Meze svobody projevu: Naše násilí a vaše násilí versus Slušní lidé

6. 6. 2018
Slušní lidé na jevišti. Foto: Robert Vystrčil

Pobuřující divadelní hra Naše násilí a vaše násilí je z médií dostatečně známá stejně jako její přerušení ze strany politického uskupení Slušní lidé. Ve veřejné debatě se však stále opakují dvě otázky. Vybočila divadelní hra z hranic svobody projevu a zasáhla do náboženské svobody druhých? Nebo se naopak svobodě projevu zprotivili Slušní lidé, kteří zasáhli do práv a svobod divadelního sboru i přítomných diváků?

Svoboda projevu a její meze

Svoboda projevu patří historicky k nejdůležitějším svobodám, což opakovaně potvrzuje Ústavní soud České republiky i Evropský soud pro lidská práva. [1] Pro svoji důležitost je pojímána značně široce a pokrývá nejen projevy související s politickými otázkami, ale chrání i projevy zábavné, komerční a bulvární [2], a dokonce i ty, které „zraňují, šokují nebo znepokojují.“ [3]

Široké pojetí svobody projevu však neznamená její bezbřehost. Lze ji omezit, pokud tak stanoví zákon a takové opatření je v demokratické společnosti nezbytné k zajištění některého legitimního cíle, například v zájmu předcházení nepokojům, ochrany morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných. [4] Dále je nutné omezit takový projev, kterým je šířena národní, rasová nebo náboženská nenávist, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí (čl. 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech).

Lidskoprávní dokumenty chrání i šokující projevy. Svoboda projevu však má své hranice

Ústavní soud se, podobně jako Evropský soud pro lidská práva, opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že svobodou projevu jsou chráněny i ty projevy, které zraňují, šokují nebo znepokojují. Současně však Ústavní soud zdůrazňuje, že „veřejně šířená stanoviska by zásadně neměla vybočit z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, neboť jinak by ztratila charakter korektního úsudku nebo komentáře a jako taková by se mohla ocitnout mimo meze ústavní ochrany.“ [5]

Z rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) můžeme vypozorovat několik kritérií, na jejichž základě lze vymezit hranice svobody projevu. Vždy je však nutné posuzovat všechny okolnosti konkrétního případu.

Jedním z kritérií je skutečnost, zda se jedná o umělecký projev či nikoliv. To lze nejlépe demonstrovat na judikatuře ESLP k pornografickým dílům. David Kosař v komentáři k evropské Úmluvě uvádí, že „štrasburské instituce zjevně rozlišují mezi tvrdou pornografií bez uměleckých ambicí, jež ochrany čl. 10 Úmluvy nepožívá … a uměleckými díly se sexuální tématikou, u nichž je posouzení daleko těžší.“ [6] Dále však naznačuje, že tam, kde svoboda projevu koliduje nejen s veřejným zájmem na ochranu morálky, ale rovněž s náboženským cítěním jiných, bývá ESLP více zdrženlivý než u jiných případů týkajících se ochrany morálky. [7]

Nejvíce emocí ve společnosti vyvolal Ježíš znásilňující muslimku. Foto: Robert Vystrčil

Dalším hlediskem je skutečnost, zda je projev určen veřejnosti nebo jen omezené skupině osob a také jak je projev zabezpečen před přístupem „neoprávněných“ osob (zejm. nezletilých). [8] Ve věci Wingrove proti Spojenému království ESLP vyslovil souhlas se zákazem publikace videa se sexuální tématikou na náboženské motivy a dospěl k závěru, že „jakmile jsou videa jednou puštěna do oběhu, mohou lehce uniknout dohledu vnitrostátních orgánů, neboť je možné je kopírovat, půjčovat a jinak šířit.“ [9] Za český příklad lze uvést Ústavním soudem aprobovaný zákaz veřejné výstavy fotografií zobrazujících potraty ve městě Chrastava. [10]

Postoj ESLP k této problematice lze tedy shrnout tak, že v případě pobuřujících projevů se sexuální a náboženskou tématikou nechává ESLP členským státům poměrně široký prostor pro uvážení, zda uvedené projevy postaví mimo zákon. Pokud se stát rozhodne takový projev sankcionovat, bude ESLP takový zákaz zpravidla tolerovat, a to zejména tehdy, pokud půjde o projev veřejně šířený a nevykazující umělecký charakter.

