Uber v Brně a kachní rčení

9. 12. 2018

Ústavní soud zveřejnil 13. listopadu svůj nález sp. zn. III. ÚS 4072/17 ve věci podnikání společnosti Uber v Brně. Na základě nálezu se bude už potřetí rozhodovat o správnosti předběžného opatření, kterým krajský soud vloni zakázal Uberu poskytovat v Brně své služby. Zdá se, že soudy doma i v zahraničí obecně sdílené ekonomice příliš nefandí. To potvrzuje celá řada zahraničních případů, ale i nedávné rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci Taxify.

Minulý rok v červenci vydal Krajský soud v Brně předběžné opatření proti společnosti Uber [1]. Vyhověl tím návrhu společnosti Lido Taxi provozující taxi služby v Brně. Krajský soud v předběžném opatření zakázal společnosti Uber na území statutárního města Brna provozovat a zprostředkovávat své služby z důvodu možného nekalosoutěžního jednání.

Naději Uberu dodal Vrchní soud v Olomouci na konci září 2017, když předběžné opatření zrušil. Společnost Lido Taxi totiž na jedné straně tvrdila, že Uber nesplňuje podmínky pro provozování taxislužby, ale na straně druhé v petitu návrhu požadovala zdržení se provozování taxislužby. Vrchní soud v Olomouci tak argumentoval úvahou, kterou lze znázornit následovně:

(a) Podmínky provozování taxislužby dle zákona o silniční dopravě zahrnují např. označení vozidla nápisem TAXI, taxametr, oprávnění řidiče taxislužby apod.
(b) Uber podmínky provozování taxislužby nesplňuje.
(c) Proto Uber neprovozuje taxislužbu, ale „službu v oblasti dopravy“.

Posouzení Ústavním soudem

Díky stížnosti společnosti Lido Taxi mohl Ústavní soud tuto úvahu posoudit svým pohledem. Čtvrtý senát v čele se soudcem zpravodajem Janem Filipem ústavní stížnosti vyhověl a zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci.

Dle Ústavního soudu je třeba rozlišovat mezi předpoklady pro aplikaci zákona o dopravě a podmínkami výkonu činnosti. Svou úvahu ilustroval na právněteoretické koncepci hypotézy a dispozice právní normy. Hypotéza (podmínky, které je nutné splnit pro aplikaci vlastního pravidla chování) vymezuje pojem dopravy a formy jejího provozování. Dispozice (vlastní pravidlo chování) obsahuje pravidla provozování taxislužby. Vrchní soud v Olomouci ale neposuzoval, zda Uber naplňuje předpoklady pro aplikaci zákona o dopravě (tedy zda se na něj aplikují zejména ustanovení o podmínkách provozování taxislužby). Místo toho se zabýval tím, zda lze za taxislužbu považovat něco, co podmínky provozování nesplňuje.

Svou úvahu Ústavní soud ilustruje na stavbě ve smyslu stavebního zákona:

(a) Podmínky pro výstavbu domu – stavby ve smyslu stavebního zákona – zahrnují mj. územní rozhodnutí a stavební povolení.
(b) Osoba postavila dům bez příslušných územních rozhodnutí a stavebního povolení.
(c) Proto osoba nepostavila stavbu ve smyslu stavebního zákona.

Tato logika se zdá na příkladu se stavbou absurdní. Ve vztahu ke službám společnosti Uber a podmínkám provozu taxislužby tak ale vrchní soud postupoval. Díky této úvaze se proto dle Ústavního soudu dopustil libovůle při své rozhodovací činnosti, v důsledku toho jeho usnesení zrušil a vrátil věc k novému projednání.

Jak ale sám Ústavní soud uvádí, svým rozhodnutím nemá v úmyslu jakkoliv předjímat výsledek ve sporu o to, zda spadají služby Uberu pod taxislužbu ve smyslu zákona o silniční dopravě. Přesto si neodpustil zmínit jedno anglické rčení: If it looks like a duck, swims like a duck and quacks like a duck, then it probably is a duck. [2] Nicméně, ať už bude výsledek jakýkoliv, Uber opustil Brno již v roce 2017 po vydání prvního předběžného opatření. Můžeme pochybovat, zda by se mu vyplatilo opět zavádět své služby v tak nestabilním právním prostředí.

Uber ve světě

Uber dlouhodobě poutá pozornost v mnoha státech a z mnoha ekonomických i právních důvodů. Mezi ty ekonomické patří skutečnost, že Uber v podstatě od svého vzniku nevytváří zisk. Podporu investorů si přesto zachovává. Příští rok společnost zvažuje vstup na veřejný trh s cennými papíry a očekává se značný zájem o její akcie.

Z důvodů právních je ale Uber skloňován ještě častěji. Za zmínku stojí rozhodnutí britských soudů z října roku 2016, dle kterých mají řidiči Uberu jakožto zaměstnanci právo na minimální mzdu. Uber se proti rozhodnutí nedávno odvolal ke Court of Appeal, jehož rozhodnutí lze očekávat v řádu několika týdnů. Na americkém kontinentu Uber například nedávno čelil hromadné žalobě stovek tisíců jeho řidičů ze státu Kalifornie a Massachusetts. Řidiči žalovali Uber z titulu, že jsou nikoliv jeho smluvními partnery, ale zaměstnanci, a náleží jim tudíž příslušné benefity. Tamější federální odvolací soud však hromadnou žalobu odmítl a odkázal jednotlivé řidiče do arbitrážního řízení na základě rozhodčí doložky, kterou Uber s řidiči sjednává ve svých smlouvách.

