Novinky v trestním procesu s mladistvými, průhlednější kótované společnosti a uveřejňování smluv ČEZ

15. 9. 2019

Co přinesly červenec a srpen nového v legislativě? V oblasti kapitálového trhu zákonodárce stanovil kótovaným společnostem mimo jiné povinnost vypracovat politiku odměňování členů jejich orgánů. Novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže rozšířila procesní práva trestně stíhaných mladistvých. Zrušena byla výjimka z povinného uveřejňování smluv uzavřených společností s účastí veřejného sektoru. Změna dopadne na ČEZ i další státem ovládané společnosti.

Novinky v trestním procesu s mladistvými

Dne 1. 9. 2019 nabyla účinnosti novela [1] zákona o soudnictví ve věcech mládeže [2; dále jen „ZSVM“]. Zesílil důraz kladený na podrobné poučení mladistvého o jeho procesních právech, ulehčení komunikace mladistvého s příslušnými orgány a na aktivitu Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a Probační a mediační služby (PMS) při zjišťování poměrů mladistvého.

Mladistvého je nově třeba poučit například o stadiích trestního řízení a úloze orgánů činných v řízení dle ZSVM, o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého zúčastnit se těch úkonů, kterých se může zúčastnit mladistvý, o ochraně jeho soukromí v trestním řízení či o nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v přítomnosti mladistvého (§ 42 ZSVM). Opatrovníkem se ustanovuje zásadně osoba, kterou mladistvý navrhne (§ 43 odst. 2 ZSVM). OSPOD i PMS zapojují do zjišťování poměrů mladistvého jeho zákonného zástupce či opatrovníka, je-li to vhodné (§ 55 odst. 3 ZSVM). Zjišťování poměrů mladistvého je třeba provádět opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se tyto poměry podstatně změnily (§ 55 odst. 4 ZSVM).

Je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné a je-li to technicky možné, má se o výslechu mladistvého pořídit obrazový a zvukový záznam (§ 57 odst. 2 ZSVM). Novela jako druh zvláštního způsobu řízení zavádí možnost podmíněného odložení podání návrhu na potrestání (§ 69 odst. 1 písm. a) ZSVM).

Uveřejňování smluv ČEZ a dalších společností vlastněných veřejným sektorem

Do 31. 10. 2019 platí, že povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek majetkovou účast.

S účinností od 1. 11. 2019 je novelou [6] zákona o registru smluv [7] tato výjimka z ustanovení § 3 odst. 2 písm. h) tohoto zákona odstraněna.

Dle důvodové zprávy [8] byla v Poslanecké sněmovně „(…) v únoru 2017 hlasy ČSSD, KSČM a některých dalších jednotlivých poslanců schválena výjimka ze zákona o registru smluv, a to mimo jiné pro ČEZ a společnosti, jejichž akcie nebo dluhopisy jsou obchodované na regulovaném trhu; tato výjimka dopadla nejen na ČEZ, ale využily ji i České dráhy, a.s., které po schválení výjimky vydaly dluhopisy, a tak se povinnosti zveřejňovat smlouvy na internetu vyhnuly. Předložený návrh nezavádí žádnou novou úpravu, pouze se vrací ke stavu zákona o registru smluv, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou před zavedením výjimky.“.

Novinky v úpravě kótovaných emitentů

S účinností od 1. 10. 2019 se změní [9] zákon o podnikání na kapitálovém trhu [10; dále jen „ZPKT“]. Účelem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017. Novela se zaměřuje na otázky identifikace akcionářů, předávání informací a usnadnění výkonu práv akcionářů, na otázky spojené s transparentností odměňování členů orgánů společností a na otázky významných transakcí uzavíraných se spřízněnými osobami.

Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, má nově sdělit emitentovi (tj. kótované společnosti) na jeho žádost údaje o majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané tímto emitentem (§ 121d odst. 1 ZPKT). Emitent má nově akcionáři nebo jím pověřené osobě zaslat na žádost informaci o tom, zda a jak byly hlasy akcionáře při hlasování na valné hromadě započteny (§ 121i odst. 1 ZPKT). V případě hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků zašle emitent osobě, která takto hlasovala, elektronicky informaci, zda byl její hlas přijat (§ 121i odst. 3 ZPKT).

Emitent dle § 118 odst. 1 písm. a) ZPKT má nově vyhotovit politiku odměňování, kterou schvaluje valná hromada. Ta má být dle § 121l odst. 1 ZPKT srozumitelná, podporovat obchodní strategii emitenta, jeho dlouhodobé zájmy i udržitelnost a objasňovat, jakým způsobem tak činí. Dle § 121m ZPKT emitent musí vyplácet odměny dotčeným členům orgánů jen v souladu se schválenou politikou odměňování. Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu členů dotčených orgánů pozbývá účinnosti v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování, dnem nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady, kterým se schvaluje politika odměňování, a je-li přijata později, nemá v tomto rozsahu právní účinky. Emitent má dále vyhotovit zprávu o odměňování (§ 121o a násl. ZPKT).

Významné transakce jsou definovány jako zcizení nebo nabytí majetku emitenta či „zvýšení pouze dluhů emitenta“ ve vztahu výši aktiv emitenta vyplývajících z účetní uzávěrky za předchozí období (§ 121s ZPKT). Významné transakce se spřízněnou stranou smí emitent uzavírat jen se souhlasem valné hromady (§ 121t ZPKT) a informace o nich musí uveřejňovat (§ 121u ZPKT).

Co se řeší?

Vláda navrhuje [11] zřízení Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Má se jednat o informační systém veřejné správy, který je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Měly by v ní být vyhlašovány zejména obecně závazné vyhlášky a nařízení vydávané územními samosprávnými celky a právní předpisy správních úřadů, pokud tak stanoví zákon.

Poslanecké sněmovně byl předložen vládní návrh [12] zákona o lobbování, který má upravit podmínky lobbování, povinnosti lobbistů, lobbovaných a lobbujících prostředníků a působnost orgánů veřejné moci v oblasti lobbování.

 

 

 

 

Autor: Petr Jedlička


[1] Zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.

[3] Zákon č. 210/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

[5] Důvodová zpráva je dostupná z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=298&CT1=0

[6] Zákon č. 177/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Novela reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16.

[7] Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.

[8] Důvodová zpráva je dostupná z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=50&CT1=0

[9] Zákon č. 204/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů.

[10] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Návrh je dostupný z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB9DJDF6A

[12] Návrh je dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=565


Čtěte také:


Otevřela se Pandořina skříňka věcného přezkumu exekučních titulů v exekučním řízení? To ukáže až čas

Kritická reflexe rozhodnutí, v němž se Nejvyšší správní soud poprvé zabýval právy transgender osob

Ústavní soud k veřejnosti a ústnosti vyhlašování rozsudků





Kam dál?

Kimberley Motley: Advokacie je o vyprávění příběhů. Pokud zníte méně jako právník, tím lépe

Přinášíme rozhovor s Kimberley Motley, americkou advokátkou s dlouholetou praxí v Afghánistánu. Motley zde pomáhala vzdělávat afghánské právníky a později...

Číst více

Anna Šabatová: Romové berou diskriminaci jako součást svého života, proto se na ombudsmana téměř neobracejí

Disidentka, právnička, veřejná ochránkyně práv, držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv a nositelka nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné...

Číst více

Marie Žišková: Bojovat za svá práva je pro běžné lidi významné. Od soudu musí dostat odpověď, které porozumí

Soudkyně Marie Žišková opustí na konci března Nejvyšší správní soud. Působila na něm od roku 2003. Ve svém životě nejprve vyměnila civilní soudnictví za...

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.