Otec u porodu: Právo, nebo možnost?

02.04.2020
Foto: Muž, který držel novorozence, Petr Kratochvíl, Public Domain Pictures, CC0 Public Domain

Před více než dvěma týdny byl v České republice vyhlášen nouzový stav. V souvislosti s tím došlo k přijetí několika mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, která různými způsoby omezují práva lidí. Především jedno z nich vzbuzuje velké emoce a diskusi ve veřejném prostoru – jde o zákaz přítomnosti otců (respektive třetích osob) u porodu. Jedná se o nepřiměřený zásah do základních lidských práv, nebo o odůvodněné a přiměřené opatření?

Na úvod je třeba zabývat se vývojem samotného opatření. Ještě před vyhlášením nouzového stavu vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření omezující návštěvy ve zdravotnických zařízeních, ve kterých se poskytuje lůžková péče, s výjimkou: nezletilých pacientů, pacientů s omezenou svéprávností, rodiček a pacientů v hospicích a dalších v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění. [1] Ačkoliv byla jasně uvedena výjimka pro rodičky, začaly některé nemocnice svévolně omezovat možnost jakéhokoliv doprovodu třetí osoby k porodu (včetně otce). 

Následovalo další mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které vypustilo výjimku pro rodičku a v odůvodnění výslovně uvedlo, že se zakazuje přítomnost otců u porodu. [2] Ke dni 30. 3. 2020 platilo mimořádné opatření připouštějící přítomnost třetích osob u porodu v případech, kdy je rodička cizinka a potřebuje tlumočení, má závažné duševní onemocnění nebo je neslyšící, nevidomá nebo má jiné závažné zdravotní postižení. Poslední výjimkou jsou případy, kdy se očekává porod mrtvého plodu. [3]

S výjimkami zavedenými posledně jmenovaným opatřením je navíc už teď praktický problém: neexistuje žádný metodický pokyn, dle kterého by se dalo určit, které zdravotní postižení nebo duševní onemocnění je dostatečně závažné, aby k porodu mohl otec.

Opatření obecné povahy

Z hlediska formy se v případě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jedná o opatření obecné povahy. Vydávají se podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jako každý správní akt musí obsahovat odůvodnění. [4] Zatímco ale u jiných mimořádných opatření je uvedeno, jakým způsobem zabraňují šíření nemoci COVID-19, u těch zakazujících doprovod k porodu konkrétní odůvodnění chybí.

Právo na ochranu rodinného a soukromého života

Není pochyb o tom, že narození dítěte je zásadním životním momentem pro celou rodinu. To, že je přítomnost otce u porodu poměrně novinkou, neznamená, že nemá velký význam. Právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života zakotvuje čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zároveň čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

I v případě mimořádných opatření musí platit princip proporcionality, neboť je zjevné, že jimi stát zasahuje do práv zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Daná opatření musí být vhodná, potřebná a přiměřená.

Evropský soud pro lidská práva se již zásahem do rodinného života v případě narození dítěte a období po porodu zabýval. Vyslovil názor, že pro takový zásah musí být prokázána existence obzvláště naléhavých důvodů a stát se musí zabývat tím, zda nelze použít nějaký méně extrémní zásah do rodinného života. [5]

V případě mimořádného opatření zakazujícího přítomnost třetí osoby u porodu ale nedošlo ani ke zvážení jiného, méně invazivního zásahu. Chybí i odůvodnění, proč je otec rizikovější než rodička. Některé nemocnice jako Fakultní nemocnice Ostrava umožňovaly přítomnost doprovodu až do poslední chvíle a volily zvýšená hygienická opatření a ochranné pomůcky místo úplného zákazu. Navíc mimořádné opatření ignoruje doporučení Světové zdravotnické organizace, dle kterého by každá rodička měla mít možnost doprovodu dle svého výběru. [6]

Paradoxní situace

Kromě toho, že jde o nepřiměřený a neopodstatněný zásah do práv rodin, vznikají zde paradoxní situace kvůli nadále platné výjimce pro nezletilé pacienty. Některé nemocnice tak pouští otce za rodičkou a novorozencem těsně po porodu za těchto předpokladů: otec není v karanténě, nemá žádné příznaky nemoci COVID-19 nebo jiného infekčního onemocnění (teplota, kašel apod.), má po celou dobu roušku a dodržuje hygienická pravidla. [7]

K této otázce se ostatně vyjádřil i Roman Prymula, ještě donedávna šéf Ústředního krizového štábu, který uvedl, že si je vědom současné výjimky umožňující stav, kdy otec může za dítětem hned po jeho narození. [8]

Ministerstvo zdravotnictví přesvědčivě (resp. vůbec) nezdůvodnilo, z jakého důvodu a na základě jakých důkazů je třeba považovat otce u porodu za epidemiologicky rizikovějšího než těsně po něm. 