Vývoj díky Uberu zažívá i unijní právo. Soudní dvůr Evropské unie v prosinci roku 2017 rozhodl [3], že služby společnosti Uber spadají do služeb v oblasti dopravy a nejsou tedy součástí svobody pohybu služeb. Díky tomu mají členské státy Evropské unie větší možnosti, jak tuto službu regulovat. V dubnu letošního roku vydal Soudní dvůr další rozhodnutí [4]. Věnoval se v něm povinnosti členských států notifikovat Komisi při zavádění trestného činu kriminalizujícího provozování služby UberPop.

Soumrak sdílené ekonomiky

S problémy se v České republice kromě společnosti Uber potýká také Taxify. Městský soud v Praze ve svém dlouho očekávaném rozhodnutí ze 4. prosince, sp. zn. 15 Cm 17/2017, uvádí, že služby Taxify (obdobné těm od Uberu) jsou službami dle zákona o dopravě. Proto musí jeho řidiči splňovat stejné podmínky jako taxikáři. Taxify se s velkou pravděpodobností odvolá a rozhodnutí prozatím nenabude právní moci. Podobná situace je i v dalších městech. Na návrh společnosti Liftago zakázaly soudy předběžným opatřením poskytovat Taxify své služby i v Ostravě, Olomouci, Plzni a Českých Budějovicích.

Zdá se tedy, že rozhodovací praxe soudů jak kontinentální, tak angloamerické právní kultury, nastavuje nepřátelské prostředí pro služby sdílené ekonomiky. Obdobným právním problémům čelí i služby jako Airbnb či další fungující na obdobném principu jako Uber – např. Pimlico Plumbers (řemeslnické služby), u kterého měli řemeslníci dle US Supreme Court právo na jisté zaměstnanecké benefity; obdobně u Addison Lee, CitySprint či Hermes. Význam sdílené ekonomiky přesto roste, a to na všech kontinentech – Lyft ve Spojených státech amerických, Ola v Indii či blízkovýchodní Careem.

Možná právě v reakci na tyto trendy se Uber snaží rozšířit své pole působnosti. V současné době vkládá naděje do služeb doručování potravin, elektrických koloběžek a pokouší se – i přes fatální nehodu z tohoto března – o vývoj samořídícího automobilu.

Autor: Jaroslav Hroch


[1] Jedná se o druhé předběžné opatření proti společnosti Uber v Brně. První vydal Krajský soud v Brně již v dubnu roku 2017, tedy dva měsíce po uvedení služby Uber na brněnský trh. Vrchní soud v Olomouci ho ale zrušil  kvůli absenci dostatečného odůvodnění.

[2] Pokud to vypadá jako kachna, plave to jako kachna a kváká to jako kachna, pak to pravděpodobně kachna je.

[3] Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. prosince 2017. Asociación Profesional Elite Taxi proti Uber Systems SpainSL. Věc C-434/15.

[4] V tomto případě šlo o situaci, kdy francouzské orgány činné v trestním řízení zahájily proti společnosti Uber France trestní stíhání za provozování služby UberPop. Učinily tak na základě novelizovaného trestního zákoníku. Uber argumentoval, že Francie měla záměr novelizovat trestní zákoník o trestný čin kriminalizující služby jako Uber oznámit Evropské komisi, a to jakožto tzv. technický předpis regulující službu informační společnosti. Soudní dvůr ale uzavřel, že služba UberPop není pouhá služba informační společnosti a na francouzský novelizační zákon se tak nevztahovala povinnost notifikace. Viz rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. dubna 2018. Uber France SAS proti Nabila Bensalema. Věc C-320/16.


Kam dál?


Čtěte také:


Vlk způsobuje statisícové škody. Co s tím?

Přehled vybraných legislativních novinek za květen až listopad 2018

Nedůslednost Ústavního soudu: Když se váží pouze jedna strana vah



Humans of PrF – Barbora Kočtářová

Blogy Humans of… odkrývají příběhy skutečných lidí po celém světě, zachycují jejich myšlenky, rozmanitost. Okénko Humans of PrF takto zachycuje naše kolegy...

Číst více

Martin Kopa: Snažím se řídit tím, že každý člověk je víc než nejhorší věc, kterou kdy udělal

Poslední den Martinova působení na pozici asistenta Ústavního soudu jsme vyzpovídali tohoto inspirativního právníka, kterého znáte z portálu Iurium Daily:...

Číst více

Mikuláš Bek: Pokud se chceme vyrovnávat se skutečnými problémy, nesmíme spoléhat na emoce

Od roku 2011 stojí v čele druhé největší vysoké školy v České republice. Nyní se rozhodl bojovat o křeslo v horní komoře Parlamentu. Nejen na důvody k podání...

Číst více
Autor: Jaroslav Hroch

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Loading...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.