Seriál o insolvencích: Jak sepsat dlužnický insolvenční návrh

30. 3. 2020
Grafika: Kamila Abbasi

Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat kromě věřitele i dlužník, který s ním navíc může spojit i návrh na povolení oddlužení nebo reorganizace. Dnes si přiblížíme insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení z pohledu dlužníka. Vysvětlíme, jaké jsou jejich náležitosti a které přílohy musí navrhovatel doložit.

Insolvenční návrh

Insolvenční návrh podaný dlužníkem musí splňovat tytéž náležitosti jako návrh podaný věřitelem. I dlužník musí tvrdit rozhodující skutečnosti, které dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Připomeňme, že se jedná o: 

  • mnohost věřitelů, 
  • existenci závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti 
  • a neschopnost dlužníka závazky plnit. 

V případě hrozícího úpadku musí existovat důvodný předpoklad, že dlužník nebude schopen splnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých závazků [§ 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „IZ“)]. K tvrzením týkajícím se věřitelů, závazků a splatností si může čtenář nastudovat předchozí článek o věřitelském insolvenčním návrhu

Dlužník je ovšem, na rozdíl od věřitele, povinen k insolvenčnímu návrhu doložit přílohy uvedené v § 104 odst. 1 IZ., kterými jsou seznam jeho majetku, závazků, zaměstnanců a listiny dokládající jeho hrozící nebo nastalý úpadek. K seznamu majetku považuji za velmi důležité uvést, že dlužník je povinen uvést veškerý svůj majetek, tedy i cenné papíry, podíly v družstvech, pohledávku vůči svému dlužníkovi, ale i dědický podíl (který je v dlužníkově vlastnictví od okamžiku úmrtí zůstavitele, přestože soud ještě nevydal rozhodnutí o vypořádání dědictví) nebo vozidlo, i když si ho dlužník zakoupil z příspěvku vyplaceného úřadem práce. Pokud opomene cokoliv uvést, soud rozhodne o úpadku a povolí a následně schválí oddlužení, bude dlužník povinen takovou věc dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. Z tohoto pravidla není možné učinit žádnou výjimku. Doporučuji dlužníkovi všechny seznamy před jejich podáním důkladně zkontrolovat. 

Seznam zaměstnanců je dlužník povinen předložit vždy, a to i v případě, že nepodniká a žádné zaměstnance nemá. Tato povinnost vyplývá nejen ze zákona, nýbrž ji opakovaně potvrzuje ustálená judikatura. Argumentace přílišnou byrokracií a formálností neobstojí (např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2020, č. j. 2 VSOL 28/2020-A-13 k KSOS 14 INS 23937/2019). Obsahové náležitosti jednotlivých seznamů stanoví § 104 odst. 2, 3 a 4 IZ. Velmi důležité je každý jednotlivý seznam podepsat a uvést v něm doložku o tom, že „seznam je úplný a správný“. Bez ní dlužník nesplnil svou povinnost seznam doložit. Např. seznam zaměstnanců dlužníka, který nepodniká, může vypadat takto: 

Dlužník nemá žádné zaměstnance. Seznam je úplný a správný. [podpis dlužníka]

Listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek musí osvědčovat ty konkrétní závazky, které dlužník v insolvenčním návrhu uvedl. Mohou jimi být například výzvy k úhradě pohledávek, soudní rozhodnutí, exekuční příkazy, oznámení o zahájení exekuce nebo notářské zápisy. Z výpisů z centrální evidence exekucí zpravidla nevyplývá, pro které oprávněné se exekuční řízení vedou. Pokud chce dlužník svůj úpadek doložit touto listinou, je nutné v insolvenčním návrhu u konkrétních věřitelů označit i spisové značky exekučních řízení, ve kterých jsou jejich pohledávky vymáhány. 

Toto jsou náležitosti samotného insolvenčního návrhu, který může podat jako dlužník fyzická i právnická osoba, podnikatel i nepodnikatel. Pokud dlužník osvědčí svůj úpadek a nespojí insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení nebo reorganizace, soud rozhodne o prohlášení konkursu na jeho majetek. Před rozhodnutím může insolvenční soud vybrat zálohu na náklady řízení, o které jsme si rovněž pověděli v předcházejícím díle. Tuto není dlužník povinen platit při podání návrhu, nýbrž až na výzvu soudu. Povinnost její úhrady má na výzvu soudu i likvidátor dlužníka (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 9. 2019, č. j. 2 VSOL 493/2019-A-13 k KSOS 34 INS 7399/2019). Od placení soudních poplatků je dlužník v celém insolvenčním řízení osvobozen. 