Hra Naše násilí a vaše násilí jakožto pobuřující projev

Tyto závěry dopadají rovněž na hru Naše násilí a vaše násilí. Není pochyb o tom, že jde o hru kontroverzní, urážející a provokativní. Přes kontroverzní projev jí však nelze upřít jistou uměleckou hodnotu. Divadelní hra vychází z historických reálií a poukazuje též na problémy současného světa.

Projev navíc není otevřený široké veřejnosti. Naopak je určen pouze pro návštěvníky divadla, kteří si na představení zakoupí vstupenku, a tento znepokojující a šokující projev tak  v zásadě neopouští zdi divadla. Je sice pravdou, že díky medializaci případu byla hra značně zpropagována ve sdělovacích prostředích i na sociálních sítích, avšak hra samotná veřejná nebyla.

Hranice tolerance divadelní hry Naše násilí a vaše násilí je velice úzká. Příklon na tu či onu stranu bude spíše otázkou přesvědčivější právní argumentace. Osobně se domnívám, že s ohledem na široce tolerovanou svobodu projevu v sekulárním státě roku 2018, uzavřenou povahu divadelního představení, jeho kontext a jistý umělecký přínos není naplněn prvek přiměřenosti a nezbytnosti k zákazu hry, případně k pohnání herců či ředitele divadla k právní odpovědnosti. Jsem přesvědčen, že v této věci by jediným soudcem mělo být veřejné mínění.

Hnutí Slušní lidé nezvolilo vhodný způsob, jak kritiku projevit, když představení zablokovalo a samo tak nepřiměřeným způsobem omezilo svobody hereckého sboru, jakož i práva a svobody přítomných diváků. Foto: Robert Vystrčil

Protestní projev hnutí Slušní lidé v průběhu divadelní hry

Hranici svobody projevu je třeba hledat též v případě zablokování divadelního představení ze strany hnutí Slušní lidé. Netroufám si hodnotit, do jaké míry hra zasáhla jejich náboženské cítění a morální hodnoty. Je však třeba uvést ve stručnosti dvě skutečnosti. Zaprvé, přerušení představení nebylo spontánním projevem pobouřených diváků v divadelním sále, kteří si v dobré víře zakoupili vstupenky v očekávání příjemného kulturního zážitku, ale šlo o připravovaný záměr. To ostatně dokazuje již předchozí pokus hnutí dostat se bez vstupenek na předchozí hru Prokletí, jakož i vyjádření předsedy hnutí Zdeňka Pernici, který uvedl: „Udělali jsme maximum pro to, abychom takové zvrácenosti, které rozdělují společnost, zrušili.“ [11]

Zadruhé, je třeba vnímat incident v širším kontextu toho, že hnutí Slušní lidé není pouze faktické shromáždění brněnských občanů. Podle zprávy Ministerstva vnitra se jedná o extremistický politický subjekt, který již v minulosti vyvolal v Brně řadu kontroverzí a jeho členové tvoří mj. i osoby s neonacistickou či chuligánskou minulostí. [12]

Na podzim hnutí plánuje též účast v brněnských komunálních volbách. Uvedené skutečnosti je nutné vzít v potaz při úvahách o „čistotě úmyslů“ Slušných lidí při blokádě divadelní hry. Nelze vyloučit, že z jejich strany mohlo dojít k nepřípustnému zneužití práv ve smyslu čl. 17 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod. [13]

Přiměřenost protestu Slušných lidí

Lze mít pochopení pro to, že kontroverzní povaha hry Naše násilí a vaše násilí mohla část společnosti pobouřit. Nedomnívám se však, že by bylo její zablokování ze strany Slušných lidí přiměřené a nezbytné. Jak jsem již uvedl, hra se konala za zavřenými dveřmi a byla určená primárně pro zájemce o tento druh umění.

Představení Naše násilí a vaše násilí je vysoce kontroverzní a na samé hraně svobody projevu. Foto: Robert Vystrčil

Jiná by byla pochopitelně situace, kdyby se totéž divadlo konalo na veřejně přístupném místě a mohlo mít dopad na neurčitý počet osob, včetně dětí (viz citovaná judikatura). Pokud je nyní hra známá široké veřejnosti, domnívám se, že je to právě zásluhou Slušných lidí, kteří se o její propagaci zasloužili. Nepřiměřenost blokády představení je dána rovněž tím, že stejně dobře mohli dát Slušní lidé najevo svůj odpor prostřednictvím demonstrací před budovou divadla či využitím práva petičního – a to aniž by tím zasahovali do práv účinkujících herců a jiných diváků.

