Recenze publikace Article 27: Work and Employment

22. 1. 2020
Foto: Neslyšící zaměstnankyně, Autor Sign Video, CC BY-SA 4.0

Publikace s názvem Article 27: Work and Employment je druhým dílem série knih zaměřujících se na jednotlivé články Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Vydavatelem je European Union of the Deaf neboli Evropská unie neslyšících (EUD). Kniha rozebírá problematiku zaměstnávání lidí se sluchovým postižením na různých úrovních, tedy jak na národní, tak i na evropské úrovni.

Obsah

Jak je již z názvu knihy patrné, zaměřuje se na článek 27 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, konkrétně na jejich práci a zaměstnávání. Samotná Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN dne 13. prosince 2006 a v platnost vstoupila 3. května 2008. Jedná se o dokument, který osobám se zdravotním postižením nezakládá žádná nová práva, představuje spíše deklaraci rovnoprávnosti těchto osob se zbytkem společnosti bez zdravotního postižení. Jinými slovy zaručuje lidem s postižením plné uplatnění všech základních práv a podporuje jejich aktivní zapojení do společenského života.

Jednotlivé kapitoly recenzované publikace sestávají z příspěvků od odborníků a profesionálů, kteří zastupují jak politickou sféru, tak akademickou oblast nebo i nevládní organizace. Autoři jednotlivých článků zkoumají, jak se práva zakotvená v článku 27 Úmluvy vztahují na lidi se sluchovým postižením, a to zejména na neslyšící uživatele znakového jazyka.

První část publikace je obecné povahy, neboť analyzuje důsledky článku 27 Úmluvy ve všech oblastech práce a zaměstnávání. Zaměřena je jak na právní zakotvení přiměřených opatření (například přítomnost tlumočníků do znakového jazyka na pracovních schůzkách, zajištění možnosti úpravy pracovní doby), tak i na otázku odborových práv. Zaměstnancům musí být například dána podpora při uplatňování jejich stávajících práv, včetně ochrany před diskriminací. Jedině tak je možné docílit vytvoření vhodného prostředí nejen pro zaměstnance se sluchovým postižením. Druhá část obsahuje praktické ukázky začlenění neslyšících na pracovištích na všech úrovních. Za povšimnutí stojí, že sama EUD slouží jako příklad plně inkluzivního pracovního prostředí, neboť zaměstnává jak osoby neslyšící, tak i slyšící, které ovládají mezinárodní znakový systém.

Vyzdvihnout lze především příspěvek s názvem Deaf people and employment – A survey analysis od autorky Anniky Pabschové. Ta ve svém článku rozebírá výzkum provedený EUD, který se mimo jiné týkal zaměstnávání lidí se sluchovým postižením. Nejednalo se o výzkum, jež by klasicky zjišťoval míru nezaměstnanosti. V tomto případě byly zkoumány potíže zaměstnaných lidí se sluchovým postižením na pracovišti. Studie se týkala několika oblastí života neslyšících zaměstnanců a pokrývala několik článků Úmluvy. Sestávala ze tří samostatných průzkumů zaměřených na odlišné cílové skupiny tak, aby byly zajištěny vyvážené a komplexní výsledky. V rámci výzkumu oslovila EUD národní asociace neslyšících, neslyšící občany z členských států EUD a organizace na evropské úrovni. Výsledky poukazovaly na časté problémy lidí se sluchovým postižením v oblasti zaměstnávání včetně přístupu k informacím. Respondenti uváděli časté problémy se zaměstnavateli a kolegy, kteří neměli žádné povědomí o neslyšících, dále pak komunikační problémy s nadřízenými a chybějící komunikaci se slyšícími kolegy. Vedle toho čelili i neexistenci podpory ze strany kvalifikovaných tlumočníků znakového jazyka, a dokonce neproplácení tlumočnických služeb zaměstnavateli či vládou.

