Právo a porno. Kdy je erotika trestná?

3. 1. 2019
Foto: Pornografie, geralt, pixabay.com, CC0

Česká republika je k obsahu erotických filmů a videí velmi tolerantní. Na konci září proběhlo v Praze setkání zástupců erotických webů s názvem Evropský summit, což vypovídá o množství porna pocházejícího z Česka. Míra benevolence však není bezbřehá. Mantinely pro obsah a šíření pornografie nastavuje trestní právo. Jelikož k nezákonnému šíření pornografie v dnešní době dochází zpravidla po síti, zařadili jsme do seriálu o kyberkriminalitě jako první toto téma.

Trestní zákoník pamatuje hned na pět trestných činů souvisejících s obsahem, způsobem vytváření či šířením pornografických děl. Jsou jimi šíření pornografie (§ 191 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), účast na pornografickém představení (§ 193a trestního zákoníku) a navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku).

Tvrdá pornografie

Šířením pornografie se ve smyslu trestního zákoníku samozřejmě nemyslí šíření jakékoliv pornografie. Ustanovení § 191 trestního zákoníku chrání lidskou důstojnost a mravopočestnost dospělých. Zakazuje šíření těch pornografických děl, v nichž se projevuje násilí či neúcta k člověku nebo styk se zvířetem. Tato tvorba se označuje jako „tvrdá pornografie“ či „extrémní pornografie“. Na formě nezáleží. Pornografie může mít podobu díla fotografického, filmového, počítačového, elektronického, ale i jakéhokoliv jiného.

Extrémní pornografie je výrazně urážlivá, odpudivá nebo jinak obscénní. Zachycuje explicitní a realistické činy ohrožující lidský život, činy, které mohou vést k vážným poraněním pohlavních orgánů, a dále jednání zahrnující pohlavní akty s mrtvým tělem nebo živočichy [1]. Násilím se rozumí násilí páchané v souvislost se sexuálními aktivitami s výjimkou násilí předstíraného. Neúcta k člověku může být spatřována v aktivitách, při kterých dochází k ponižování. Typickými jsou některé případy tzv. bondage, koprofilie, koprofagie, rimmingu nebo urolagnie [2]. Za neúctu k člověku snižováním jeho důstojnosti se dá označit i styk se zvířetem. Na ten však zákonodárce pamatoval a zákaz jeho vyobrazování, popisu či znázorňování je výslovný. Pohlavním stykem se zvířetem se rozumí spojení pohlavních orgánů se zvířetem (sodomie) i dotýkání se a hlazení zvířete vedoucí k ukojení (zoofilie).

Trestní zákoník neobsahuje definici pornografického díla. Pornografii můžeme charakterizovat tím, že intenzivním a dotěrným způsobem zasahuje a podněcuje sexuální pud, překračuje podle většinových názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuální slušnost a vyvolává pocit studu. Z uvedeného vyplývá, že zachycení nahé postavy pro potřeby reklamy, akty či umělecká znázornění pohlavního styku nepovažuje trestní zákoník za pornografické dílo [3].

Škodlivost tvrdé, extrémní, pornografie zákonodárce vyzdvihuje tím, že je její šíření trestné bez ohledu na adresáty. Nezáleží, jestli se dílo má dostat do rukou dospělým či dětem. Držení tohoto druhu pornografie trestné není.

Dětská pornografie

Obrovský zájem na ochraně dětí před jejich sexuálním zneužíváním a na ochraně jejich mravního vývoje zachycují hned čtyři skutkové podstaty. Na rozdíl od tvrdé pornografie je u dětské trestné i prosté držení. Dále je trestné kořistění nebo získání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím informačních či komunikačních technologií.  

Dětskou pornografií se rozumí pornografické dílo zobrazující nebo jinak využívající dítě. Jde zejména o snímky obnažených dětí v polohách vyzývavě předvádějících pohlavní orgány za účelem sexuálního uspokojení nebo snímky dětí zachycující polohy skutečného či předstíraného sexuálního styku. Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let. Za dětské pornografické dílo se považuje i pornografie s osobou starší osmnácti let, která se však jeví býti dítětem, a taktéž pornografie s neexistujícím dítětem.

Zákaz dětské pornografie a povinnost trestat její výrobu, šíření, zpřístupnění a přechovávání vyplývá i z řady mezinárodních právních aktů, jako je Opční protokol k Úmluvě OSN o právech dítěte proti prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, Úmluva Rady Evropy o kybernetické kriminalitě (Budapešťská úmluva) a Lanzarotská úmluva Rady Evropy. Na úrovni Evropské unie můžeme zmínit směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.