Na tomto místě je nutno upozornit dlužníky a sepisovatele návrhů, že dle § 146 odst. 2 IZ se v odvolacím řízení proti rozhodnutí podle § 142 IZ (odmítnutí nebo zamítnutí insolvenčního návrhu nebo zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení nebo po zpětvzetí) nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Velmi často se stává, že dlužník podá neúplný insolvenční návrh, insolvenční soud jej vyzve k opravě, ale dlužník na výzvu nereaguje. Soud proto insolvenční návrh odmítne a dlužník se poté „probere“, podá si odvolání a zároveň přiloží to, co po něm bylo žádáno. Toto zcela nelogické chování nemůže vést k tomu, že by odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí insolvenčního návrhu zrušil (např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2020, č. j. 2 VSOL 28/2020-A-13 k KSOS 14 INS 23937/2019). Dlužník samotným podáním insolvenčního návrhu projevuje svůj zájem na tom, aby byl jeho úpadek řešen. Je pak vskutku s podivem, že hned na první výzvu soudu nereaguje a svou povinnost nesplní. S tímto postupem se jako asistentka soudce na insolvenčním úseku setkávám velmi často.

Návrh na povolení oddlužení

Dlužník může insolvenční návrh spojit s návrhem na povolení oddlužení. Ustanovení § 389 odst. 1 IZ stanoví omezení pro dlužníky s pohledávkami z podnikání, nicméně v odst. 2 tamtéž jsou uvedeny výjimky, při jejichž splnění pohledávka z podnikání oddlužení nebrání. V případě, že dlužník nemá právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo zkoušku insolvenčního správce, musí se obrátit na sepisovatele návrhu, aby mu povolení oddlužení vyhotovil. Které osoby mezi ně patří, jsme si uvedli zde. Sepisovatel shromáždí s dlužníkem všechny potřebné informace, vyžádá si od něj listiny a nakonec insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení sepíše i podá k insolvenčnímu soudu. Dlužník mu pouze potvrdí správnost a úplnost seznamů, podepíše plnou moc a čestné prohlášení. Sepisovatel předloží dlužníkovi zpravidla plnou moc pouze pro sepis, podání a případně i opravu návrhu na povolení oddlužení. Dlužník není povinen mít zástupce pro celé insolvenční řízení. Po podpisu generální plné moci by takovému sepisovateli vznikaly nároky na odměnu za zastupování, které již nejsou limitovány insolvenčním zákonem. Dlužník by si proto měl důkladně přečíst, jakou plnou moc podepisuje. 

Sepisovateli návrhu na povolení oddlužení vzniká nárok na odměnu za sepis ve výši 4 000 Kč za dlužníka, v případě manželů 6 000 Kč (bez DPH). Tento nárok nevzniká akreditovaným osobám. Dlužník ale není povinen tuto odměnu hradit sepisovateli ihned. Ten totiž může pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení (§ 390a odst. 5 IZ), kde bude hrazena přednostně jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou

Zde bych ráda upozornila na nekalé praktiky některých sepisovatelů. Odměna za sepis návrhu je odměnou za všechny schůzky, které mezi sepisovatelem a dlužníkem proběhnou, za veškeré hotové výdaje, které by sepisovateli vznikly, i za jakékoliv jiné úkony učiněné sepisovatelem za účelem podání návrhu. Dlužník není povinen hradit žádnou jinou „odměnu za konzultaci“ či „odměnu za přípravu podkladů pro sepisovatele návrhu“. Důrazně doporučuji obracet se na důvěryhodné sepisovatele. Mnozí „insolvenční specialisté“ účtují dlužníkovi nehorázné sumy jenom za přípravu podkladů, ale návrh přepošlou sepisovateli a teprve ten jej k soudu podá. Podání návrhu na povolení oddlužení nemůže být ani podmíněno podpisem žádných směnek. Takové jednání je ze strany údajného sepisovatele protiprávní (§ 418j odst. 1 písm. c) a odst. 3 IZ a § 418k odst. 2 IZ).

Návrh na povolení oddlužení je nutno podat na formuláři dostupném na stránkách www.justice.cz. Tento formulář, byť se nazývá Návrh na povolení oddlužení, pojímá i veškeré náležitosti insolvenčního návrhu, tudíž dlužník (nebo sepisovatel) již nesepisuje žádný samostatný insolvenční návrh. Nelze podat insolvenční návrh a s odstupem času návrh na povolení oddlužení. Tento postup je dovolen pouze u věřitelských insolvenčních návrhů (§ 390 odst. 1 IZ).

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení jsou upraveny v § 391 IZ. Jsou jimi zejména údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících a údaje o jeho příjmech za posledních 12 měsíců. V návrhu musí také uvést, zda očekává stále stejný příjem od zaměstnavatele, jako měl doposud, či zda je dlužnice těhotná, očekává příjem v podobě rodičovského příspěvku a v jaké výši tento příjem bude. Pokud dlužník podniká a jeho příjem je v nepravidelné výši, v návrhu to také uvede. Dále sdělí, zda byl v posledních 12 měsících zaměstnán či podnikal, zda pobíral dávky státní sociální podpory a hmotné nouze nebo zda byl osobou bez zdanitelných příjmů anebo byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Dlužník je povinen uvést všechny své příjmy, tedy i ty, které nejsou postižitelné výkonem rozhodnutí a exekucí. 

