Konal se první ročník Letní školy reprodukčních práv

V termínu od čtvrtka 21. července do neděle 24. července 2022 proběhl v areálu střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn v Ochoze u Brna první ročník Letní školy reprodukčních práv, pořádané českou nevládní organizací Liga lidských práv.

25. 8. 2022 Viktor Typlt

Bez popisku

Letní škola proběhla pod vedením Anny Štefanidesové a Adély Holeček ve zrekonstruovaném areálu Kaprálova mlýna, jenž nyní slouží jako středisko ekologické výchovy a zároveň jako skautská základna, na kterou se sjíždějí skauti z celé Evropy.

Čtvrtek 21. července, den I.

Po příjezdu účastníků Letní školy do areálu Kaprálova mlýna, který se nachází asi hodinu městskou hromadnou dopravou od hlavního nádraží v Brně, a společné večeři v místní jídelně, zahájila Letní školu první přednáškou Kateřina Hájková Klíčová, psychoterapeutka, lektorka a facilitátorka, tedy odbornice na vedení diskuse.

Ve svém tříhodinovém bloku hovořila na téma komunikace, o jejích hlavních nástrahách a jak se jim vyhnout, popř. je limitovat. Věnovala se také problematice stresu vyvolaného komunikací.

V této souvislosti zmínila přednášející tzv. grounding nebo také grounding techniques, tedy techniky uzemnění, které subjektu pomáhají soustředit se na přítomný okamžik a odvracet tak své myšlenky od úzkostných a panických pocitů. Právě grounding pomáhá obecně ke stabilizaci psychického stavu, konkrétně zbavování se úzkostí, stresu a depresí, dále pomáhá zlepšovat náladu a osobní pohodu (tzv. well-being) a odvrátit následky posttraumatické stresové poruchy (tzv. „PTSD“ z anglického „post-traumatic stress disorder“).[1]

 

Pátek 22. července, den II.

Po společné snídani se v 10.00 účastníci sešli a započali tak další přednáškový den.

Jako první vystoupila se svou přednáškou Markéta Pavlíková, biostatistička, která hovořila na téma Evidence-based péče, resp. Evidence-based medicíny (EBM). Tento termín označuje způsob poskytování zdravotní péče, při kterém dochází k systematickému propojení nejlepších dostupných vědeckých důkazů a klinických zkušeností lékaře s pacientovými preferencemi, potřebami, hodnotami a očekáváními.[2]

Foto: Lektorčino grafické znázornění tří složek medicíny založené na důkazech; tři složky EBM, zdroj fotky: https://www.wikiskripta.eu/w/Soubor:Tri-slozky-EBM.jpg. Pavlíková, M. Tři složky EBM. 2016 [online] [cit. dne 02.08.2022]

Druhou v pořadí byla přednáška Adély Hořejší, advokátky zaměřené na oblast lidských práv, zdravotnického práva, práva rodinného a trestního. Právě její přednáška s názvem Porodnické násilí jako kultura moci všechny oblasti jejího zaměření propojovala. S paní magistrou Hořejší byla více do hloubky řešena trestnost tzv. epiziotomie (nástřihu hráze), tedy lékařského výkonu, který se provádí ženám, většinou prvorodičkám, při prořezávání hlavičky dítěte. Dále bylo rozebíráno znásilnění, jeho bagatelizování ze strany společnosti, ale i orgánů činných v trestním řízení, a jeho stále častěji diskutovaná redefinice, po které by byla znásilněním jakákoliv sexuální aktivita, k níž nebude ze strany případné oběti udělen souhlas.

Třetím blokem pátečního dne byla projekce filmu Neviditelná slovenské režisérky Maiy Martiniak (vlastním jménem Mária Martiniaková), který zachycuje příběhy žen v různém prostředí a s různými traumaty spojenými s porodem. Tento hodinu a půl trvající snímek prezentuje příběhy žen z České republiky, Slovenska, Dánska a Spojených států amerických. Snímek zachycuje odlišnost vnímání porodu jako pro ženu důležitého aktu v závislosti na rozdílných zdravotnických systémech v různých zemích. Po projekci následovala více než tří hodinová diskuse se samotnou režisérkou.

Sobota 23. července, den III.

