Kyberšikana a griefing. Když jsou z hračky plačky

31. 1. 2019
Foto: Cyberbullying, Nick Youngson, thebluediamondgallery.com, CC BY-SA 3.0

Šikana se dávno nevyskytuje jen ve školách a na pracovištích. Rozvoj sociálních sítí a on-line her dal šikaně novou úrodnou půdu, a proto k ní může docházet jednodušeji. Kyberšikana bývá zpravidla méně nápadná, ale o to nebezpečnější. Čtěte další článek ze seriálu o kyberkriminalitě.

Ačkoliv trestní zákoník nezná pojem šikana, jde o sociálně patologický jev, který může postupně přerůst v trestný čin nebezpečného pronásledování (tzv. stalking). Šikanou se rozumí delší dobu trvající úmyslné agresivní chování jednotlivce nebo skupiny vůči oběti, která se obvykle nemůže úspěšně bránit.

Jako kyberšikanu (cyberbullying) označujeme výše uvedené chování, ke kterému dochází prostřednictvím webu. Můžeme pozorovat několik základních prvků kyberkriminality. Jde o agresivní a úmyslný čin prováděný jednotlivcem nebo skupinou, spáchaný formou elektronické komunikace. Vyznačuje se trvajícím, dlouhodobým charakterem a nepoměrem sil mezi agresorem a obětí. Pro kyberkriminalitu je typická anonymita agresorů. [1]

Kyberšikana má mnoho podob. Objevuje se skrytě i otevřeně. Obtěžující a šikanózní jednání se vyskytuje v textové i obrazové formě. Další podobou kyberšikany může být vyčleňování oběti z různých skupin na sociálních sítích nebo třeba týmů v on-line hrách. Za kyberšikanu lze považovat také jednání, kdy se šikanátor vydává za třetí osobu za účelem krádeže nebo zveřejnění osobních údajů oběti. [2]

Griefing

Griefing je formou kyberšikany vyskytující se výlučně ve virtuální realitě, obzvláště pak v nejrůznějších on-line hrách. Na rozdíl od cheatování (podvádění) nejde agresorovi (grieferovi) o vítězství ve hře. Úmyslně obtěžuje ostatní hráče s jediným cílem – působit jim příkoří.

Griefer nalézá potěšení v obtěžování ostatních hráčů, ke kterému využívá mezery ve hře. Nabourává se přes ně do hry, a to mu pak umožňuje chovat se vývojáři nepředvídaným způsobem. [3] Griefer například krade herní vybavení ostatním spoluhráčům nebo ničí důležité herní prvky. Může docházet i k sexuálnímu obtěžování herních postav.

Často je velmi obtížné griefera nalézt, proto je důležité, aby oběť obtěžující chování hlásila provozovateli serveru. Ten má mnohdy jedinou možnost řešení, a to smazání účtu agresora, což mu ale nezabrání ve vytvoření účtu nového. Proto je nyní trend takový, že se provozovatelé herních serverů nebo administrátoři her snaží budovat silnou herní komunitu, která si sama s griefery poradí, aniž by grieferům přímo zabraňovali vstupu do hry. Další možností v boji proti griefingu je investice do různých vylepšení, softwarových komponentů, znemožňujících jiné než nastavením hry předpokládané chování. Vývojáři se na boj proti griefingu soustředí, protože ohrožuje podnikatelskou činnost provozovatelů placených herních serverů. [4]

Dopady kyberšikany

Kyberšikana má negativní dopad na život oběti. Průzkumy ukazují, že se oběti cítí podrážděně, frustrovaně, smutně a zostuzeně. Jsou náchylnější ke vzniku deprese a psychosomatických poruch, kterými jsou například bolesti hlavy, nespavost či různé zažívací potíže. U dětí se kyberšikana může projevit problémy v rodině, zhoršeným prospěchem ve škole nebo zdrženlivým až odmítavým chováním k jakékoliv sociální interakci. [5]

Nebezpečné pronásledování

Jak bylo již výše zmíněno, kyberšikana může přerůst v trestný čin nebezpečného pronásledování upraveného v ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Aby bylo možné šikanózní chování označit za nebezpečné pronásledování, musí jít o dlouhodobé pronásledování projevující se vyhrožováním újmou na zdraví nebo jinou újmou, vyhledáváním osobní blízkosti, sledováním, vytrvalým kontaktováním, omezováním obvyklého způsobu života nebo zneužíváním osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu. Zároveň musí být způsobilé vzbudit v oběti důvodnou obavu o její život, zdraví nebo o život a zdraví jí blízkých osob. Vyšší trestní sazba hrozí pachateli nebezpečného pronásledování, pokud bude jeho obětí více nebo bude obětí dítě.

Zákon taxativně vyjmenovává trestné formy dlouhodobého pronásledování. Všechny tyto aktivity mají jedno společné, a to záměr obtěžovat druhého tak intenzivně, až to ohrožuje jeho psychickou a někdy i fyzickou integritu. Hranici mezi akceptovatelným a již patologickým, sociálně škodlivým jednáním, není lehké přesně určit. K překročení této hranice často dochází nenápadně s rostoucí intenzitou působení na oběť. [6]

Zatímco oběť kyberšikany může být agresorem vybrána náhodně, u oběti stalkingu jde často o pomstu, odplatu, trest za rozchod nebo patologickou formu vztahové závislosti. [7] Není ale vyloučeno, že kyberšikana přeroste v nebezpečné pronásledování.

Autorka: Barbora Mitášová


[1] Zavšnik, Aleš. Kyberkriminalita. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), s. 27–28.

[2] Završnik, Aleš. Op cit., s. 28.

[3] Pelant, Josef. Griefing v online hrách [online]. Praha, 2017 [cit. 30. 12. 2018]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s. 32. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/155116/

[4] Pelant, Josef. Op. cit., s. 48.

[5] Završnik, Aleš. Op cit., s. 29.

[6] Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s 3290.

[7] Šámal, Pavel a kol. Op. cit., s. 3290.


Kam dál?

Článek vyšel v rámci seriálu o kyberkriminalitě.

Čtěte další ze seriálu:


Hate crime. Co nesmíte říct nahlas, nesmíte napsat ani na internet

Deep web a dark web. Ponořte se do hlubin internetu

Právo a porno. Kdy je erotika trestná?

Podvody na internetu jsou stále častější. Nestaňte se jejich obětí



Kyberkriminalita

Kybernetická kriminalita (zkráceně kyberkriminalita) je trestná činnost páchaná v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí. Statistiky ukazují, že se v posledních letech zvyšuje počet trestných činů spáchaných v kyberprostoru. Nárůst kyberkriminality představuje nové výzvy pro trestní právo i další vědní disciplíny. A protože je stále těžší se v této problematice zorientovat, připravili jsme pro vás krátký seriál o nejčastějších trestných činech a dalších pojmech souvisejících s počítačovou kriminalitou.



Podcasty21 s Jakubem Strouhalem: Některé věci fungují složitě, protože lidé chtějí, aby složitě fungovaly

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více

Podcasty21 s Martinem Škopem: Studenti mají na fakultě dveře otevřené

V druhém díle Podcastů21 vám přinášíme rozhovor s Martinem Škopem, děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a docentem na katedře teorie práva....

Číst více

Podcasty21 s Pavlem Molkem: Měl bych velmi špatný pocit, kdybych studentům nepředal všechno

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více
Autor: Barbora Mitášová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.