Přehled vybraných legislativních novinek za květen až listopad 2018

27. 11. 2018
Foto: Foto: Lawmaker by Nick Youngson CC BY-SA 3.0 Alpha Stock Images

Především v oblasti správního práva přinesl květen až listopad několik na první pohled drobných změn, které však vyřešily delší dobu diskutované otázky. Jedná se například o otázky systémové podjatosti, evropského vyšetřovacího příkazu či přestupkové imunity ústavních soudců.

Zrušení přestupkové imunity ústavních soudců

S účinností od 1. 12. 2018 mizí z ustanovení § 4 zákona o Ústavním soudu [1] současný odstavec druhý. Ten říká, že soudce Ústavního soudu nelze stíhat pro přestupek. Změnu přinesla novela č. 173/2018 Sb. Přestupky se nově budou projednávat podle přestupkového zákona [2]. Soudce bude mít možnost požádat o projednání věci v režimu kárného řízení. Takový postup je specifický tím, že věc projedná pětičlenný kárný senát složený ze soudců Ústavního soudu. Za kárné provinění lze uložit stejnou sankci, jaká by jinak příslušela za přestupek. Na dokazování se přiměřeně použijí pravidla trestního řízení a jako opravný prostředek slouží námitky, které projednává plénum Ústavního soudu.

Systémová podjatost

Systémová podjatost znamená, že správní orgán nedisponuje nestrannými osobami, které by mohly věc projednat. Všechny jsou podle pravidla uvedeného v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu vyloučeny. Typicky se jedná o situace, kdy je správní orgán zakotven v organizační struktuře subjektu, který má zájem na výsledku řízení – například pokud krajský úřad vede řízení, na jehož výsledku má kraj zájem. Systémovou podjatostí se podrobně zabývá mimo jiné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010-119. Dílčí úprava je obsažena i v ustanovení § 63 přestupkového zákona [2].

Předmětem diskusí byla otázka, na základě jakých důvodů lze o nepodjatosti úřednictva správního orgánu jako celku pochybovat. Novela správního řádu č. 176/2018 Sb. (účinná od 1. 11. 2018) z těchto diskusí výslovně vyloučila otázku služebního, respektive pracovního poměru k danému orgánu veřejné moci. Podle nového znění ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu tak platí, že „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.“

Stavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

Novela č. 169/2018 Sb. zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací [4] přináší mimo jiné novou povinnost (zákonné věcné břemeno) pro majitele nemovitostí. Vlastník musí umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury prováděné oprávněným investorem, a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, jakož i vstup investora na dotčený pozemek (§ 2f nového znění).

Pokud jde o správní rozhodnutí podmíněná závaznými stanovisky, nově se zavádí právní fikce, že rozhodnutí podmíněno není, pokud dotčený orgán stanovisko nevydá ani ve lhůtě 60 dní ode dne, kdy k tomu byl správním orgánem příslušným k vedení řízení vyzván. K později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží (§ 2 odst. 7 nového znění).

Evropský vyšetřovací příkaz

Novela č. 178/2018 Sb. zavedla s účinností od 16. 8. 2018 institut evropského vyšetřovacího příkazu. Za takový příkaz se považuje tuzemský příkaz justičního orgánu vydaný za účelem opatření důkazu v cizině (členském státě) nebo obdobný příkaz vydaný v jiném členském státě za účelem opatření důkazu v tuzemsku [3].

Institut byl zaveden za účelem implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. 4. 2014. Taxativně jsou vymezeny důvody pro odmítnutí výkonu příkazu – například pokud by výkon příkazu mohl poškodit bezpečnostní zájmy České republiky nebo pokud výkonu brání imunita nebo jiná překážka.

Justiční orgány ze zákona zavazují lhůty, ve kterých musí příkaz vykonat, pokud nebyl odmítnut nebo pokud nenastala jiná překážka. Preferují se přitom lhůty uvedené v samotném příkazu. Při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu se musí justiční orgány řídit formálními náležitostmi a postupy v příkazu uvedenými, nejsou-li v rozporu se základními právními zásadami České republiky. Pokud justiční orgán zjistí, že by bylo vhodné provést další úkony právní pomoci neuvedené v příkazu, neprodleně o tom vyrozumí orgán jiného členského státu. Požádá-li o to justiční orgán státu, který příkaz vydal, mohou být jeho zástupci přítomni úkonu, kterým bude vyšetřovací příkaz vykonán. Uvedené zásady snad výrazně urychlí spolupráci mezi členskými státy při opatřování důkazních prostředků.

Právní nárok na předškolní vzdělávání?

Původní poslanecká iniciativa [5] navrhovala zrušit větu druhou ustanovení § 34 odst. 1 školského zákona [6], která stanovila dětem starším 5 let povinnost předškolního vzdělávání. Výsledkem legislativního procesu o předmětném návrhu je, že tato povinnost zůstala zachována. Naopak se ale stanovilo, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Změnu přinesla s účinností od 1. 9. 2018 novela č. 167/2018 Sb.

Co se projednává?

Senát schválil vládní návrh zákona [7] obsahující novelu trestního zákoníku usilující o zavedení tolik kritizované skutkové podstaty trestného činu maření spravedlnosti. Ožilo rovněž kyselé jablko sváru sociálních vrstev – karenční doba. Návrh skupiny poslanců [8] na její zrušení byl schválen ve třetím čtení a míří do Senátu.

Autor: Petr Jedlička


[1] Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Viz ust. § 358 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Návrh skupiny poslanců v čele s V. Klausem jr. ze dne 23. 1. 2018, sněmovní tisk 61/0, část č. 1/4, dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=61

[6] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018.

[7] Vládní návrh zákona ze dne 8. 2. 2018, sněmovní tisk 79/0, dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=79&O=8

[8] Návrh skupiny poslanců (Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová, Petr Dolínek) ze dne 21. 2. 2018, sněmovní tisk 109/0, dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=109&snzp=1


Kam dál?


Čtěte také:


Nedůslednost Ústavního soudu: Když se váží pouze jedna strana vah

Vše, co jste chtěli vědět o online streamování her, ale báli jste se zeptat

Jak se lze domáhat náhrady škody vůči státu?



Humans of PrF – Barbora Kočtářová

Blogy Humans of… odkrývají příběhy skutečných lidí po celém světě, zachycují jejich myšlenky, rozmanitost. Okénko Humans of PrF takto zachycuje naše kolegy...

Číst více

Martin Kopa: Snažím se řídit tím, že každý člověk je víc než nejhorší věc, kterou kdy udělal

Poslední den Martinova působení na pozici asistenta Ústavního soudu jsme vyzpovídali tohoto inspirativního právníka, kterého znáte z portálu Iurium Daily:...

Číst více

Mikuláš Bek: Pokud se chceme vyrovnávat se skutečnými problémy, nesmíme spoléhat na emoce

Od roku 2011 stojí v čele druhé největší vysoké školy v České republice. Nyní se rozhodl bojovat o křeslo v horní komoře Parlamentu. Nejen na důvody k podání...

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.