Legislativní novinky: Ekologické spolky se dočkaly lepších zbraní, osobní údaje nového zákona

12. 5. 2019
Foto: Dump Truck Dumping Toxic Medical Waste, Averyaudio, Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0

Měsíce březen a duben sice nebyly na nové předpisy příliš bohaté, podařilo se však přijmout několik dlouho očekávaných zákonů, zejména v oblasti ochrany osobních údajů či ochrany životního prostředí. Shrnutí toho nejdůležitějšího si můžete přečíst níže.

Ekologická újma a více práv pro neziskovky

Díky novele č. 98/2019 Sb. [1] získaly ekologické spolky právo zahájit u příslušného správního orgánu řízení o uložení preventivního nebo nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (dále jen „ZPEÚ“) [2]. Právní úpravu zahájení řízení obsahuje ust. § 8 ZPEÚ. Dosud bylo možné správní řízení zahájit jednak z moci úřední, jednak na žádost. Žádost však mohla podat pouze osoba dotčená nebo ohrožená ekologickou újmou. Od 1. 5. 2019 může uvedený návrh podat i právnická osoba soukromého práva, jejíž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost [§ 8 odst. 2 písm. b) ZPEÚ]. Zkráceně tak lze hovořit o ekologických spolcích. Oprávnění se vztahuje i na jiné právnické osoby vyhovující uvedené definici.

Ust. § 8 odst. 4 ZPEÚ dále stanoví, že osoby oprávněné podat žádost mohou předložit příslušnému orgánu vyjádření související s případy ekologické újmy nebo s bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to i tehdy, pokud žádost nepodaly. Ekologické spolky mohou nově rovněž požádat příslušný orgán, aby je po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informoval o každém zahájeném řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření. Žádost musí vztáhnout k určitému území (§ 8 odst. 6 ZPEÚ).

Bylo-li řízení zahájeno z moci úřední nebo na žádost jiného subjektu, může se ekologický spolek z vlastní iniciativy stát účastníkem takového řízení, pokud svoji účast oznámí příslušnému správnímu orgánu v zákonem stanovené lhůtě činící 8 dní ode dne doručení informace o zahájeném řízení nebo zveřejnění informace na úřední desce (§ 8 odst. 7 ZPEÚ). Řízení o uložení preventivního nebo nápravného opatření vede Česká inspekce životního prostředí [§ 16 odst. 3 písm. d) ZPEÚ].

Osobní údaje. Prováděcí zákon k GDPR je tady

Vyšel dlouho očekávaný zákon o zpracování osobních údajů (dále jen „ZZOÚ“) [3]. Za povšimnutí stojí například to, že podle ZZOÚ dítě nabývá způsobilosti k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou tzv. služeb informační společnosti (online souhlasy) dovršením patnáctého roku věku (§ 7 ZZOÚ). Je-li správce povinen oznámit příjemci provedenou opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů, může tak učinit změnou osobních údajů v evidenci, pokud příjemci pravidelně zpřístupňuje její platný obsah (§ 9 ZZOÚ). Dále je například v reakci na čl. 35 odst. 10 GDPR stanoveno, že správce nemusí provádět posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů před jeho zahájením, pokud mu právní předpis stanoví povinnost takové zpracování osobních údajů provést (§ 10 ZZOÚ). Pokud jde o správní trestání, stanoví ZZOÚ, že od uložení trestu Úřad pro ochranu osobních údajů upustí tehdy, jde-li o správce a zpracovatele uvedené v čl. 83 odst. 7 GDPR [4], tedy „orgány veřejné moci a veřejné subjekty“ (§ 62 odst. 5 ZZOÚ). Pokuty se tedy nemusí obávat například obce a kraje.

