Novinky v trestním procesu s mladistvými, průhlednější kótované společnosti a uveřejňování smluv ČEZ

15. 9. 2019

Co přinesly červenec a srpen nového v legislativě? V oblasti kapitálového trhu zákonodárce stanovil kótovaným společnostem mimo jiné povinnost vypracovat politiku odměňování členů jejich orgánů. Novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže rozšířila procesní práva trestně stíhaných mladistvých. Zrušena byla výjimka z povinného uveřejňování smluv uzavřených společností s účastí veřejného sektoru. Změna dopadne na ČEZ i další státem ovládané společnosti.

Novinky v trestním procesu s mladistvými

Dne 1. 9. 2019 nabyla účinnosti novela [1] zákona o soudnictví ve věcech mládeže [2; dále jen „ZSVM“]. Zesílil důraz kladený na podrobné poučení mladistvého o jeho procesních právech, ulehčení komunikace mladistvého s příslušnými orgány a na aktivitu Oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a Probační a mediační služby (PMS) při zjišťování poměrů mladistvého.

Mladistvého je nově třeba poučit například o stadiích trestního řízení a úloze orgánů činných v řízení dle ZSVM, o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého zúčastnit se těch úkonů, kterých se může zúčastnit mladistvý, o ochraně jeho soukromí v trestním řízení či o nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v přítomnosti mladistvého (§ 42 ZSVM). Opatrovníkem se ustanovuje zásadně osoba, kterou mladistvý navrhne (§ 43 odst. 2 ZSVM). OSPOD i PMS zapojují do zjišťování poměrů mladistvého jeho zákonného zástupce či opatrovníka, je-li to vhodné (§ 55 odst. 3 ZSVM). Zjišťování poměrů mladistvého je třeba provádět opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se tyto poměry podstatně změnily (§ 55 odst. 4 ZSVM).

Je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné a je-li to technicky možné, má se o výslechu mladistvého pořídit obrazový a zvukový záznam (§ 57 odst. 2 ZSVM). Novela jako druh zvláštního způsobu řízení zavádí možnost podmíněného odložení podání návrhu na potrestání (§ 69 odst. 1 písm. a) ZSVM).

Uveřejňování smluv ČEZ a dalších společností vlastněných veřejným sektorem

Do 31. 10. 2019 platí, že povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek majetkovou účast.

S účinností od 1. 11. 2019 je novelou [6] zákona o registru smluv [7] tato výjimka z ustanovení § 3 odst. 2 písm. h) tohoto zákona odstraněna.

Dle důvodové zprávy [8] byla v Poslanecké sněmovně „(…) v únoru 2017 hlasy ČSSD, KSČM a některých dalších jednotlivých poslanců schválena výjimka ze zákona o registru smluv, a to mimo jiné pro ČEZ a společnosti, jejichž akcie nebo dluhopisy jsou obchodované na regulovaném trhu; tato výjimka dopadla nejen na ČEZ, ale využily ji i České dráhy, a.s., které po schválení výjimky vydaly dluhopisy, a tak se povinnosti zveřejňovat smlouvy na internetu vyhnuly. Předložený návrh nezavádí žádnou novou úpravu, pouze se vrací ke stavu zákona o registru smluv, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou před zavedením výjimky.“.

Novinky v úpravě kótovaných emitentů

S účinností od 1. 10. 2019 se změní [9] zákon o podnikání na kapitálovém trhu [10; dále jen „ZPKT“]. Účelem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017. Novela se zaměřuje na otázky identifikace akcionářů, předávání informací a usnadnění výkonu práv akcionářů, na otázky spojené s transparentností odměňování členů orgánů společností a na otázky významných transakcí uzavíraných se spřízněnými osobami.

Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, má nově sdělit emitentovi (tj. kótované společnosti) na jeho žádost údaje o majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané tímto emitentem (§ 121d odst. 1 ZPKT). Emitent má nově akcionáři nebo jím pověřené osobě zaslat na žádost informaci o tom, zda a jak byly hlasy akcionáře při hlasování na valné hromadě započteny (§ 121i odst. 1 ZPKT). V případě hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků zašle emitent osobě, která takto hlasovala, elektronicky informaci, zda byl její hlas přijat (§ 121i odst. 3 ZPKT).

Emitent dle § 118 odst. 1 písm. a) ZPKT má nově vyhotovit politiku odměňování, kterou schvaluje valná hromada. Ta má být dle § 121l odst. 1 ZPKT srozumitelná, podporovat obchodní strategii emitenta, jeho dlouhodobé zájmy i udržitelnost a objasňovat, jakým způsobem tak činí. Dle § 121m ZPKT emitent musí vyplácet odměny dotčeným členům orgánů jen v souladu se schválenou politikou odměňování. Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu členů dotčených orgánů pozbývá účinnosti v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování, dnem nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady, kterým se schvaluje politika odměňování, a je-li přijata později, nemá v tomto rozsahu právní účinky. Emitent má dále vyhotovit zprávu o odměňování (§ 121o a násl. ZPKT).

Významné transakce jsou definovány jako zcizení nebo nabytí majetku emitenta či „zvýšení pouze dluhů emitenta“ ve vztahu výši aktiv emitenta vyplývajících z účetní uzávěrky za předchozí období (§ 121s ZPKT). Významné transakce se spřízněnou stranou smí emitent uzavírat jen se souhlasem valné hromady (§ 121t ZPKT) a informace o nich musí uveřejňovat (§ 121u ZPKT).

Co se řeší?

Vláda navrhuje [11] zřízení Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Má se jednat o informační systém veřejné správy, který je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Měly by v ní být vyhlašovány zejména obecně závazné vyhlášky a nařízení vydávané územními samosprávnými celky a právní předpisy správních úřadů, pokud tak stanoví zákon.

Poslanecké sněmovně byl předložen vládní návrh [12] zákona o lobbování, který má upravit podmínky lobbování, povinnosti lobbistů, lobbovaných a lobbujících prostředníků a působnost orgánů veřejné moci v oblasti lobbování.

Autor: Petr Jedlička


[1] Zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.

[3] Zákon č. 210/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

[5] Důvodová zpráva je dostupná z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=298&CT1=0

[6] Zákon č. 177/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Novela reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16.

[7] Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.

[8] Důvodová zpráva je dostupná z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=50&CT1=0

[9] Zákon č. 204/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů.

[10] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Návrh je dostupný z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB9DJDF6A

[12] Návrh je dostupný z: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=565


Čtěte také:


Otevřela se Pandořina skříňka věcného přezkumu exekučních titulů v exekučním řízení? To ukáže až čas

Kritická reflexe rozhodnutí, v němž se Nejvyšší správní soud poprvé zabýval právy transgender osob

Ústavní soud k veřejnosti a ústnosti vyhlašování rozsudků





Kam dál?

Anna Šabatová: Romové berou diskriminaci jako součást svého života, proto se na ombudsmana téměř neobracejí

Disidentka, právnička, veřejná ochránkyně práv, držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv a nositelka nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné...

Číst více

Podcasty21 s Janem M. Passerem: Francouzsky jsem se začal učit z lásky k Soudnímu dvoru

Osmý díl přináší rozhovor s Janem Passerem, soudcem Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Passer mimo své angažmá v unijním soudě dlouhodobě působil...

Číst více

Podcasty21 s Barbarou Pořízkovou: Dobrý soudce by měl být především slušný člověk

Sedmý díl přináší rozhovor s Barbarou Pořízkovou, soudkyní Nejvyššího správního soudu a od loňského roku i jeho místopředsedkyní. V rozhovoru se dozvíte,...

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.