Otec u porodu: Právo, nebo možnost?

Na úvod je třeba zabývat se vývojem samotného opatření. Ještě před vyhlášením nouzového stavu vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření omezující návštěvy ve zdravotnických zařízeních, ve kterých se poskytuje lůžková péče, s výjimkou: nezletilých pacientů, pacientů s omezenou svéprávností, rodiček a pacientů v hospicích a dalších v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění. [1] Ačkoliv byla jasně uvedena výjimka pro rodičky, začaly některé nemocnice svévolně omezovat možnost jakéhokoliv doprovodu třetí osoby k porodu (včetně otce). 

Následovalo další mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které vypustilo výjimku pro rodičku a v odůvodnění výslovně uvedlo, že se zakazuje přítomnost otců u porodu. [2] Ke dni 30. 3. 2020 platilo mimořádné opatření připouštějící přítomnost třetích osob u porodu v případech, kdy je rodička cizinka a potřebuje tlumočení, má závažné duševní onemocnění nebo je neslyšící, nevidomá nebo má jiné závažné zdravotní postižení. Poslední výjimkou jsou případy, kdy se očekává porod mrtvého plodu. [3]

S výjimkami zavedenými posledně jmenovaným opatřením je navíc už teď praktický problém: neexistuje žádný metodický pokyn, dle kterého by se dalo určit, které zdravotní postižení nebo duševní onemocnění je dostatečně závažné, aby k porodu mohl otec.

Opatření obecné povahy

Z hlediska formy se v případě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jedná o opatření obecné povahy. Vydávají se podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jako každý správní akt musí obsahovat odůvodnění. [4] Zatímco ale u jiných mimořádných opatření je uvedeno, jakým způsobem zabraňují šíření nemoci COVID-19, u těch zakazujících doprovod k porodu konkrétní odůvodnění chybí.

Právo na ochranu rodinného a soukromého života

Není pochyb o tom, že narození dítěte je zásadním životním momentem pro celou rodinu. To, že je přítomnost otce u porodu poměrně novinkou, neznamená, že nemá velký význam. Právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života zakotvuje čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zároveň čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

I v případě mimořádných opatření musí platit princip proporcionality, neboť je zjevné, že jimi stát zasahuje do práv zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Daná opatření musí být vhodná, potřebná a přiměřená.

Evropský soud pro lidská práva se již zásahem do rodinného života v případě narození dítěte a období po porodu zabýval. Vyslovil názor, že pro takový zásah musí být prokázána existence obzvláště naléhavých důvodů a stát se musí zabývat tím, zda nelze použít nějaký méně extrémní zásah do rodinného života. [5]

V případě mimořádného opatření zakazujícího přítomnost třetí osoby u porodu ale nedošlo ani ke zvážení jiného, méně invazivního zásahu. Chybí i odůvodnění, proč je otec rizikovější než rodička. Některé nemocnice jako Fakultní nemocnice Ostrava umožňovaly přítomnost doprovodu až do poslední chvíle a volily zvýšená hygienická opatření a ochranné pomůcky místo úplného zákazu. Navíc mimořádné opatření ignoruje doporučení Světové zdravotnické organizace, dle kterého by každá rodička měla mít možnost doprovodu dle svého výběru. [6]

Paradoxní situace

Na základě výše uvedeného se domnívám, že stát nepřiměřeným způsobem zasahuje do práva na soukromý a rodinný život. Ministerstvo zdravotnictví by mělo daný zákaz zrušit a obnovit původní výjimku pro všechny rodičky, neboť zákaz každým dnem negativně zasahuje čím dál více rodin, které se v současné situaci nemohou rychle a efektivně bránit.

[1] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. 3. 2020, č. j.: MZDR 10519/2020-1/MIN/KAN.

[2] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. 3. 2020, č. j.: MZDR 12344/2020-1/MIN/KAN.

[3] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 3. 2020, č. j.: MZDR 13620/2020-1/MIN/KAN.

[4] § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[5] Hanzelkovi proti České republice. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 12. 2014, stížnost č. 43643/10.

[6] Q&A on COVID-19, pregnancy, childbirth and breastfeeding [online]. WHO.int. 18. 3. 2020 [cit. 30. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.who.int/newsroom/q-a-detail/q-a-on-covid-19-pregnancy-childbirth-and-breastfeeding 

[7] Jedná se k datu 30. 3. 2020 například o Nemocnici na Bulovce, Fakultní nemocnici Ostrava nebo Nemocnice Jihlava. Srovnej: Sdělení ze dne 26. 3. 2020. Dostupné z: https://www.facebook.com/PorodniceBulovka/posts/2283798055249253 nebo sdělení ze dne 23. 3. 2020. Dostupné z: https://www.facebook.com/porodnicefno/photos/a.105647847736050/114681420166026

[8] Pořad Partie ze dne 22. 3. 2020, TV Prima. Dostupné z: https://www.iprima.cz/tema/roman-prymula