Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity se utkali v debatě. Jaké jsou jejich postoje?

28. 3. 2019
Profesor Bareš, docent Foletti a docent Leichmann. Foto: Muni TV

Masarykova univerzita uspořádala veřejnou debatu s kandidáty na rektora pro funkční období od září 2019 do srpna 2023. Debata proběhla 20. března 2019 v Univerzitním kině Scala. Kandidáti dostali šanci veřejně vyjádřit svá stanoviska ještě před samotnou volbou, která se bude konat 1. dubna 2019.

Kandidáti

Ve středověku měli rektoři univerzit soudní pravomoc nad svými vyučujícími i žáky. Dnešní delikventi se této skutečnosti obávat nemusí. Přesto není bezvýznamné, kdo bude v čele univerzity po následující čtyři roky a stane se nástupcem takových osobností, jako byli Karel Engliš nebo František Weyr.

Prvním z letošních kandidátů je Martin Bareš, profesním zaměřením neurolog. V letech 2012 až 2018 byl prorektorem univerzity a v současné době působí jako děkan Lékařské fakulty. Druhým kandidátem je Jaromír Leichmann, který působí na Přírodovědecké fakultě v oboru geologie. V letech 2010 až 2018 vykonával po dvě funkční období úřad děkana Přírodovědecké fakulty a nyní je jejím proděkanem.

Debata

Debatu moderoval Ivan Foletti z Filozofické fakulty. Začal stručným představením obou kandidátů. Martin Bareš ve svém úvodním proslovu zdůraznil především společenskou roli Masarykovy univerzity, kterou by chtěl více otevřít širší veřejnosti. Možný rozvoj univerzity vidí například v oblasti aplikačního výzkumu či regionální a mezinárodní spolupráce.

Jaromír Leichmann na úvod akcentoval nutnost omezení byrokracie, zejména co se akademických pracovníků týče. Jako vzor pro svou práci v případě zvolení na post rektora představil osm let svého působení v čele Přírodovědecké fakulty a neopomněl zmínit ani důležitost mezifakultní spolupráce. Následovaly dotazy ze strany publika, ve kterém byli zastoupeni akademičtí i neakademičtí pracovníci a studenti.

Kandidáti se shodli na významu přednášek jako metody frontální výuky a zároveň odmítli zavádění celouniverzitního standardu na jejich povinné účasti. Dalšími tématy byly i fungování rektorátu, nový vizuální styl univerzity a problém padělání diplomů. Jaromír Leichmann navrhl zúžení a zkvalitnění rektorátního aparátu. Martin Bareš přislíbil zabývat se problematikou grafického stylu a diplomů prostřednictvím auditu a vyjádřil určitou skepsi k Leichmannovým návrhům na reformu rektorátu.

Kandidáti se mírně rozešli v otázce, do jaké míry by rektor měl komentovat aktuální společenské dění. Zatímco Martin Bareš se domnívá, že rektor by se k aktuálním otázkám měl vyjadřovat často, Jaromír Leichmann je toho názoru, že rektor by měl být velice aktivní, co se týče zájmů univerzity, avšak do společenského dění by měl vstupovat jen ve výjimečných případech.

Na řadu přišla také otázka genderu. Postoje kandidátů se lišily v otázce mateřských školek. Jaromír Leichmann zdůraznil příspěvky ze sociálního fondu, Martin Bareš se soustředil na umístění školek co nejblíže univerzitním pracovištím.

Na dotaz, co by ve funkci dělali diametrálně odlišně v porovnání s minulou praxí, Jaromír Leichmann navrhl výrazné zjednodušení akreditačního procesu, zatímco Martin Bareš zdůraznil zejména kontinuitu směřování a oponoval, že v současnosti má Masarykova univerzita v této oblasti v porovnání s ostatními českými univerzitami výbornou pozici.

Závěrem se oba kandidáti shodli na důležitosti Kariérního centra i mezifakultních přednášek. Zajímavostí bylo ocenění fungování Café Práh de iure na Právnické fakultě.

Autor: Štěpán Burda



Čtěte také:


Komise chce zavést Evropskou kartu studenta. Nabídne snížení byrokracie při cestách do zahraničí

Chtěli byste studovat za Františka Weyra? Trochu jiná připomínka stého výročí brněnské právnické fakulty

Jeden svět bezpečně blízko: V Brně startuje festival dokumentárních filmů o lidských právech




Kam dál?

Anna Šabatová: Romové berou diskriminaci jako součást svého života, proto se na ombudsmana téměř neobracejí

Disidentka, právnička, veřejná ochránkyně práv, držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv a nositelka nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné...

Číst více

Podcasty21 s Janem M. Passerem: Francouzsky jsem se začal učit z lásky k Soudnímu dvoru

Osmý díl přináší rozhovor s Janem Passerem, soudcem Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Passer mimo své angažmá v unijním soudě dlouhodobě působil...

Číst více

Podcasty21 s Barbarou Pořízkovou: Dobrý soudce by měl být především slušný člověk

Sedmý díl přináší rozhovor s Barbarou Pořízkovou, soudkyní Nejvyššího správního soudu a od loňského roku i jeho místopředsedkyní. V rozhovoru se dozvíte,...

Číst více
Autor: Štěpán Burda

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.