Neziskovka jako zástupce u soudu ve věcech osobních údajů a kasační stížnost ve volebních věcech

V souvislosti s přijetím ZZOÚ doznaly drobných změn i občanský soudní řád (dále i jen „OSŘ“) [5] a soudní řád správní (dále i jen „SŘS“) [6]. V občanském soudním řízení i v řízení ve správním soudnictví přibyla možnost nechat se ve věcech ochrany osobních údajů zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů (§ 26 odst. 7 OSŘ, § 35 odst. 7 SŘS). Za takovou právnickou osobu však musí jednat k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen s vysokoškolským právnickým vzděláním vyžadovaným pro výkon advokacie. Podle § 114a OSŘ má rovněž předseda senátu v rámci přípravy jednání povinnost zjistit názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, souvisí-li předmět řízení bezprostředně s otázkou ochrany osobních údajů. Uvedené změny zavedl „změnový zákon“ [7], přijatý společně se ZZOÚ, s účinností od 24. 4. 2019.

Rovněž stojí za zmínku, že od 2. 3. 2019 se kasační stížnost ve všech volebních věcech stala nepřípustnou. Dřívější výjimka z tohoto pravidla pro řízení v případech porušení pravidel financování volební kampaně byla z ustanovení § 104 soudního řádu správního vyškrtnuta novelou č. 38/2019 Sb. [8]. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že kontrolu nad financováním volební kampaně vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který má též pravomoc ukládat sankce. Ačkoli se tím dle důvodové zprávy nevylučuje možnost domáhat se v návaznosti na řízení u Úřadu ochrany veřejných subjektivních práv fyzických či právnických osob ve správním soudnictví, nejde již o speciální druh řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně.

Weby a aplikace státní správy srozumitelné pro všechny

Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací [9] stanovil vymezenému okruhu veřejnoprávních subjektů (stát, územní samosprávné celky, jimi zřízené právnické osoby atd.) povinnost zajistit, aby jimi spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tak, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními. Na dodržování zákona dohlíží Ministerstvo vnitra. Zjistí-li pochybení, může správním rozhodnutím uložit povinnému subjektu, aby přijal opatření k nápravě. Povinný subjekt musí zveřejňovat tzv. prohlášení o přístupnosti ohledně webů a aplikací, které spravuje. Uvede v něm, zda jsou splněny požadavky zákona, z jakých důvodů případně splněny nejsou a jak má člověk postupovat při podezření na porušení zákona.

Co se řeší?

Sněmovna například projednává rozsáhlou novelu [10] zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích). Změn by dle navrhovaného znění měla doznat například úprava monistického systému akciových společností, podílu na zisku, rozhodování per rollam, zákazu konkurence, ukládání účetních dokumentů do sbírky listin či protestu.

Sněmovna také projednala návrh novely [11] zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jejímž cílem je transpozice unijních předpisů.

Autor: Petr Jedlička


[1] Zákon č. 98/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

[5] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[6] Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Zákon č. 38/2019 Sb., kterým se mění volební zákony, zákon o místním referendu, zákon o krajském referendu a soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

[9] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[10] Sněmovní tisk č. 207/0, dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=207

[11] Sněmovní tisk č. 297/0, dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=297&O=8


Čtěte také:


Kritická reflexe nálezu, v němž se Ústavní soud zastal hoteliéra. Vynucování nesouhlasu s okupací Krymu nepovažuje za diskriminaci

Prevence mučení a národní preventivní mechanismus

Německo: Přichází doba legalizování dětských sňatků?





Kam dál?

Podcasty21 s Danielou Zemanovou: Mrzí mě rozhodnutí, na která jsem si nedala dost času

V pátém dílu Podcastů21 přinášíme rozhovor s prezidentkou Soudcovské unie, Danielou Zemanovou. S paní Zemanovou jsme se sešli na Městském soudě v Praze,...

Číst více

Podcasty21 s Lucií Ottingerovou: Ženy v právu chtějí být především inovativní

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více

Podcasty21 s Jakubem Strouhalem: Některé věci fungují složitě, protože lidé chtějí, aby složitě fungovaly

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.