Pietní shromáždění připomnělo 80 let od uzavření českých vysokých škol nacisty

Ve čtvrtek 14. listopadu se v areálu Kounicových kolejí uskutečnilo pietní shromáždění akademické obce Masarykovy univerzity. Účastníci si připomněli tragické události 17. listopadu 1939, kdy započal nacistický plán likvidace československého národa, univerzit a inteligence. Památku zavražděných během nacistické okupace uctili v prostorách kolejí.

15. 11. 2019 Josef Bártů

Do Kounicových kolejí se první studenti nastěhovali 5. listopadu 1923. Svému účelu sloužily až do 17. listopadu 1939, kdy je přepadli příslušníci gestapa a jednotek SS. Do koncentračního tábora bylo odvlečeno 173 studentů a zbytek nájemníků se musel odstěhovat. Kounicovy koleje byly využívány během okupace jako věznice, kterou během války prošlo více než 35 tisíc českých vlastenců, odbojářů a vysokoškolských učitelů. Ti byli následně deportováni do koncentračních táborů nebo popravováni přímo ve věznici.

Vzpomínkovou akci zahájili studenti Masarykovy univerzity, kteří postupně četli jména více než 700 obětí zavražděných v prostorách kolejí. „Byť jsem věděl, že budeme dohromady číst více než 700 jmen, až ve druhé polovině jejich předčítání jsem si uvědomil, jaké je to obrovské číslo. Ve druhé polovině na mě síla těch jmen začala dopadat“, říká Jiří Němec, student Fakulty sociálních studií a člen Akademického senátu Masarykovy univerzity. Dodává, že to pro něj byl silný zážitek a už při přípravě akce se nad jmény zamýšlel.

Studenti Masarykovy univerzity četli jména popravených a umučených, kteří byli zavražděni v Kounicových kolejích nacisty.Foto: Josef Bártů

Následně si účastníci připomněli první okamžiky obsazení kolejí tak, jak je popsal student Bohdan Rosa, jeden z přímých účastníků událostí 17. listopadu 1939. Poté k pomníku zbudovanému na místě bývalého popraviště položil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš věnec. Následovali ho zástupci všech devíti fakult. Právnickou fakultu reprezentoval děkan Martin Škop a předseda Studentské komory Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity Lukáš Buchta.

Rektor Martin Bareš v emotivním projevu uvedl, že Kounicovy koleje představují posvátnou půdu nejen pro Masarykovu univerzitu, ale pro každého člověka milujícího svobodu, každého demokrata a každého člověka věřícího v masarykovské ideály. Vzpomenul jejich historii a stanné soudy, které rozhodovaly o osudu vězněných a vynášely nejčastěji jako rozsudek trest smrti. „Když o tom mluvím, uvědomuji si, že bychom měli pečlivěji volit slova, protože se to v ničem nepodobalo soudu ani rozsudku v pravém slova smyslu. Vše, co se tu dělo, se vzpíralo právu a měřítku spravedlnosti,“ říká Bareš a dodává, že na konci tohoto hrůzného řetězce byl většinou čin, který nelze nazvat jinak než úkladnou vraždou. Vyzdvihl příběh hrdiny Jana Floriana, posledního předválečného děkana lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Profesor Florian se aktivně zapojil do odbojové činnosti. Ve věku 44 let byl popraven v koncentračním táboře.

Účastníci vyslechli i báseň Nezapomeň od Antonína Štuky, který byl vězněn v Kounicových kolejích. Propašoval si tam papír a tužku. Do svých básní skryl krutý život vězňů. Byl zastřelen roku 1943.

Jedním ze zúčastněných byl i Oldřich Tristan Florian, doktorand Katedry teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Přišel jsem, protože si myslím, že je důležité si připomínat temné události v naší historii,“ a dodává, že chtěl uctít památku lidí, kteří bojovali za naši svobodu.

Během celé akce zúčastnění zapalovali svíčky a kladli je na schody v areálu kolejí. Na závěr mohli bílým otiskem dlaně na černé plátno symbolicky vyjádřit svůj odpor k totalitě a závazek neustupovat zlu.

Úryvek z básně Nezapomeň od Antonína Štuky.

Další vzpomínková akce nazvaná Brněnský sedmnáctý se bude konat v neděli 17. listopadu. Připomene uplynutí 80 let od uzavření českých vysokých škol a 30 let od sametové revoluce. Podrobný program naleznete na www.brnensky17.cz.