Na konferenci Nezávislost soudní moci vystoupili soudci Ústavního soudu i zahraniční hosté

17.12.2019
Zleva – David Kosař, Katarína Šipulová, Kateřina Šimáčková a Jan Wintr. Foto: archiv autora

Nadace Konrad-Adenauer-Stiftung uspořádala ve čtvrtek 28. 11. 2019 konferenci s názvem Nezávislost soudní moci. Konference se konala na půdě Fakulty sociálních studií MU a sešli se zde zástupci z řad odborné veřejnosti, studentů i médií.

Od pohledu do historie až k evropské judikatuře

Ani 30 let po revoluci nemusí být nezávislá justice žádnou samozřejmostí. S tím souvisí výrok ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, který s nadsázkou při svém úvodním slovu poznamenal, že se jedná o téma natolik aktuální, že když je kolegové v Praze předběhli a uspořádali na něj „workshop“, dorazilo přes 250 tisíc lidí a zaplnili celou Letnou“.

Konference byla rozdělena do dvou panelů, z nichž první moderoval soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek. S prvním příspěvkem tohoto panelu, který se měl týkat soudcovské nezávislosti v Československu v historické retrospektivě, měl vystoupit profesor Jan Kuklík z pražské Právnické fakulty. Bohužel se nemohl dostavit, a tak se tedy s historickým úvodem krátce vypořádal Pavel Molek. Následně předal slovo Vojtěchu Šimíčkovi, který se ve svém projevu zabýval ústavními základy soudní a soudcovské nezávislosti. Kromě morálních předpokladů soudců se také věnoval i myšlence, že je žádoucí, aby soudci byli ochotni obhajovat své rozsudky v médiích, neboť právě takové počínání povede ke zvýšení důvěry veřejnosti.

Poté následovala krátká diskuse, po níž vystoupili advokát Jiří Kmec, zabývající se nezávislostí justice skrze perspektivu Evropské úmluvy o lidských právech, a generální advokát SDEU Michal Bobek, který zase přítomné obohatil o pohled unijního práva a judikatury. Opět proběhla diskuse, během níž byly řečníkům pokládány dotazy z publika.

Court-packing aneb kuchařka pro autoritáře

Na začátku druhého panelu, moderovaného ústavní soudkyní Kateřinou Šimáčkovou, se účastníci konference seznámili se zajímavým pojmem „court-packing“. Ten byl definován vystupujícími řečníky Davidem Kosařem a Katarínou Šipulovou jako „úmyslná změna složení existujícího soudu za účelem získat novou většinu nebo oslabit tu stávající“. V rámci jejich vystoupení byly též nastíněny metody pro tento účel využívané. Dále byly zmíněny i některé potenciální slabiny českého soudnictví. Mezi nimi lze uvést například absenci přesné definice počtu soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu či obecných soudů. Také byl Davidem Kosařem vysloven názor týkající se procesní úpravy kárného řízení s ústavními soudci. Ta podle něj může být místy děravá a nedokonalá, nicméně ani zde nemusí být všechny pohledy na věc jednotné. 

Další řečníci se věnovali situaci v zahraničí. Jan Wintr působící na právnické fakultě Univerzity Karlovy vystoupil s tématem politického tlaku na polský justiční systém v letech 2015–2019. Po něm následovali zahraniční hosté. Lájos Meszáros, emeritní soudce Ústavního soudu Slovenské republiky se vyjádřil k aktuálnímu stavu justice v Maďarsku. Samuel Spáč se zase věnoval faktorům ohrožujícím nezávislost soudnictví na Slovensku. Velký vliv přiřkl osobním vazbám mezi soudci a jejich známými.

Závěrečná diskuse. Foto: archiv autora

Jak vybírat ty nejlepší soudce?

Závěr konference měl podobu diskuse, moderované emeritní soudkyní Ústavního soudu Eliškou Wagnerovou, mezi advokátem a spisovatelem Tomášem Němečkem, prezidentkou Soudcovské unie Danielou Zemanovou a Pavolem Žilinčíkem, který působí v české kanceláři Veřejného ochránce práv a také v Soudní radě Slovenské republiky. 

Jako problém byla vyzdvižena absence jednotných pravidel pro výběr soudců. Podle Daniely Zemanové by bylo vhodné, aby uchazeče volila výběrová komise, která o nich má důvěryhodné informace. Uvedla, že „alfou a omegou je složení výběrové komise. Komise musí být složena z lidí, kteří umí soudce vybrat,“ a také vyjádřila, že by v ní neměli být jenom soudci.

Tomáš Němeček řekl, že za ministrování Otakara Motejla byla vytvořená studie, kterou by charakterizoval jako pokus o vytvoření psychologického profilu soudce. Podle něj by bylo dobré s touto studií pracovat a zhodnotit, jaké jsou požadavky na soudce dnes a jak se oproti minulosti změnily.

Autor: Marek Kalinowski


Čtěte také:


Job Fair 2019 hostil 25 advokátních kanceláří. Zájem ze strany studentů byl obrovský

Rekonstrukce přednáškových místností PrF MUNI čeká na zahájení, k dispozici je i jejich vizualizace

Studenti práv poprvé získali možnost zúčastnit se Spotřebitelskoprávního moot courtu





 

Kam dál?

Podcasty21 SPECIÁL: Zužování soudního přezkumu správních rozhodnutí

Třetí díl Podcastů21 SPECIÁL vám přináší téma nepřijatelnosti kasačních stížností. Se soudcem Nejvyššího správního soudu Tomášem Rychlým jsme se bavili...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL: Není dobré pěstovat špatné zvyky, proto se musíme učit psát

Druhý díl Podcastů21 SPECIÁL přináší téma právního psaní. Se Štěpánem Janků (Pravnipsani.cz) a Martinem Kopou (Iurium Daily: Ústavní právo) jsme se bavili...

Číst více

Podcasty21 s Ondřejem Maternou: Vybudovat startup bez investora bylo těžké, ale jsme díky tomu flexibilní

Jedenáctý díl přináší rozhovor s Ondřejem Maternou, právníkem, ajťákem a spoluzakladatelem společnosti Legito. Ondřejova společnost vyvíjí stejnojmenný...

Číst více
Autor: Marek Kalinowski

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print, nevychází)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.