačových systémech. Také Evropská unie přijala Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV z 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. [6]

Dodatkový protokol rozlišuje čtyři formy zakázaných činů. První je šíření rasistického a xenofobního materiálu v počítačových systémech. Druhou formou je rasistická a xenofobní hrozba v počítačovém systému spácháním závažnějšího trestného činu proti osobám nebo skupinám v závislosti na navazujících osobních okolnostech. Třetí je rasistická a xenofobní veřejná urážka. Zde si státy mohou přidat podmínku, že takovým činem musí být jednotlivec nebo skupina vystaveni nenávisti, pohrdání nebo posměchu. Poslední formou je popírání, závažné snižování důležitosti, schvalování nebo obhajování genocidy nebo zločinů proti lidskosti.

Rasistický a xenofobní materiál zahrnuje projevy útočící na člověka kvůli rase, barvě pleti, původu, národnostní či etnické příslušnosti nebo náboženství. Na formě projevu nezáleží. Může jít o písemná vyjádření, vyobrazení či nahrávky podporující, podněcující anebo obhajující nenávist, násilí a diskriminaci.

Rámcové rozhodnutí vyžadovalo po členských státech kriminalizací činů jako je veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti včetně veřejné distribuce nebo šíření letáků, obrazového či jiného materiálu obsahující tyto nenávistné projevy. Dále by dle rámcového rozhodnutí mělo být trestné veřejné ospravedlňování, popírání nebo hrubé snižování významu genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, činů spáchaných způsobem, který může podněcovat násilí nebo nenávist proti osobám či skupině. Přičemž základem pro podněcování nenávisti k určité osobě či skupině osob je jejich rasa, barva pleti, víra, původ, národní nebo etnická příslušnost, ne však politická příslušnost, pohlavní orientace nebo sociální skupina.

Ani v demokratické společnosti nemůže být svoboda projevu absolutní, protože i slova můžou ubližovat. Šíření nenávistných projevů se děje zejména přes sociální sítě. Chraňme si proto dobře své účty a kontrolujme, zda námi podporovaná facebooková skupina nezměnila název z „Milujeme heboučká koťátka“ na „NE Islámu“.

Autorka: Barbora Mitášová


[1] Tor je softwarový systém zajišťující anonymizaci uživatele na internetu. Proxy servery fungují jako prostředníci mezi klientem a cílovým serverem, překládají klientské požadavky a vůči cílovému počítači vystupují samy jako klienti. VPN je zkratka pro virtuální privátní síť (angl. virtual private network), jde o propojení několika počítačů tak, aby mezi sebou mohli komunikovat v rámci důvěryhodné (privátní) sítě, i když jsou propojeny veřejnou sítí.  

[2] Policie ČR. Jednotlivé druhy kyberkriminality. [online] © 2018 Policie ČR, dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/jednotlive-druhy-kyberkriminality.aspx

[3] Další trest za vyhrožování Bangovi. Za nenávistné komentáře na Facebooku udělil soud podmínku. Aktuálně.cz [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/soud-za-vyhruzky-zpevaku-bangovi-udelil-muzi-podmineny-trest/r~9bc4e692f54711e7adc2ac1f6b220ee8/

[4] Doležal, Jiří X., Trest za rasismus: Trefa do černého, přesněji bílého. Reflex.cz [online]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81456/trest-za-rasismus-trefa-do-cerneho-presneji-bileho.html

[5] Soud uznal vinnou ženu za nenávistný komentář u fotky prvňáčků z Teplic. Novinky.cz [online]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/482971-soud-uznal-vinnou-zenu-za-nenavistny-komentar-u-fotky-prvnacku-z-teplic.html

[6] Zavšnik, Aleš. Kyberkriminalita. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), s. 29–30.


Článek vyšel v rámci seriálu o kyberkriminalitě.

Čtěte další ze seriálu:


Deep web a dark web. Ponořte se do hlubin internetu

Právo a porno. Kdy je erotika trestná?

Kyberšikana a griefing. Když jsou z hračky plačky

Podvody na internetu jsou stále častější. Nestaňte se jejich obětí



Kyberkriminalita

Kybernetická kriminalita (zkráceně kyberkriminalita) je trestná činnost páchaná v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí. Statistiky ukazují, že se v posledních letech zvyšuje počet trestných činů spáchaných v kyberprostoru. Nárůst kyberkriminality představuje nové výzvy pro trestní právo i další vědní disciplíny. A protože je stále těžší se v této problematice zorientovat, připravili jsme pro vás krátký seriál o nejčastějších trestných činech a dalších pojmech souvisejících s počítačovou kriminalitou.



Kam dál?

(Ne)pravý farář aneb Dycky kanonické právo!

Seriál Most! představil postavu kněze Květoslava Tomana, exkomunikovaného duchovního a štamgasta v Severce. Právě na jeho adresu pronáší hostinský Eda...

Číst více

Nejvtipnější účty českého internetu: Zasmějte se s falešným Ovčáčkem nebo Faltýnkem

V dnešní éře sociálních sítí vzniká stále více prostoru k parodizaci české politické scény. Rozeznáte na Facebooku falešného Ovčáčka od pravého? Baví vás...

Číst více

Noc práva má za sebou svou premiéru. Hostila známé právníky a otevřela dveře brněnských soudů

Brněnský nultý ročník Noci práva připravili organizátoři pod taktovkou spolku Nugis Finem. Ve středu šestého března letošního roku měli návštěvníci z řad...

Číst více
Autor: Barbora Mitášová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

  • Číslo transparentního účtu: 2001581299/2010

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Loading...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.