Zálohované výživné nouzi dětí nevyřeší. Ty nejchudší dávku nedostanou

30. 5. 2018
Ilustrační obrázek. CC0

Skupina poslanců vznesla dne 14. března 2018 návrh zákona o zálohovaném výživném. Dnes proběhlo jeho první čtení, a proto stojí za to v krátkosti nahlédnout do jeho nejdůležitějších paragrafů. Institut zálohovaného výživného by měl vést k větší sociální stabilitě rodin, jejichž rodinný rozpočet je na výživné částečně odkázán. Situaci dětí odkázaných na nemajetné dlužníky-rodiče však již návrh zákona neřeší.

Zálohované výživné stručně řečeno znamená, že stát chudým dětem nahradí výživné, které jim neplatí jejich rodiče. Následně si stát peníze vymůže na dlužníku sám cestou exekuce.

Podmínky nároku na zálohované výživné jsou relativně stručné dle návrhu zákona. [1] Výživné je třeba nejdříve stanovit soudně, to znamená, že je nutno dospět až k pravomocnému rozhodnutí. [2] Nárok na dávku tak mají děti s přisouzeným právem na výživné, které mají zároveň na území České republiky trvalý pobyt i reálné bydliště. [3] Reálné bydliště se musí týkat i osob společně posuzovaných.

Dlužník-rodič musí být po dobu delší než dva měsíce před podáním žádosti o dávku v prodlení s placením výživného. Vyživované dítě, případně jeho zákonný zástupce, tedy musí důsledně sledovat, kdy a kolik dlužník na výživné zaplatil, a až poté podávat žádost o dávku.

Ilustrační obrázek. Pixabay, CC0

Na neplatícího rodiče bude úřad práce podávat trestní oznámení. Bude také navrhovat nařízení exekuce

Návrh zákona explicitně nevyžaduje, aby žadatel o dávku v době podání žádosti již sám vedl proti dlužníkovi exekuci. Je však otázkou, zda si úřady práce formou vnitřní metodiky toto pravidlo nezavedou. K prokázání, že dlužník výživné skutečně neplatí, by tak mohly například požadovat, aby byl podán alespoň návrh na zahájení exekuce. Úřad práce však exekuci každopádně zahájí sám, aby na dlužníku náhradu za vyplacenou dávku výživného vymohl.

Návrh zákona dokonce ani nepožaduje, aby bylo dítětem (nebo jeho zákonným zástupcem) podáno trestní oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy ze strany neplatiče. Důvodová zpráva ovšem výslovně hovoří o tom, že budou tato trestní oznámení podávat samy úřady práce. Poslanci si od toho slibují zvýšení vymahatelnosti práva.

Alena Gajdušíková (ČSSD) místopředsedkyně výboru pro sociální politiku hovoří o zálohovaném výživném: “Včera jsem mluvila s ženami v azylovém domě. Smutné a skoro neřešitelné příběhy mne utvrdily v tom, že návrh je víc než potřebný.”

Podání žádosti o zálohované výživné pravděpodobně povede k zahájení trestního řízení proti dlužníku – druhému rodiči. Počítat je třeba s tím, že exekuční řízení proti dlužníku následně vždy zahájí úřad práce.

Dávka je určena pouze chudým

Má-li dítě a osoby společně s ním posuzované příjem vyšší než 2,7 násobek životního minima, nemá na dávku nárok. Z toho vyplývá, že dávka svědčí především dětem z chudých poměrů. Životní minimum se přitom vypočítává pro žadatele a osoby s ním společně posuzované jako skupinu. [4]

Příjem se rovněž posuzuje ve vztahu ke skupině společně posuzovaných osob. Těmito společně posuzovanými jsou zpravidla rodiče a jejich nezaopatřené děti, rodiče a nezletilé zaopatřené či už zletilé děti (které však s rodiči užívají byt) či například manželé a partneři a další. Nelze tedy automaticky vycházet jenom z příjmu a životního minima oprávněného dítěte.

Stát si to už s rodičem-dlužníkem vyřídí sám

Právo dítěte na výživné při kladném posouzení žádosti (tedy za splnění zákonných podmínek) přechází na stát, a to v  rozsahu, v jakém úřad práce výživné přiznal. Úřad práce bude posléze vymáhat náhradu za vyplacené výživné na dlužníkovi. Nebude k tomu potřebovat žádné další soudní řízení, protože na základě zákona vstoupí do práv vyživované osoby, které už bylo výživné přisouzeno.

Znamená to, že s původním rozsudkem o stanovení výživného bude moci úřad práce zahájit exekuční řízení u exekutorského úřadu, eventuálně vést tzv. soudní výkon rozhodnutí u soudu. Jiný nástroj vymáhání navrhovaný zákon úřadu práce nedává.

