Seriál o insolvencích: Rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení

Rozhodnutí o úpadku je zásadním rozhodnutím v insolvenčním řízení. V následujícím díle insolvenčního seriálu se dozvíte, jaké informace rozhodnutí o úpadku obsahuje, jaké má účinky a komu se úpadek dlužníka oznamuje. Rovněž si stručně vysvětlíme, jaké bezprostřední dopady mají konkrétní rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka a jak je to s odměnou insolvenčního správce.

11. 5. 2020 Zuzana Hrušková

Obsah rozhodnutí o úpadku

Obsah rozhodnutí o úpadku je stanoven v § 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). 

V usnesení soud zjistí úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka a dále na základě opatření předsedy krajského soudu ustanoví insolvenčního správce. Proti výroku o jeho ustanovení je možné podat odvolání. Odvolacím důvodem může být pouze podjatost insolvenčního správce nebo nesplnění podmínek pro jeho ustanovení. Odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 26 IZ).

Z usnesení o úpadku se dále dozvíte (zpravidla na konci v části poučení), že jeho účinky nastávají samotným zveřejněním v rejstříku. Insolvenční soud uvede také lhůtu, ve které mohou věřitelé, kteří tak dosud neučinili, přihlásit své pohledávky. Aktuální právní úprava stanoví lhůtu dvou měsíců bez ohledu na to, jakým způsobem se bude úpadek dlužníka řešit. Pokud není současně rozhodnuto o povolení oddlužení, nařídí soud v témže usnesení přezkumné jednání a svolá schůzi věřitelů, která následuje bezprostředně po jeho skončení. Rozhodnutí o úpadku nemusí být odůvodněno, bylo-li vydáno na základě dlužnického insolvenčního návrhu.

Oznámení o vydání rozhodnutí o úpadku

O rozhodnutí o úpadku insolvenční soud vyrozumívá subjekty uvedené v § 139 odst. 1 IZ. Jsou jimi zejména obecný soud dlužníka, orgán sociálního zabezpečení, finanční úřad, úřad práce, soudní exekutoři a také zahraniční věřitelé dlužníka dle § 430 IZ. Samozřejmě se rozhodnutí o úpadku doručuje dlužníkovi i insolvenčnímu správci. S ohledem na oddlužovací novelu, dle které je dlužník povinen osvědčit alespoň dva závazky vůči dvěma věřitelům a odpadá povinnost sestavovat seznam závazků, dlužníci zpravidla neuvádí všechny své známé věřitele. Insolvenční soud má však nadále povinnost s ohledem na unijní právní úpravu vyrozumět o rozhodnutí o úpadku i zahraniční věřitele dlužníka a zároveň je poučit o možnosti přihlásit jejich pohledávky do insolvenčního řízení. Z tohoto důvodu může vyzvat dlužníka ke sdělení, zda má nějaké zahraniční věřitele. Pokud insolvenční soud některého zahraničního věřitele nevyrozumí, může tento věřitel uplatnit svou pohledávku přihláškou kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení bez sankce jejího odmítnutí pro opožděnost. Lhůta pro přihlášení zahraničním věřitelům totiž běží od doručení oznámení o rozhodnutí o úpadku. 

Účinky rozhodnutí o úpadku

Pokud soud před rozhodnutím o úpadku vydal předběžné opatření, jeho účinky trvají nadále. Dále po jeho vydání není možné zahájit soudní nebo rozhodčí řízení o pohledávkách dlužníka, které mohou být přihlášeny. Pokud taková řízení již běží, přerušují se a o pohledávkách není možné rozhodnout. Výjimkami jsou pouze řízení uvedená v § 140d IZ (tj. daňová řízení, vklady práv k nemovitostem, dlužné mzdové nároky dlužníkových zaměstnanců, sociální pojištění). Rovněž není možné nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak. Podrobněji k účinkům rozhodnutí o úpadku vizte § 140 a následující IZ. 

Rozhodnutí o povolení oddlužení

Rozhodnutí o úpadku insolvenční soud zpravidla spojí s rozhodnutím o způsobu jeho řešení, ačkoliv to není nutností. 