V daném případě však svobody herců a ostatních diváků šetřeny nebyly, neboť Slušní lidé představení přerušili a zablokovali jeho další pokračování. Je pravděpodobné, že pokud by policie Slušné lidi z divadla nevyvedla, ti by jeho pokračování neumožnili, což vyplývá i z citovaného vyjádření předsedy hnutí Zdeňka Pernici. To by ovšem představovalo flagrantní popření svobody projevu hereckého sboru. [14]

Závěrem

Jsem toho názoru, že představení Naše násilí a vaše násilí je vysoce kontroverzní a na samé hraně svobody projevu. V jeho prospěch však vypovídá, že se jedná o umělecký projev, odehrává se za zavřenými dveřmi divadla a pokud stát takový projev umožní, je nutné mu poskytnout odpovídající ochranu.

Hnutí Slušní lidé, stejně jako kdokoliv jiný, má pochopitelně legitimní právo se proti hře vymezit a její obsah kritizovat. V daném případě však hnutí nezvolilo vhodný způsob, jak kritiku projevit, když představení zablokovalo a samo tak nepřiměřeným způsobem omezilo svobody hereckého sboru, jakož i práva a svobody přítomných diváků.


[1] Například v nálezu sp. zn. I. ÚS 1990/08 ze dne 23. 3. 2010 Ústavní soud uvedl, že svoboda projevu je „konstitutivní znak demokratické pluralitní společnosti a jedna ze základních podmínek pro její chod a sebeuplatnění jednotlivce.“

[2] Rozhodnutí ESLP ve věci Von Hannover proti Německu (č. 2) ze dne 24. 6. 2004, stížnost č. 59320/00.

[3] Rozhodnutí ESLP ve věci Handyside proti Spojenému království, ze dne 7. 12. 1976, stížnost č. 5493/72.

[4] Ustanovení čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, dále též čl. 10 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech.

[5] Nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 367/03.

[6] KRNEC, Jiří a kol. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, 885 s. ISBN 978-80-7400-365-3. Kap. XX (svoboda projevu).

[7] Tamtéž. Například rozhodnutí ESLP ve věci İ.A proti Turecku ze dne 13. 9. 2005, stížnost č. 42571/98.

[8] Například nezabezpečený přístup na internetové stránky s obscénním obsahem – viz například rozhodnutí ESLP ve věci Perrin proti Spojenému království ze dne 18. 10. 2005, stížnost č. 5446/03.

[9] Rozhodnutí ESLP ve věci Wingrove proti Spojenému království ze dne 25. 11. 1996, stížnost č. 17419/90, § 62 a násl. Obdobně též rozhodnutí ESLP ve věci Otto-Preminger-Institut proti Rakousku ze dne 20. 9. 1994, stížnost č. 13470/87.

[10] Nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. II. ÚS 164/15.

[11] Rozhovor předsedy hnutí Zdeňka Pernici ze dne 26. 5. 2018.

[12] Čtvrtletní zpráva o extremismu Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra za 2. čtvrtletí roku 2017. Dostupná z: http://www.mvcr.cz/clanek/ctvrtletni-zpravy-o-extremismu-odboru-bezpecnostni-politiky-mv.aspx

[13] Podle čl. 17 EÚLP: „Nic v této Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na popření kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než to Úmluva stanoví.”

[14] Srov. odlišné stanovisko k rozhodnutí ve věci Otto-Preminger-Institut proti Rakousku, bod 7.


Kam dál?

Čtěte také:


České specifikum: Z GDPR se stal byznys se strachem

Protesty v Brně proti kontroverzní hře Naše násilí a vaše násilí otevřely diskusi o hranicích umění

Zálohované výživné nouzi dětí nevyřeší. Ty nejchudší dávku nedostanou



Sexistické prasátečko oslavilo kulaté narozeniny a končí. Anticenu získala pražská Městská policie

Anticena Sexistické prasátečko letos slaví desáté výročí. Své tažení proti neetickým reklamám se rozhodlo ukončit. Splnilo za uplynulou dekádu svůj cíl?...

Číst více

Chybovati je lidské, tedy i soudcovské. O kárné odpovědnosti soudců

Povolání soudce je jedním z nejprestižnějších. Přesto média v poslední době stále více na soudce poutají svou pozornost kvůli jejich kárné odpovědnosti....

Číst více

Právnický PubQuiz časopisu Právo21

Ve středu 17. 10. 2018 se uskutečnil historicky první PubQuiz pořádaný časopisem Právo21. Celkem 10 týmů v příjemném prostředí Zóny 59 soutěžilo o hodné...

Číst více
Autor: Pavel Doubek

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.