Studenti práv poprvé získali možnost zúčastnit se Spotřebitelskoprávního moot courtu

13.12.2019
Vítězný tým z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (zleva): Roman Tocháček, Marie Soukupová, Daniel Sedlák, Martin Votroubek. Foto: dTest

Nezisková organizace dTest letos uspořádala první ročník Spotřebitelskoprávního moot courtu. Soutěže se zúčastnilo celkem 35 týmů napříč všemi právnickými fakultami v České republice. Simulovaný soudní spor vyvrcholil ústním kolem, které se konalo v pátek 29. 11. 2019 v Brně. Ve finále se utkaly dva nejlepší týmy, oceněno bylo i nejlepší písemné podání a nejlepší řečník. 

Moot court – simulovaný soudní spor – je založen na argumentaci o smyšleném právním případu, který vychází ze skutečných situací. V soutěžním případě v pozici žalobce vystupovala seniorka Věra, kterou při podomním prodeji oslovila aukční společnost s nabídkou, že pro ni bezplatně vysoutěží nejlevnějšího dodavatele energií. Senioři patří mezi zvlášť zranitelné spotřebitele. Je po ně snadné podepsat nedostatečně srozumitelnou smlouvu v „bezpečí“ jejich domova za ujištění, že je smlouva velmi výhodná, nezávazná a zdarma. V případě, že však s dodavatelem nejsou spokojeni a chtějí dodávky energií ukončit, aukční společnost naúčtuje vysokou smluvní pokutu. Nevýhodného postavení seniorů komentoval i Jaroslav Hladík, student třetího ročníku PrF MUNI, který uvedl: „Nejhorší aspekt je bezbrannost důchodců, raději to zaplatí, aby se vyhnuli stresu.“

Písemnou argumentaci týmy odevzdávaly jak za paní Věru, tak za aukční společnost. Z těchto pak odborná porota vybrala 16 nejlepších a ti postoupili do ústního kola konajícího se na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Složení týmů bylo skutečně rozmanité. Pro některé se jednalo o první zkušenost s moot courtem, jiní již několik podobných soutěží absolvovali. Několik studentů se svěřilo, že se doposud spotřebitelským právem v jejich právní praxi detailně nezabývali, nicméně poukázali na to, že tato tematika se týká nás všech a je důležité znát jak svá práva, tak své povinnosti. „Je to zajímavé odvětví, protože se týká každého z nás. Je dobré vědět, co si může druhá strana smluvního vztahu dovolit a co si můžeme dovolit my,“ poznamenal Martin Hroch, student třetího ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Soutěžící měli možnost předvést své argumenty před odborným soudním senátem, kde zasedla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, advokátka a vysokoškolská učitelka Blanka Vítová, asistentka soudce Kamila Abbasi, advokátka a vysokoškolská učitelka Markéta Selucká, vedoucí oddělení spotřebitelské legislativy Ministerstva průmyslu a obchodu Věra Knoblochová, soudce krajského soudu a vysokoškolský učitel Jiří Handlar a právník a lektor mootcourtových dovedností Petr Jedlička.

Po jednání dostal každý tým od soudců individuální zpětnou vazbu ke svému výkonu. Ta by jim měla pomoci v budoucí praxi, ale například i v dalších soutěžích. „Kritika byla oprávněná, dozvěděl jsem se, co bych měl zlepšit,“ zhodnotil zpětnou vazbu Dennis Wassouf, student 3. ročníku z Brna. Spotřebitelské právo doposud řešil jen z pozice samotného spotřebitele, nicméně problematika aukcí energií je dle jeho názoru zcela proti dobrým mravům. Advokacie ho však neláká. Míří do justice a díky moot courtu si chtěl vyzkoušet podívat se na daný případ do hloubky. V tom ostatně není sám, několik soutěžících se svěřilo, že ve sporu chtějí být spíše v roli soudce. Zároveň doplnili, že i oni by se postavili na stranu spotřebitele.