Neznámé prostředí

Kyberkriminalita se vyznačuje obtížným nalezením pachatele, kterým může být kdokoliv. V případě dětské pornografie mu práci ulehčuje dětská důvěřivost. Dítě si zpravidla neuvědomuje nebezpečí spojené s užíváním online her, sociálních sítí či chatů. Bez obav navazuje kontakty a důvěřivě pošle novému „kamarádovi“ cokoliv, o co si řekne. Takto získané materiály jsou pak šířeny nebo prodávány v uzavřených diskusních fórech zejména v síti onion, e-mailovými zprávami nebo P2P sítěmi [4].

Odhalování případů šíření zakázané pornografie ztěžují orgánům činným v trestním řízení nové metody nabízení a výměny materiálů v anonymních sítích. Ke skrytí identity využívají pachatelé softwarový systém Tor nebo překryvnou počítačovou síť I2P [5].

Je zřejmé, že se nás právo snaží chránit před nevhodným pornografickým obsahem. Kyberkriminalita je však díky čím dál tím vyspělejším technologiím o krok napřed. Nám tak nezbývá než dobře zvážit, jaké webové stránky navštívíme, a jaký internetový obsah budeme sdílet, stahovat a přechovávat.

Autorka: Barbora Mitášová


[1] Završnik, Aleš. Kyberkriminalita. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), s 22-23. ISBN 978-80-7552-759-2.

[2] Bondage je sexuální praktika spočívající ve svazování, znehybňování partnera. Koprofilie je pojem, který označuje sexuální úchylku projevující se zálibou ve výkalech, zejména v těch lidských. Koprofágie je pojmenování pro pojídání výkalů. Rimming je pojmenování pro sexuální praktiku spočívající ve stimulování análního otvoru jazykem. Urolagnie označuje sexuální aktivity, jejichž součástí je močení.

[3] Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s. 1889-1892. ISBN 978-80-7400-428-5.

[4] www.policie.cz/clanek/jednotlive-druhy-kyberkriminality.aspx, z angl. Síť onion (doména onion) je označení domény pro skryté služby anonymní sítě Tor. Název sítě Tor vznikl spojením počátečních písmen slovního spojení The Onion Routing. Tor je softwarový systém zajišťující anonymizaci uživatele na Internetu Peer-to-peer, jde o označení pro sítě s rovnocennými uživateli/odběrateli, výměna informací probíhá přímo mezi uživateli a umožňuje společné užívání obsahu.

[5] I2P je zkratka anglického názvu Invisible Internet Project, což je překryvná počítačová síť umožňující výměnu informací a zpráv pseudonymně a bezpečně.


Kam dál?


Kyberkriminalita

Kybernetická kriminalita (zkráceně kyberkriminalita) je trestná činnost páchaná v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí. Statistiky ukazují, že se v posledních letech zvyšuje počet trestných činů spáchaných v kyberprostoru. Nárůst kyberkriminality představuje nové výzvy pro trestní právo i další vědní disciplíny. A protože je stále těžší se v této problematice zorientovat, připravili jsme pro vás krátký seriál o nejčastějších trestných činech a dalších pojmech souvisejících s počítačovou kriminalitou.


Článek vyšel v rámci seriálu o kyberkriminalitě.

Čtěte další ze seriálu:


Kyberšikana a griefing. Když jsou z hračky plačky

Hate crime. Co nesmíte říct nahlas, nesmíte napsat ani na internet

Deep web a dark web. Ponořte se do hlubin internetu

Podvody na internetu jsou stále častější. Nestaňte se jejich obětí



Podcasty21 s Martinem Škopem: Studenti mají na fakultě dveře otevřené

V druhém díle Podcastů21 vám přinášíme rozhovor s Martinem Škopem, děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a docentem na katedře teorie práva....

Číst více

Podcasty21 s Pavlem Molkem: Měl bych velmi špatný pocit, kdybych studentům nepředal všechno

Nemáte čas číst rozhovor, ale rádi byste si nějaký poslechli cestou do práce či v noci před spaním? Potom jsou právě pro vás jako stvořené Podcasty21....

Číst více

Marie Žišková: Bojovat za svá práva je pro běžné lidi významné. Od soudu musí dostat odpověď, které porozumí

Soudkyně Marie Žišková opustí na konci března Nejvyšší správní soud. Působila na něm od roku 2003. Ve svém životě nejprve vyměnila civilní soudnictví za...

Číst více
Autor: Barbora Mitášová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

  • Číslo transparentního účtu: 2001581299/2010

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Loading...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.