Odolá zákon o státním zastupitelství četným návrhům politiků na jeho novelizaci?

19. 12. 2019

Marie Benešová obhajuje nutnost přijetí novely zákona o státním zastupitelství. Žádná z doposud navrhovaných však prozatím neprošla. Důvodem potřeby jejího přijetí je snaha oprostit státní zastupitelství od zásahů Ministerstva spravedlnosti, stanovení funkčního období vedoucích státních zástupců a podmínky jmenování do funkce.

Novely zákona o státním zastupitelství

Novela zákona o státním zastupitelství, která zakotvila spolupráci mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce zřízeného Evropskou unií, byla 21. 11. 2019 odeslána k publikaci ve Sbírce zákonů. Zákon o státním zastupitelství tak má být rozšířen o část dvanáctou, která se bude věnovat Úřadu evropského veřejného žalobce, dle návrhu novely předložené vládou dne 20. 11. 2018 pod číslem 337. [1] 

V letošním volebním období se politické strany, vyjma SPD a KSČM, jen předhánějí v podaných návrzích na změnu zákona o státním zastupitelství, jež si jsou ve značné míře velmi podobné. [2]

Zde je krátký výčet pokusů. O rozdílech mezi nimi bude pojednáno níže.

  1. Návrh skupiny poslanců TOP 09 ze dne 26. 2. 2018 pod číslem 110 byl v prvním čtení Poslanecké sněmovny dne 17. 4. 2018 zamítnut. [3]
  2. Vláda předložila návrh novely dne 20. 11. 2018 pod číslem 337, který již byl zmíněn v úvodu tohoto článku. [1]
  3. Skupina poslanců TOP 09 a STAN předložila svůj návrh dne 9. 5. 2019 pod číslem 476, s nímž vláda dne 12. 6. 2019 vyslovila nesouhlas pro jeho obsahovou totožnost s návrhem číslo 110, a dne 27. 6. 2019 byl návrh Organizačním výborem doporučen k projednání. [4]
  4. Skupina poslanců Pirátů, KDU-ČSL a ODS předložila návrh novely dne 20. 6. 2019 pod číslem 519, který byl dne 21. 6. 2019 vzat zpět. Týž den předložila tato skupina další návrh pod číslem 524, se kterým vláda dne 24. 7. 2019 vyslovila nesouhlas z důvodu několikátého návrhu, který se snaží řešit otázky spojené se jmenováním a odvoláním vedoucích funkcionářů státního zastupitelství, přičemž dne 8. 8. 2019 předseda Poslanecké sněmovny návrh doporučil k projednání. [5, 6]
  5. Poslední návrh novely podal Senát dne 10. 6. 2019 pod číslem 569. Vláda s ním dne 18. 9. 2019 vyslovila nesouhlas z důvodu několikátého návrhu, který se snaží řešit otázky spojené se jmenování a odvoláním vedoucích funkcionářů státního zastupitelství. Dne 3. 10. 2019 návrh Organizační výbor doporučil k projednání. [7]

Navrhované změny 

Snahy všech navrhovatelů směřovaly k téměř stejným „problémům“, přičemž tím největším zastáncem usilujícím o prosazení těchto změn a obhajujícím jejich nutnost byla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. 

Usilovali o zavedení odvolatelnosti vedoucích státních zástupců a nejvyššího státního zástupce jen na základě kárného řízení, neboť v současné době je dle § 9 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o státním zastupitelství“) možné nejvyššího státního zástupce odvolat bez udání důvodu, kdy toto odvolání schvaluje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Vrchní, krajské a okresní státní zástupce může ministr spravedlnosti odvolat v případě, že závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce, jak vyplývá z § 10 odst. 4 zákona o státním zastupitelství.