Přístup soudců ocenila také studentka z Právnické fakulty Západočeské univerzity: „Bylo to perfektní, bylo to spravedlivé. Přišlo mi, že každý měl prostor pro tu svoji část, porotci byli nestranní, nepřišlo mi, že by nadržovali jedné nebo druhé straně.“

Foto porotců: Popisek: Porotci (zleva): právník Petr Jedlička, soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, advokátka a vysokoškolská učitelka Blanka Vítová, asistentka soudce Kamila Abbasi, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest Svatava Veverková, dále advokátka a vysokoškolská učitelka Markéta Selucká, vedoucí oddělení spotřebitelské legislativy Ministerstva průmyslu a obchodu Věra Knoblochová a soudce krajského soudu a vysokoškolský učitel Jiří Handlar. Foto: dTest

Pro Anetu Jančíkovou z Masarykovy univerzity to byla vůbec první zkušenost s moot courtem. Příprava nebyla dle jejího názoru úplně jednoduchá: „Přišlo mně, že ten případ je dost promyšlený a byly tam všechny detaily, ale nebylo tam nic, na co by se nedalo přijít, když má člověk představu o té problematice.“  Po minulém semestru má za sebou zkoušku z občanského práva, proto měla spotřebitelské právo čerstvě v  paměti. A co říká na zkušenost z moot courtu? „Určitě bych do toho znovu šla, bylo to fajn. Nebylo to vyloženě jen, že bychom si formálně sedli, ale bylo to i zábavný. Je to super v rámci shromáždění kolektivu.“ Navíc dle jejích slov měla příležitost seznámit se se studenty z ostatních právnických fakult.

Ceny v hodnotě 30 000 Kč čekaly na vítěze tří kategorií. Cenu za nejlepší ústní projev získala studentka Univerzity Palackého v Olomouci Tereza Tina Rašťáková. Jako nejlepší písemné podání soudci zvolili podání týmu olomouckých studentů ve složení Karolína Foukalová, Juraj Kuzmík, Lucie Semelová a Diana Urbášková. Týž tým byl nejlépe hodnocen i v samotném finále. Po přičtení bodů získaných v prvním kole ústní části však nakonec těsným výsledkem zvítězil tým budoucích právníků z Brna, a to Roman Tocháček, Marie Soukupová, Daniel Sedlák a Martin Votroubek.

Nejlepší písemné podání odevzdali studenti z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (zleva): Karolína Foukalová, Juraj Kuzmík, Lucie Semelová a Diana Urbášková. Foto: dTest

A co na moot court říkají samotní vítězové? Většina z nich se již v minulosti podobných soutěží účastnila a za nejtěžší považují najít čas, který by soutěži věnovali: „Obecně lze říct, že žádný z argumentů nebyl úplně jednoduchý a na vše jsme se museli podívat z několika úhlů pohledu. Co bychom ale považovali za nejsložitější, byla problematika naléhavého právního zájmu. Existuje k ní sice rozsáhlá judikatura, ale jen málokterá doléhala na zadaný případ.“ I oni však mají jasno v tom, že by se postavili na stranu seniorky a jednání aukční společnosti považují za podvodné. Přesto však oceňují možnost vyzkoušet si argumentovat i z pohledu protistrany, neboť právě to je čeká i v praxi. 

Během moot courtu musí studenti nejen přednést připravené argumenty, ale také reagovat na dotazy poroty. Pro každého z nich je přitom nejtěžší něco jiného: „Pro někoho to byla tréma z ústního přednesu před velkou skupinou lidí, takže vlastně překonat sám sebe. Také ale schopnost věcně argumentovat a zformulovat myšlenky a tyto myšlenky zároveň prezentovat takovým odborným kapacitám, kterými byli členové senátu, tak, abychom případnou odpovědí spíš nespustili sérii dalších zpřesňujících dotazů natahujících čas. Co však bylo dle našeho názoru nejsložitější, tak to byla potřeba okamžitě reagovat na dotazy senátu či na samotnou protistranu v reálném čase, kdy není prostor pro poradu, ale spíš pro improvizaci a nenápadnou domluvu za stolem,“ komentují vítězové.