I k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit přílohy (§ 392 IZ). Kromě seznamu majetku, seznamu zaměstnanců a listin osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek (přílohy k insolvenčnímu návrhu) připojí i listiny dokládající jeho příjmy za posledních 12 měsíců a čestné prohlášení v přesném znění dle § 392 odst. 1 písm. d) IZ. Pokud krátce před podáním návrhu na povolení oddlužení nastoupil do nového zaměstnání, předloží soudu pracovní smlouvu, ze které vyplývá alespoň sjednaný hrubý příjem, nebo doloží prohlášení zaměstnavatele o očekávaném čistém nebo hrubém příjmu dlužníka. Jestliže spojuje insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, nemusí předkládat seznam závazků [§ 104 odst. 1 písm. b) IZ]. Dlužník může připojit i souhlas věřitele s nižším plněním. Podmínkou pro povolení oddlužení je totiž úhrada všech pohledávek uvedených v § 395 odst. 1 písm. b) IZ. 

Návrh na povolení oddlužení mohou podat společně i manželé. V takovém případě budou po celou dobu trvání oddlužení považováni za jednoho dlužníka (§ 394a IZ). Proto, pokud jeden z nich poruší své povinnosti v oddlužení, sankce, např. v podobě prohlášení konkursu, postihne oba manžele. K návrhu na povolení oddlužení musí doložit i společné prohlášení o tom, že souhlasí, že jejich majetek se bude pro účely schválení oddlužení považovat za majetek ve společném jmění manželů. Podpisy na takovém prohlášení musí být úředně ověřeny. Co se týče podmínek osvědčujících úpadek dlužníků, insolvenční soudy zaujímají různá stanoviska. Některým postačí, pokud dlužníci mají společně nejméně dva splatné závazky u dvou věřitelů, některé naopak vyžadují splnění podmínek pro zjištění úpadku u každého manžela zvlášť. Sepisovatelé návrhů na povolení oddlužení by měli mít přehled o praxi jednotlivých soudů a měli by být schopni návrh řádně sepsat.

Pokud je dlužník osobou omezenou ve svéprávnosti, zmocnění sepisovateli udělí jeho opatrovník. Insolvenční soud jej může vyzvat k tomu, aby předložil souhlas opatrovnického soudu s podáním insolvenčního návrhu, případně i s vyslovením stanovisek opatrovníka k přihláškám pohledávek při přezkumném jednání. Jestliže jej soud vyzve k předložení tohoto souhlasu, s rozhodnutím o insolvenčním návrhu vyčká. 

Je-li dlužník aktuálně umístěn ve výkonu trestu odnětí svobody, může pomocí jemu dostupných prostředků kontaktovat sepisovatele návrhů na povolení oddlužení a s jeho pomocí návrh sepsat a podat. V tomto případě není na místě žádat insolvenční soud o přidělení bezplatného advokáta, neboť akreditované osoby sepisují návrhy na povolení oddlužení bezplatně a dlužníkovi by výdaje nevznikly.

V příštím díle insolvenčního seriálu si povíme, jaký je postup soudu po podání insolvenčního návrhu a jaké jsou povinnosti dlužníka před rozhodnutím o návrhu.

 

Autorka: Zuzana Hrušková

Autorka pracuje jako asistentka soudce na insolvenčním úseku Krajského soudu v Ostravě



Čtěte také:


Seriál o insolvencích: Slovník insolvenčního práva

Seriál o insolvencích: Rozdíly mezi insolvenčním a exekučním řízením

Seriál o insolvencích: Jak sepsat věřitelský insolvenční návrh a kde ho podat




Kam dál?

Podcasty21 již více než rok přibližují právo lidem. Nyní pro ně můžete hlasovat v soutěži

Když právník Jan Šlajs cestoval tramvají do práce, uvědomil si, že neexistuje žádný český podcast zaměřený na právo, který by mu zpříjemňoval cestu. Toužil...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL o profesi advokátních koncipientů

Tímto dílem Podcastů21 SPECIÁL startujeme minisérii věnovanou právním profesím. Honza Šlajs si povídal se třemi koncipienty z malé, středně velké a mezinárodní...

Číst více

Podcasty21 s Janou Sedlákovou: Jsem člověk, který chce věci měnit

Dvanáctý díl přináší rozhovor s Janou Sedlákovou, advokátkou a partnerkou v SEDLAKOVA LEGAL. V rozhovoru se dozvíte, proč se Jana vydala cestou vlastního...

Číst více
Autor: Zuzana Hrušková

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print, nevychází)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.