V praxi právního vymáhání pohledávek je exekuční vymáhání považováno za mnohem efektivnější než vymáhání soudní. Exekutor je totiž odměňován procenty z toho, co vymůže. Lze proto očekávat, že se úřady práce rozhodnou volit cestu exekučního řízení. To s sebou však nutně ponese povinnost dlužníka hradit náklady exekuce, bude-li z čeho.

U dětí nejchudších rodičů časem dojde k zániku nároku na dávku

Jedním z důvodů zániku nároku na dávku je, že exekuční řízení vedené proti dlužníku bylo zastaveno. To se bude stávat typicky v situacích, kdy úřad práce zahájí výplatu dávky, následně začne pohledávku po dlužníku exekučně vymáhat a za pár měsíců exekutor zjistí, že dlužník nemá žádný majetek. Exekuční řízení proto rodiči-neplatiči pak exekutor zastaví, aby neplýtval náklady na nedobytnou pohledávku.

Ilustrační foto, Pixabay CC0

Zálohované výživné tedy není lékem na nouzi dětí nemajetných rodičů, protože jejich exekuce dříve či později skončí zastavením pro nedobytnost. Zákon tento důvod zastavení formuluje tak, že „průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.“ [5] Tyto děti pak o dávku přijdou. Dalšími důvody pro zastavení exekuce mohou být například změna rozsudku anebo fakt, že dlužník začne běžné výživné hradit řádně a včas. [6]

Na co je třeba dávat pozor

Žadatel má povinnost prokázat na výzvu úřadu práce skutečnosti, které mu dávají nárok na dávku (například příjmy, bydliště, existenci rozsudku apod.). Úřad mu v takové výzvě zpravidla stanoví lhůtu. Nepřinese-li žadatel v této lhůtě požadovaný důkaz, nárok na dávku za příslušné období zanikne. Novou žádost lze podat až za dva měsíce.

Dávka se vždy vyplatí až za měsíc, jenž následuje po měsíci, v němž byla podána žádost. Pravidla řízení o zálohovaném výživném jsou relativně přísná. Možná až moc, s ohledem na skutečnost, že se jedná o dávku pro osoby v nouzi, které jsou na příjmu z povahy věci existenčně závislé.

Závěrem

Poslanci a resort práce a sociálních věcí by měli důsledně zvážit, zda je skutečně nutné, aby úřady práce podávaly na rodiče trestní oznámení. V mnoha případech to může situaci rodiny spíše zhoršit. Nejenže s sebou trestní řízení zpravidla pro odsouzeného dlužníka nese další dluhy (náklady řízení), ale většinou mu zkomplikuje i hledání práce v budoucnu. Rozhodnutí, zda proti neplatícímu rodiči vést trestní řízení, by tedy mělo i na nadále zůstat především na dítěti, resp. jeho zákonném zástupci.

 

[1] Návrh byl rozeslán jako sněmovní tisk č. 126 a je dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=126

[2] Podle důvodové zprávy se tím myslí jak situace, kdy soud výživné stanoví autoritativně rozsudkem, tak i situace, kdy soud schválí dohodu rodičů o výši výživného.

[3] Tím se myslí bydliště podle § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Výjimky z pravidla trvalého pobytu platí pro cizince (§ 2 návrhu).

[4] Kdo se pro účely výpočtu životního minima posuzuje společně, to stanoví § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

[5] Ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu.

[6] Běžným výživným se obvykle rozumí výživné do budoucna, kdežto dlužným výživným potom výživné za dobu minulou, které dosud nebylo uhrazeno.

Autor je koncipientem v brněnské Advokátní kanceláři Polanský, Vršková, Křížová.


Kam dál?

Čtěte také:

České specifikum: Z GDPR se stal byznys se strachem

Přehled vybraných legislativních novinek za leden až duben 2018

Makak autorem? Autorské právo ve světle tzv. opičí selfie



Mikuláš Bek: Pokud se chceme vyrovnávat se skutečnými problémy, nesmíme spoléhat na emoce

Od roku 2011 stojí v čele druhé největší vysoké školy v České republice. Nyní se rozhodl bojovat o křeslo v horní komoře Parlamentu. Nejen na důvody k podání...

Číst více

Právo o páté: O právním jazyku, právu a literatuře s Martinem Škopem

Je úlohou soudu psát zajímavá rozhodnutí? Proč je důležité, aby právníci četli krásnou literaturu? Pozvání do studia Radia R přijal Martin Škop, proděkan...

Číst více

Babiš by nás musel zavřít do koncentračních táborů a dát nám roubíky, abychom nemluvili, řekl investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Proč je důležitá svoboda projevu? Lze postihnout ústavní činitele za jejich lži? Jaké jsou hranice svobody slova? Na tyto otázky odpověděli investigativní...

Číst více
Autor: Petr Jedlička

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČO 07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.