Vlastní hodnocení

Velkým přínosem této knihy je její přehlednost. Jednotlivé články jsou rozděleny do vhodně zvolených kapitol na základě konkrétních témat, oblastí či úrovní. Možnost prostudovat si jednotlivé pohledy různých organizací a odborníků je neméně důležitým bonusem.

Na druhou stranu lze této publikaci vytknout jeden nedostatek. Přestože je zacílena také na jednotlivce, její pojetí je přizpůsobeno spíše odborné veřejnosti. Lze si jen těžko představit, že by složitost úvah v knize zvládli pojmout ti, kteří se s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a problematikou zaměstnávání lidí se sluchovým postižením teprve seznamují.

Ocenit lze zejména praktickou implementaci článku 27 Úmluvy, která z publikace dělá vhodný zdroj pro všechny organizace zastupující lidi se sluchovým postižením, zaměstnavatele, veřejný sektor a odbornou i laickou veřejnost, neboť přispívá k pochopení problematiky zaměstnávání lidí se sluchovým postižením. Považuji ji za významný příspěvek EUD ke spolupráci s tvůrci různých politik tak, aby bylo dosaženo jejich přiměřeného a rovnocenného provádění odrážejícího požadavky Úmluvy. 

European Union of the Deaf

Vydavatel EUD je neziskovou evropskou nevládní organizací, jejímiž členy jsou národní asociace neslyšících. Jedná se o jedinou nadnárodní organizaci zastupující neslyšící na evropské úrovni. EUD rovněž představuje jednu z mála neziskových evropských nevládních organizací, která zastupuje všech 28 členských států Evropské unie. Mimo tyto jsou jejími členy také Island, Norsko a Švýcarsko. Celkem má tedy 31 členů právoplatných, zatímco těmi přidruženými jsou pak Makedonie, Izrael a Srbsko.

Cílem této organizace je navázat a udržovat dialog na úrovni Evropské unie s relevantními institucemi a úřady. V této souvislosti je EUD právoplatným členem Evropského fóra zdravotně postižených (EDF) a regionálním spolupracujícím členem Světové federace neslyšících (WFD), která řeší otázky celosvětového významu.

Foto: Titulní strana recenzované publikace EUD

Vize EUD spočívá v tom, aby neslyšící lidé v celé Evropě měli rovnost ve veřejných i soukromých aspektech života. Jejími hlavními cíli jsou uznání práva na používání domorodého znakového jazyka, zplnomocnění (empowerment) prostřednictvím komunikace a informací a rovnost ve vzdělávání a zaměstnávání.

Publikace: Pabsch, A., Söderqvist, P. Article 27: Work and Employment. Brussels, © European Union of the Deaf (EUD), 2015.

Autorka: Jana Havlová


Čtěte také:


Obecný soud musí zohlednit právo na ochranu spotřebitele, jinak postupuje v rozporu s Ústavou, uvedl Ústavní soud

Neúčinnost právních jednání bez přiměřeného protiplnění v insolvenčním řízení v kontextu judikatury českých soudů

Legislativní novinky: přehlednější legislativní proces, poplatek za vklad, remízky




 

Kam dál?

Podcasty21 SPECIÁL: Zužování soudního přezkumu správních rozhodnutí

Třetí díl Podcastů21 SPECIÁL vám přináší téma nepřijatelnosti kasačních stížností. Se soudcem Nejvyššího správního soudu Tomášem Rychlým jsme se bavili...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL: Není dobré pěstovat špatné zvyky, proto se musíme učit psát

Druhý díl Podcastů21 SPECIÁL přináší téma právního psaní. Se Štěpánem Janků (Pravnipsani.cz) a Martinem Kopou (Iurium Daily: Ústavní právo) jsme se bavili...

Číst více

Podcasty21 s Ondřejem Maternou: Vybudovat startup bez investora bylo těžké, ale jsme díky tomu flexibilní

Jedenáctý díl přináší rozhovor s Ondřejem Maternou, právníkem, ajťákem a spoluzakladatelem společnosti Legito. Ondřejova společnost vyvíjí stejnojmenný...

Číst více
Autor: Jana Havlová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print, nevychází)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.