Nejstarší zákoník v Evropě pochází z Kréty. Na svou dobu byl velmi pokrokový

Nejstarší dochovaný právní kodex v naší právní kultuře pochází jak jinak než z Řecka. Nalezen byl v obci Gortyna na Krétě jako nápis na zdi. Literatura o něm hovoří jako o „královně nápisů“. První osídlení se v tomto místě datuje až do 4. tisíciletí před Kristem. Krétským ženám i otrokům dával zákoník relativně volné postavení, což ve starověku nebylo typické.

19. 10. 2018 Petr Jedlička

Gortynský zákoník představuje pestrou směs hmotného i procesního práva. Zaměřuje se především na občanské a rodinné právo, některá pravidla však lze zařadit spíše do oblasti trestního práva. Reguluje například majetkové vztahy manželů při rozvodu, dědění, koupi otroka nebo prostředky ochrany před zajetím a znásilněním.

Historie kodexu

Zákoník pochází asi z 5. století před Kristem. Představuje řeckou paralelu k římskému Zákonu dvanácti desek. Jeho text byl objeven na zdi v budově gortynského ódeia [1], což byla stavba sloužící k provozování hudby a scénického čtení. Ódeion vzniklo pravděpodobně přestavbou jiné, starší budovy. První zlomek zákoníku byl objeven v roce 1857 a nyní je vystaven v pařížském Louvru. Desky s nápisem se pak nacházejí v Gortyně na původním místě.

Koncepce předpisu předznamenává další vývoj soukromého práva

Z vnitřní systematiky zákoníku [2] vyplývá, že už v tehdejší době se rozlišovaly otázky práva statusového (zejména otázky osobní svobody), rodinného (osvojení, manželské majetkové právo), dědického či závazkového. V hrubých rysech kodex načrtl základy dalšího vývoje soukromého práva. Zákoník znal i institut neplatnosti a obsahoval dokonce přechodné ustanovení týkající se darování.

Zákoník sloužil především jako nástroj ochrany soukromých zájmů. Veškeré právní sankce byly pojaty jako soukromoprávní. Měly zásadně podobu pokuty. Její výše byla zpravidla stanovena zákonem samotným. Uvedení do předešlého stavu bylo naopak nárokem spíše výjimečným – využít jej bylo možno například při neoprávněném omezení osobní svobody.

Ve zvláštních případech bylo možno užít i svépomoci. Bylo tomu tak například u deliktu nevěry, kde manžel svedené ženy mohl svůdce zadržet ve svém domě do doby, než jeho příbuzní zaplatí výkupné jako sankci.

Proces a exekuce

Pro soudní řízení zákoník stanovil některá zvláštní pravidla hodnocení důkazů. Soudce někdy musel rozhodnout výlučně podle toho, co řekl svědek, či podle toho, které tvrzení bylo stvrzeno přísahou. Je rovněž pravděpodobné, že soudci se ve svojí agendě specializovali, neboť zákoník hovoří o soudcích pro věci sirotků.

Ačkoliv svépomoc při prosazování práva byla zásadně nepřípustná, výkon soudního rozhodnutí byl naopak ponechán vítězné straně sporu. Prodléval-li povinný (dlužník) s dobrovolným uposlechnutím rozhodnutí soudu, mohl po něm oprávněný (věřitel) v některých případech vymáhat i donucovací pokutu.

Z hlediska postavení žen byl kodex na svou dobu pokrokový

Je pozoruhodné, že ženy na Krétě požívaly větší volnosti než v jiných částech Řecka. Byly sice stále podrobeny manželově nebo otcově moci, svatbou však nepřicházely o svůj majetek. V případě rozvodu byla žena oprávněna ponechat si to, co do rodinné domácnosti vnesla, a polovinu ze zisku rodiny v tom objemu, v jakém se o zisk přičinila svým majetkem. Nadto mohla žádat ještě odstupné, zavinil-li rozvod manžel, a také polovinu rukodělných výrobků, které pro domácnost vytvořila.

Zákoník byl na svou dobu velmi progresivní. Kodex rovněž dokládá, že základy institutům soukromého práva nepoložil výhradně starověký Řím, jak by se někdy mohlo zdát. Na cestě za historií soukromého práva je tak třeba vydat se i do dalších oblastí antického středomoří.

Petr Jedlička
Advokátní kancelář
Polanský, Vršková, Křížová
Brno
https://advokati-brno.eu/

[1] 1. pád „ódeion“, 2. pád „ódeia“, 3. pád „ódeiu“ atd.

[2] Text zákoníku v anglickém překladu ze staré řečtiny je dostupný v publikaci: ADONIS S. VASILAKIS a Aliki Koutsaki-Vasilaki. TRANSLATION. The great inscription with the law code of Gortyn. Heraklion: Mystis, 2006, s. 36. ISBN 9608853400. Publikace posloužila jako zdroj. 

Více článků

Přehled všech článků