Jak je patrné z platné právní úpravy, neexistuje možnost odvolání vedoucích státních zástupců (včetně nejvyššího státního zástupce) na základě kárného řízení. Ohledně této otázky je zde snaha o zavedení kárného provinění vedoucích státních zástupců (i náměstka nejvyššího státního zástupce), které by spočívalo v zaviněném porušení povinností plynoucích z výkonu jejich funkce. [1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11]

Nejkontroverznějším tématem je zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců, kdy návrhy obsahovaly různou délku pro všechny vedoucí zástupce. Jednou variantou bylo funkční období v délce 7 let pro všechny vedoucí státní zástupce, druhou byla pak výjimka u nejvyššího státního zástupce v délce 10 let. Návrhy novel následně zahrnovaly velmi detailní určení konce funkčních období všech stávajících vedoucích státních zástupců. Ohledně skončení funkčního období vedoucích státních zástupců se různě liší. Obsahují variantu ukončení činnosti ve funkčním období stanoveném pro konkrétního vedoucího státního zástupce od účinnosti novely, tak jako by byli tito jmenováni do funkce její účinností. Další variantou je, že se funkční období všech vedoucích státních zástupců ukončí fixním datem. V jiném návrhu pak má výkon funkce vedoucích státních zástupců skončit v návaznosti na jejich nástup do funkce.

S otázkou vzniku a zániku funkce nutně souvisí i omezení opakování výkonu funkce vedoucích státních zástupců. Návrhy usilují o stanovení nemožnosti opakovaného jmenování do funkce nejvyššího státního zástupce. U vrchních a krajských státních zástupců je snaha o zakotvení nemožnosti vykonávat funkci vedoucího státního zástupce u téhož státního zastupitelství dvě po sobě jdoucí funkční období. Okresní státní zástupce by mohl u téhož státního zastupitelství působit jako vedoucí státní zástupce maximálně dvě po sobě jdoucí období. [1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11]

Dalším často kritizovaným bodem návrhů se stalo povinné absolvování výběrového řízení pro jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců. Výběrová řízení by mělo organizovat Nejvyšší státní zastupitelství či v případě nižších instancí nejbližší nadřízené státní zastupitelství. Důvodem má být předcházení nežádoucímu nadměrnému vlivu Ministerstva spravedlnosti. Komise výběrového řízení by se měla sestávat ze dvou členů z řad státních zástupců, dvou členů za Ministerstvo spravedlnosti a posledním pátým členem by byl soudce jako zástupce justice. Ministr spravedlnosti by byl návrhem na jmenování vítězného kandidáta vázán. Pouze ve výjimečných případech by mohl odmítnout navrženého kandidáta jmenovat, a to proto, že kandidát neposkytuje záruky řádného výkonu funkce. Své rozhodnutí je pak ministr nucen písemně odůvodnit. [1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11]

Proti navrhovaným změnám zákona o státním zastupitelství aktivně vystoupil stávající nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Je toho názoru, že státní zastupitelství je součástí širší justice, a proto by mělo mít podmínky srovnatelné se soudy, a to zejména v oblasti délky funkčního období. Nejvyšší státní zástupce by měl mít, dle Pavla Zemana, funkční období v délce deseti let stejně jako předseda Nejvyššího soudu a ostatní vedoucí státní zástupci v délce sedmi let. Nedostatky jsou z jeho strany spatřovány i v navrhovaném složení výběrové komise. Vyjádřil obavu nad možností Ministerstva spravedlnosti vybrat pomocí svých zástupců pro něj přijatelné vedoucí státní zástupce. Výběrovým řízením by docházelo k opomenutí návrhového oprávnění spadajícího do působnosti příslušného státního zastupitelství. Zeman dále vyjádřil nesouhlas se snahou Ministerstva spravedlnosti ukončit výkon funkce oběma vrchním státním zástupcům. Má obavu, že účelem přeobsazení nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců je snaha o jejich co možná nejrychlejší konec ve funkci. U ostatních vedoucích státních zástupců by tento postup znamenal konec až 25 vedoucích státních zástupců za rok, což Pavel Zeman považuje za nesystémové. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová však návrhy obhajuje tím, že mají v úmyslu zabránit odvolání nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu, jako tomu bylo v jejím případě. [10]

 

Jak je shora patrné, pomyslná bitva Ministerstvo spravedlnosti vs. státní zastupitelství je na stavu 6:0 ve prospěch úřadu zastupujícího veřejnou obžalobu.

