Jaká byla tvá příprava, cesta a příjezd do Innsbrucku? 

Současně s radostnou zprávou, že jsem byl mezi velkým množstvím uchazeček a uchazečů úspěšný, mě kontaktovala lokální ELSA skupina, aby mi pomohla s hledáním ubytování. Dohodli jsme se, že bych mohl bydlet v jednom ze studentských bytů, kde během semestru pobývají studenti tamějších univerzit. Během prázdnin se totiž běžně několik z nich uvolní. 

Z Prahy do Innsbrucku se dá pohodlně dojet vlakem, takže volba dopravního prostředku byla jasná. Po příjezdu mě přivítali členové innsbrucké ELSA a ukázali mi město.

A co místo, kde jsi byl na stáži? Překvapilo tě něčím?

Rakousko jsem znal dobře už ze svých předchozích návštěv, je to krásná země nejen s bohatou historií a nádhernou přírodou, ale také s přátelskými obyvateli, kteří mají navíc podobný humor, jako máme my. Ohromilo mě pulzující centrum Innsbrucku a čisté horské prostředí. 

Jaký byl tvůj první den v práci? Čekaly tě těžké úkoly?

První den v práci jsem se seznámil s kolegyněmi a kolegy a celkově s budovou okresního hejtmanského úřadu v Innsbrucku (Bezirkshauptmannschaft Innsbruck) a jejím režimem. Za zajímavost považuji, že jsem musel složit stejný slib, který je v Rakousku skládán při vstupu do služebního poměru, tedy že budu věrně a svědomitě plnit všechny své povinnosti, přestože jsem zde byl v pozici praktikanta. 

Co kolegové? Jaký byl v práci kolektiv a prostředí?

Hned od začátku jsme si s kolegy „padli do oka“ a postupem času z toho vznikla přátelství, která trvají dodnes. Kolektiv byl natolik dobrý, že jsme spolu trávili také volný čas po práci a o víkendech. 

Jaký typ práce jsi v takový běžný den zastával?

Seznamoval jsem se s různými pozicemi a zkoušel si plnění jednodušších úkolů, jakými bylo sepisování podání a provádění rešerší na různá témata. Občas jsem měl příležitost zkusit si i osobní komunikaci s veřejností.

Jak jsi trávil volný čas?

Svůj volný čas jsem trávil aktivně, často vycházkami do přírody v okolí a o víkendu i většími horskými túrami. V tom také spočívalo kouzlo celého místa – stačilo dvacet minut chůze a z centra metropole se člověk dostal do prostředí téměř netknuté přírody hor.

Dokázal bys shrnout, jaké byly tvé pocity na konci stáže? Co ti dala nejvíc?

Můj hlavní pocit na konci stáže byl takový, že se mi nechce vůbec jet domů a kdybych mohl, s chutí bych v Innsbrucku ještě zůstal. Ani se mi nechtělo věřit, kolik jsem se toho dokázal během jediného měsíce naučit, kolik nových míst navštívit a jaká skvělá přátelství navázat. Na konci pobytu jsme si s kamarády vyměnili kontakty a dohodli se, že naše setkání určitě nebylo posledním.

Foto: Innsbruck, pohled shora. Zdroj: pixabay.com