Povolení oddlužení není totéž, co schválení oddlužení. Rozhodnutí soudu o povolení oddlužení můžeme chápat jako jakýsi předstupeň. Z insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení má soud pouze kusé informace o dlužníkově finanční a majetkové situaci. Rovněž nezná přesné množství a výši závazků dlužníka a další informace nezbytné k posouzení, zda dlužník splňuje všechny podmínky pro oddlužení. Tyto informace získá až po přezkumném jednání (které proběhne u insolvenčního správce), a to především od správce, případně i věřitelů a od dlužníka samotného. Proto soud v usnesení o zjištění úpadku dlužníka může oddlužení pouze povolit. Teprve po přezkumném jednání rozhodne o jeho schválení nebo neschválení. Pokud oddlužení neschválí, rozhodne o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo o zastavení insolvenčního řízení. Jestliže rozhodne o schválení oddlužení, určí také jeho způsob (zpeněžení majetkové podstaty nebo kombinace splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty).

V případě povolení oddlužení soud uloží dlužníkovi počínaje okamžikem vydání rozhodnutí o úpadku hradit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje, která je stanovena vyhláškou č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška o odměně insolvenčního správce“). Často se dlužníci dotazují, proč jim bylo uloženo měsíčně hradit zálohu na odměnu a hotové výdaje právě v této výši: 1 089 Kč vč. DPH u dlužníka – jednotlivce, 1 633,50 Kč vč. DPH u dlužníků – manželů. Tato odměna je paušální a zohledňuje činnost insolvenčního správce v průběhu celého řízení včetně výdajů, které insolvenčnímu správci vznikají. Proto odměna nemusí každý měsíc v průběhu oddlužení přesně reflektovat úsilí vynaložené správcem. Na počátku řízení má správce nejnáročnější povinnosti (zjišťování majetkové podstaty někdy i značného rozsahu, její soupis, přezkoumání přihlášených pohledávek, prověřování neúčinných úkonů a další), kdežto v průběhu plnění splátkového kalendáře bez zpeněžování majetku je činnost správce výrazně menší (pokud vše probíhá v pořádku, pouze přerozděluje prostředky sražené z příjmu dlužníka mezi věřitele). Činnost správců je velmi různorodá, a proto odměna a náhrada hotových výdajů byly určeny tak, aby ve svém součtu plně pokryly veškerou jeho činnost. Dlužník mu proto nemůže odmítat hradit zálohu na jeho odměnu a hotové výdaje v měsících, kdy neměl žádný příjem, a tudíž věřitelům nebylo vyplaceno ničeho. Nadto ačkoliv činnost správce nemusí být vždy zřetelná z insolvenčního rejstříku, může kupříkladu komunikovat s úřadem práce a zjišťovat, z jakého důvodu dlužník ztratil svůj příjem apod. 

Rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka

Při prohlášení konkursu na majetek dlužníka, stejně jako v případě, že o způsobu řešení úpadku nebylo zatím rozhodnuto, soud v rozhodnutí o úpadku nařídí přezkumné jednání, které proběhne přímo u insolvenčního soudu. Správce před jednáním rovněž pečlivě zjistí a vyhledá veškerý majetek dlužníka, připraví přezkumné listy a zprávu o své činnosti. Přezkumné jednání trvá zpravidla několik málo minut. Následuje po něm schůze věřitelů, na které správce přednese svou zprávu o činnosti a případně se soudcem podrobně probere další postup v řízení (např. komplikace při zjišťování majetkové podstaty, podrobnosti plánovaného zpeněžování). Při konkursu správce zpeněžuje veškerý majetek dlužníka a deponuje u sebe srážky z jeho příjmů.

V případě prohlášeného konkursu dlužník nehradí správci zálohu na odměnu a hotové výdaje, neboť při řešení úpadku tímto způsobem je výpočet odměny správce závislý na výtěžku zpeněžení (minimálně však činí 50 000 Kč, příp. + DPH).

 

Průběhu insolvenčního řízení v reorganizaci dlužníka se pro jeho složitost budeme věnovat v samostatných článcích. 

V příštím díle insolvenčního seriálu se podíváme na zoubek uplatňování pohledávek věřitelů, pořadí jejich uspokojování, vysvětlíme si, které pohledávky se přihlašují a jak může věřitel s přihláškou v průběhu řízení nakládat.

Zuzana Hrušková

Autorka pracuje jako asistentka soudce na insolvenčním úseku Krajského soudu v Ostravě

Více článků

Přehled všech článků