Snahy všech politiků však nejsou ani zdaleka u konce. Dne 10. 9. 2019 se na serveru Česká justice objevila informace, že poslankyně Valachová (ČSSD) navrhla změnu Ústavy. Ta by se dle jejího námětu měla týkat hlavy páté, kde by se vedle ústavního zakotvení Nejvyššího kontrolního úřadu mělo objevit i státní zastupitelství. Obsahem této hlavy by bylo zakotvení státního zastupitelství v ústavní rovině, které by obsahovalo prohlášení nezávislosti státního zastupitelství a deklaraci, že v jeho čele stojí nejvyšší státní zástupce. Na návrh reagovali politici a ostatní přítomní roztříštěně. Změna Ústavy proto prozatím aktuální není. [12, 13]

Autor/ka: Kofija


[1] Sněmovní tisk 337 – Novela z. o státním zastupitelství –s EU [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 10. 11. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=337.

[2] Michálek, Jakub. Nezávislost státních zástupců chceme posílit již za dva týdny [online]. Parlamentní listy. 13. 9. 2019 [cit. 19. 9. 2019]. https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Michalek-Pirati-Nezavislost-statnich-zastupcu-chceme-posilit-jiz-za-dva-tydny-595838.

[3] Sněmovní tisk 110 – Novela z. o státním zastupitelství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=110.

[4] Sněmovní tisk 476 – Novela z. o státním zastupitelství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=476.

[5] Sněmovní tisk 519 – Novela z. o státním zastupitelství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=519.

[6] Sněmovní tisk 524 – Novela z. o státním zastupitelství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=524.

[7] Sněmovní tisk 569 – Novela z. o státním zastupitelství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=569.

[8] Ministerstvo spravedlnosti. Novelizace zákona o státním zastupitelství – návrh zákona [online]. justice.cz. [cit. 19. 9. 2019]. https://justice.cz/web/msp/pravni-predpisy-v-legislativnim-procesu?fbclid=IwAR30F05ARF1Fic3hQLqC7_y9CZltfuynmQQ2ofX6l2QQ-4kmtsIqMwj97_Y

[9] Ministerstvo spravedlnosti. Novelizace zákona o státním zastupitelství – důvodová zpráva [online]. justice.cz. [cit. 19. 9. 2019]. https://justice.cz/web/msp/pravni-predpisy-v-legislativnim-procesu?fbclid=IwAR30F05ARF1Fic3hQLqC7_y9CZltfuynmQQ2ofX6l2QQ-4kmtsIqMwj97_Y

[10] ČTK. Zeman: Účelem zákona o zastupitelství je přeobsadit funkce [online]. Právní prostor. [cit. 19. 9. 2019]. https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/zeman-ucelem-zakona-o-zastupitelstvi-je-preobsadit-funkce.

[11] Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákonu o státním zastupitelství [online]. Právní prostor. [cit. 19. 9. 2019]. https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/ministerstvo-spravedlnosti-pripravilo-novelu-zakona-o-statnim-zastupitelstvi.

[12] Paseková, Eva. Poslankyně Valachová navrhla změnu Ústavy, státní zastupitelství má být nezávislé [online]. Česká justice. [cit. 19. 9. 2019]. https://www.ceska-justice.cz/2019/09/poslankyne-valachova-navrhla-zmenu-ustavy-statni-zastupitelstvi-ma-byt-nezavisle/.

[13] Parlament České republiky Poslanecká sněmovna. Zápis z 13. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 19. 9. 2019]. http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=163909.


Čtěte také:


Dvojroli ombudsmana lze kritizovat. Je schopen zajistit efektivitu národního preventivního mechanismu?

Peníze a my. Kdy můžete být při platbě odmítnuti

Legislativní novinky: Rekodifikace právní úpravy znalectví či oddlužení dětských dluhů





Autor: Kofíja

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.