Jak se lze domáhat náhrady škody vůči státu?

11. 10. 2018
Foto: Náhrada škody, succo, pixabay, CC0.

Nejen člověk dělá chyby. Dopustit se jich může i samotný strůjce právního řádu – stát. A stejně jako člověk by měl stát za tato pochybení odpovídat. Za co stát nese odpovědnost a za jakých podmínek je možné na něm žádat náhradu škody?

Ze všeho nejdříve je nutné položit si otázku, jaký typ závazku stát vlastně porušil. Vznikla-li škoda jednáním státu jako účastníka soukromoprávního vztahu (například porušením smlouvy), bude stát odpovídat za škodu podle příslušných ustanovení občanského zákoníku [1]. Pokud však stát způsobil škodu při výkonu veřejné moci, bude se jeho odpovědnost řídit speciálním zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci [2], který má ústavněprávní oporu již v Listině základních práv a svobod [3]. Právě této zvláštní úpravě odpovědnosti státu se nyní budeme věnovat.

Za co stát odpovídá

Stát citovaným zákonem č. 82/1998 Sb. převzal odpovědnost za škodu, kterou způsobily státní orgány, veškeré úřední osoby a orgány územních samosprávných celků, pokud vykonávají státní moc v přenesené působnosti. V případě pochybení soudu, notáře, soudního exekutora či stavebního úřadu, se proto poškozený nemusí obracet na každý tento orgán zvlášť, ale má možnost obrátit se přímo na stát, který jeho nárok posoudí za jednotných podmínek.

Navíc, jsou-li splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, stát se této odpovědnosti nemůže zprostit, neboť jde o takzvanou odpovědnost objektivní, u které není nutné zkoumat zavinění.

Co je to ale ten záhadný výkon veřejné moci? Stát vykonává veřejnou moc, pokud autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech jednotlivců či s nimi jinak nakládá. Při výkonu veřejné moci stát může způsobit škodu v důsledku nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Nezákonné rozhodnutí je takové pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, ať už jde o rozhodnutí soudu nebo správního orgánu [4]. Nesprávný úřední postup představuje jakousi sběrnou kategorii, v níž jsou zahrnuty všechny další činnosti státu, které zároveň nevedly k vydání rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup se považuje i nečinnost orgánu, průtahy v řízení či nepřiměřená délka řízení [5].

Jak postupovat při uplatnění nároku?

Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Stejně tak má právo na náhradu škody ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Obdobně má nárok i ten, jemuž vznikla škoda nesprávným úředním postupem [6].

Nárok na náhradu škody musí být nejprve uplatněn u příslušného úřadu, v jehož působnosti došlo ke vzniku škody. Ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci totiž za stát jednají ministerstva či jiné ústřední orgány státní správy [7]. Pokud škoda vznikla v občanském soudním řízení nebo trestním řízení, příslušným úřadem bude Ministerstvo spravedlnosti. Shledá-li příslušný úřad nárok za oprávněný, musí nahradit škodu, a to do šesti měsíců od uplatnění nároku.

Hradí se přitom skutečná škoda i ušlý zisk. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle zákona 82/1998 Sb. též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo [8].

Pokud v uvedené šestiměsíční lhůtě nebyl nárok na náhradu škody uspokojen, může se poškozený domáhat náhrady škody u soudu. Žaloba se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu, u níž byl nárok na náhradu škody neúspěšně uplatněn [9].

Pozor na promlčení!

Důležité je ovšem uplatnit nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy včas. Zákon č. 82/1998 Sb. obsahuje zvláštní úpravu promlčecí lhůty, po jejímž uplynutí nemusí příslušný úřad ani soud nárok přiznat.

Nárok na náhradu (majetkové) škody se obecně promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Ovšem je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí lhůta ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok na náhradu škody promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda (tato promlčecí lhůta se neuplatní, jde-li o škodu na zdraví).

Oproti tomu nárok na náhradu nemajetkové újmy se podle tohoto zákona promlčí již za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen [10].

Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky uplatnění nároku mohou být pro poškozenou osobu v některých případech značně komplikované. Z tohoto důvodu je vhodné zajistit si právní pomoc tak, aby poškozený svůj nárok uplatnil správně, včas a rovněž vyčerpávajícím způsobem jak u úřadů, tak při případném následném přezkumu civilními soudy. Zejména výše odškodnění v penězích se totiž odvíjí právě od schopnosti poškozeného dostatečně újmu doložit i případnými důkazy. Není proto radno cokoliv podcenit.


[1] § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

[2] Plný název zákona zní: zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“

[3] Článek 36 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod.

[4] § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

[5] § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

[6] § 7 a § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

[7] § 6 zákona č. 82/1998 Sb.

[8] § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.

[9] § 85 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

[10] § 32 zákona č. 82/1998 Sb.


Kam dál?

Čtěte také:


Evropská komise zažalovala Polsko kvůli zásahům do soudcovské nezávislosti

Půda má moc, horká půda ještě víc

5 politiků, kteří v roce 2018 řekli nejzajímavější nepravdy o historii




Humans of PrF – Barbora Kočtářová

Blogy Humans of… odkrývají příběhy skutečných lidí po celém světě, zachycují jejich myšlenky, rozmanitost. Okénko Humans of PrF takto zachycuje naše kolegy...

Číst více

Martin Kopa: Snažím se řídit tím, že každý člověk je víc než nejhorší věc, kterou kdy udělal

Poslední den Martinova působení na pozici asistenta Ústavního soudu jsme vyzpovídali tohoto inspirativního právníka, kterého znáte z portálu Iurium Daily:...

Číst více

Mikuláš Bek: Pokud se chceme vyrovnávat se skutečnými problémy, nesmíme spoléhat na emoce

Od roku 2011 stojí v čele druhé největší vysoké školy v České republice. Nyní se rozhodl bojovat o křeslo v horní komoře Parlamentu. Nejen na důvody k podání...

Číst více
Autor: Lenka Vavrušová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.