 

Na základě výše uvedeného se domnívám, že stát nepřiměřeným způsobem zasahuje do práva na soukromý a rodinný život. Ministerstvo zdravotnictví by mělo daný zákaz zrušit a obnovit původní výjimku pro všechny rodičky, neboť zákaz každým dnem negativně zasahuje čím dál více rodin, které se v současné situaci nemohou rychle a efektivně bránit.

Autorka: Anna Štefanidesová


[1] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. 3. 2020, č. j.: MZDR 10519/2020-1/MIN/KAN.

[2] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. 3. 2020, č. j.: MZDR 12344/2020-1/MIN/KAN.

[3] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 3. 2020, č. j.: MZDR 13620/2020-1/MIN/KAN.

[4] § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[5] Hanzelkovi proti České republice. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 12. 2014, stížnost č. 43643/10.

[6] Q&A on COVID-19, pregnancy, childbirth and breastfeeding [online]. WHO.int. 18. 3. 2020 [cit. 30. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.who.int/newsroom/q-a-detail/q-a-on-covid-19-pregnancy-childbirth-and-breastfeeding 

[7] Jedná se k datu 30. 3. 2020 například o Nemocnici na Bulovce, Fakultní nemocnici Ostrava nebo Nemocnice Jihlava. Srovnej: Sdělení ze dne 26. 3. 2020. Dostupné z: https://www.facebook.com/PorodniceBulovka/posts/2283798055249253 nebo sdělení ze dne 23. 3. 2020. Dostupné z: https://www.facebook.com/porodnicefno/photos/a.105647847736050/114681420166026

[8] Pořad Partie ze dne 22. 3. 2020, TV Prima. Dostupné z: https://www.iprima.cz/tema/roman-prymula



Čtěte také:


Seriál o insolvencích: Jak sepsat věřitelský insolvenční návrh a kde ho podat

Subsidiarita bezdůvodného obohacení

Seriál o insolvencích: Jak sepsat dlužnický insolvenční návrh




Kam dál?

Podcasty21 již více než rok přibližují právo lidem. Nyní pro ně můžete hlasovat v soutěži

Když právník Jan Šlajs cestoval tramvají do práce, uvědomil si, že neexistuje žádný český podcast zaměřený na právo, který by mu zpříjemňoval cestu. Toužil...

Číst více

Podcasty21 SPECIÁL o profesi advokátních koncipientů

Tímto dílem Podcastů21 SPECIÁL startujeme minisérii věnovanou právním profesím. Honza Šlajs si povídal se třemi koncipienty z malé, středně velké a mezinárodní...

Číst více

Podcasty21 s Janou Sedlákovou: Jsem člověk, který chce věci měnit

Dvanáctý díl přináší rozhovor s Janou Sedlákovou, advokátkou a partnerkou v SEDLAKOVA LEGAL. V rozhovoru se dozvíte, proč se Jana vydala cestou vlastního...

Číst více
Autor: Anna Štefanidesová

Vydavatel

  • Právo21, z. s.
  • Václavkova 1267/46
  • 615 00 Brno
  • IČ 07174918
  • DIČ CZ07174918
  • ISSN 2570-8805 (Print, nevychází)
  • ISSN 2570-8813 (Online)
  • MK ČR E 22833
  • Datová schránka: 9cb4b7m

Odběr novinek

  • Upozornění na nové články a zajímavosti nejen ze světa práva přímo do vašeho e-mailu. Od odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Načítám...

Přidejte se k nám

  • Chcete se podílet na tvorbě časopisu či se jen dozvědět informace o nás? Napište na redakce@pravo21.online. Detailní informace o publikačním procesu najdete zde.