První přednášející sobotní části Letní školy byla psycholožka Marcela Poláčková, která hovořila na téma „Sekundární viktimizace obětí sexuálního násilí a co dělat, když se vám oběť svěří“. V průběhu své přednášky zmínila problematiku bagatelizace znásilnění ze strany orgánů činných v trestním řízení a samozřejmě i samotné společnosti, popř. osob oběti blízkých.

Pro mne nejzajímavější otázkou byla zprvu otázka dosti neškodná, která se ukázala mít velké opodstatnění. Paní Poláčková se účastníků zeptala, jak si představují vyzývavě oděnou osobu. Začaly zde padat různé názory jako např. krátká sukně, rudá rtěnka, hluboký výstřih apod. Co si však nikdo ze zúčastněných neuvědomil do chvíle, než to lektorka vyslovila nahlas, bylo, že si každý při slovech „vyzývavě oděná osoba“ představoval vyzývavé odění ženy, avšak nikoho nenapadlo vyzývavé oblečení mužů. Zde se ukázal opět stereotyp, který si člověk bez pomoci neuvědomí, ve společnosti ale stále panuje. Navíc nutno podotknout, že už sama skutečnost, že takový outfit připadá někomu ve 21. století vyzývavé, je dosti smutná.

Druhým blokem sobotního akademického programu byla přednáška Anny Štefanidesové. Přednášející je právnička Ligy lidských práv a zároveň organizátorka Letní školy, která představila problematiku kauzy nucených sterilizací romských žen, jež probíhaly od druhé poloviny 60. let 20. století do roku 2010 bez souhlasu těchto žen za účelem zabránění dalšímu otěhotnění. Těmito zákroky bylo do velké míry zasaženo do základních lidských práv žen, zejména do práv reprodukčních (práv na rodinný život). Teprve 22. července 2021 byl v České republice vyhlášen zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2022 (tedy až 12 let poté, co se o této skoro 50 let trvající skutečnosti začalo mluvit na veřejnosti) a na základě kterého mohou oběti protiprávních sterilizací získat od státu odškodné ve výši 300.000 korun. Požádat o ně mohou Ministerstvo zdravotnictví, a to až do 1. ledna 2025.

Jako další přednášející se Letní školy zúčastnil advokát a senátor Václav Láska, který hovořil o politické situaci v České republice, ale také o návrhu novely zákona o interrupcích.

Neděle 24. července, den IV.

Jediným blokem nedělního akademického programu a zároveň tím úplně posledním v rámci Letní školy byla přednáška psychologa Iva Černíka, studenta navazujícího magisterského studia oboru Psychologie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, která byla pojmenována „Neuropsychologické pozadí traumatu: vznik, fungování a praktické možnosti intervence“.

V rámci této přednášky byl probírán například tzv. „Rorschachův test“, jedna z metod používaných v psychologii k rozboru osobnosti, při které dochází k projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty (inkoustové skvrny).

Foto: Příklad Rorschachových inkoustových skvrn. Foto: Rorschachův test – inkoustové skvrny.

Celkové zhodnocení Letní školy reprodukčních práv

Letní škola reprodukčních práv organizovaná Ligou lidských práv pod vedením Anny Štefanidesové a Adély Holeček proběhla bez jediné chybičky. Organizátorky vše domyslely do posledního detailu a nebylo zde hluchých míst. Pro příští ročník Letní školy bych rád organizátorkám popřál mnoho štěstí a zároveň stejně skvělých nápadů na program, jako tomu bylo letos.

Viktor Typlt

student třetího ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity, advokátní praktikant v advokátní kanceláři Squire Patton Boggs

Letní škola se uskutečnila díky podpoře Norských fondů.

Úvodní foto: Účastníci Letní školy – Reprodukční práva, archiv autora.

[1] Grounding Techniques: Exercises for Anxiety, PTSD, & More. Healthline: Medical information and health advice you can trust. [online] [cit. 01.08.2022]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/grounding-techniques#what-are-grounding-techniques

[2] Sackett, D. L., Strauss S. E. et al. Evidence-Based Medicine: How to Practice and Teach EBM. 2. vydání. Praha: Churchill Livingstone, 2000.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info