Vyzkoušet si takovou soutěž by rozhodně všem doporučili, neboť studenty dle jejich názoru obohatí o nové poznatky a zkušenosti. Navíc je to příležitost zjistit, jaké je argumentovat před odbornou porotou. Pro možné zájemce zvažující účast na moot courtu mají vítězové soutěže  krátký vzkaz: „Moot court byl opravdu skvěle zorganizovaný, přičemž se týkal aktuálního tématu, které je v současnosti třeba hlasitě akcentovat, a to například právě formou simulovaného soudního sporu, protože tento nastíněný příklad se může týkat i našich prarodičů. Je to pro nás studenty nevšední způsob, jak právo aplikovat s nemalou dávkou adrenalinu, rétorskými dovednostmi a prací v týmu, což dle našeho názoru není nikdy na škodu!“

Na závěr přinášíme rozhovor s vedoucí právní poradny dTestu Svatavou Veverkovou, která měla organizaci moot courtu na starost.

Svatava Veverková, vedoucí právní poradny dTestu. Foto: Hana Čejková, Právnická fakulta MUNI

Kdy začaly první přípravy na moot a co se řešilo nejintenzivněji?

Moot court jsme připravovali téměř tři čtvrtě roku. Nejintenzivnější práce byly ke konci. Nejvíce času jsme strávili nad tvorbou zadání a příloh, protože jsme chtěli, aby pozice žalobce a žalovaného byla vyrovnaná a oba měli u simulovaného soudu co namítat. Podobně jsme promýšleli pravidla soutěže a pravidla pro hodnocení písemných a ústních výkonů. Soudci potom nejvíce času strávili nad hodnocením písemných podání a psaním zpětné vazby na ně.

Co bylo na organizaci nejtěžší?

Nejobtížnější pro mě bylo naplánování všech kroků, které je potřeba zajistit, aby moot court mohl hladce proběhnout. Jelikož jsme moot court nikdy nepořádali, bylo to náročné. Seznam s úkoly čítal asi 70 položek, které se dále dělily od zajištění koordinátorů na jednotlivých fakultách, přes tvorbu webové stránky až třeba po zapůjčení talárů pro soudce. Myslet musíte ale třeba i na to, že je potřeba zajistit prostory, kde si soutěžící odloží věci, nebo upozornit místní kavárnu na zvýšené množství zákazníků. 

Jak jsi spokojená s prvním ročníkem?

Mám velkou radost, že se do soutěže přihlásilo 35 týmů ze všech právnických fakult v republice. Na začátku jsme si říkali, že budeme rádi za deset týmů. Konkurence ostatních mootů je totiž obrovská. V den konání ústního kola bylo krásné sledovat, že jsme Black Friday nestrávili jako spotřebitelé nakupováním zboží ve „slevách“, ale debatováním nad spotřebitelským právem. Výkony studentů byly velmi dobré a zpětná vazba od porotců důkladná. Splnilo se vše, co jsem si přála. Všechny zúčastněné to dle mého názoru odborně velice posunulo. Navíc se na finále přišlo podívat obrovské množství lidí.

Můžeme se těšit na pokračování?

Nezisková organizace dTest udělá maximum pro to, aby se mohl moot court opět realizovat.

Autorka: Kristýna Bónová


Čtěte také:


Právnická fakulta MUNI pořádala XIII. ročník konference Dny práva. Ocenila také významné pedagogy

Job Fair 2019 hostil 25 advokátních kanceláří. Zájem ze strany studentů byl obrovský

Rekonstrukce přednáškových místností PrF MUNI čeká na zahájení, k dispozici je i jejich vizualizace





 

Kam dál?

Podcasty21 s Ondřejem Maternou: Vybudovat startup bez investora bylo těžké, ale jsme díky tomu flexibilní

Jedenáctý díl přináší rozhovor s Ondřejem Maternou, právníkem, ajťákem a spoluzakladatelem společnosti Legito. Ondřejova společnost vyvíjí stejnojmenný...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL: Erasmus – Cenná zkušenost, která ale není pro každého

Chcete strávit část studia v zahraničí? Víte, že byste chtěli vyjet, ale ještě nemáte jasno kam? Připravili jsme pro vás Podcasty21 SPECIÁL na téma Erasmus....

Číst více

Podcasty21 s Víťou Do Phamem: V USA panuje mezi studenty práv větší rivalita

Desátý díl přináší rozhovor s advokátním koncipientem Víťou Do Phamem. S Víťou jsme se bavili o tom, jaké to je vyrůstat ve vietnamské komunitě a kolik...

Číst více
Autor: Kristýna Bónová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.