Povinnosti podnikajících osob při přepravě odpadů na území České republiky

Základy vnitrostátního nakládání s odpady najdeme v evropské legislativě

V čl. 33 nařízení č. 1013/2006 je upravena povinnost pro jednotlivé členské státy Evropské unie (dříve Společenství) zavést vhodný systém pro dozor nad přepravami odpadů výhradně v jejich jurisdikci a pro jejich kontrolu. Tento systém má zohlednit soulad se systémem Evropské unie zavedeným hlavami II a VII tohoto nařízení. To vychází již z bodu 13 jeho preambule, podle kterého: „Přestože je dozor nad přepravou odpadů uvnitř členského státu a její kontrola pravomocí dotyčného členského státu, měly by vnitrostátní systémy týkající se přepravy odpadů brát v úvahu potřebu soudržnosti se systémem Společenství, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.“ Tuto pravomoc, aby vhodný systém zavedly jednotlivé členské státy, umocňuje čl. 1 bodu 5 nařízení č. 1013/2006, ze kterého vyplývá, že právě na přepravu odpadů výhradně v rámci členského státu se vztahuje pouze čl. 33 nařízení č. 1013/2006. O nastavení kontrolních systémů jednotlivých členských států jsou informovány ostatní členské země prostřednictvím Evropské komise.

S přijetím nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech”), došlo k rozšíření a zpřesnění povinností, které musí právnické osoby nebo fyzické podnikající osoby při přepravě odpadů na území České republiky splnit.

Přepravce odpadu musí splnit celou řadu povinností

Česká republika danou povinnost vyplývající z čl. 33 nařízení č. 1013/2006 provedla právní úpravou, která je zakotvena v § 46 odst. 1, 2 a 3 zákona o odpadech. Právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba zúčastněná na přepravě odpadu (resp. osoba, která odpad přepravuje) je povinna:

• zabezpečit přepravu odpadu v souladu s jinými právními předpisy,[1]
• uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu pěti let ode dne zahájení přepravy,[2]
• informovat řidiče vozidla, že bude přepravovat odpad,
• zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době přepravy odpadu označeno patřičným způsobem,
• při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 78 zákona o odpadech (s výjimkou přeshraniční přepravy),
• předložit kontrolujícímu orgánu na výzvu doklady, které musí přepravu doprovázet podle nařízení č. 1013/2006[3] nebo vybavit řidiče dokladem označujícím druh a kategorii přepravovaného odpadu, vlastníka odpadu a zařízení určené pro nakládání s odpady nebo provozovnu, do kterých je odpad přepravován, a zajistit, aby byl takovým dokladem přepravovaný odpad doprovázen po celou dobu přepravy,
• přeprava odpadu na území České republiky nesmí přesáhnout dobu 48 hodin (resp. 24 hodin, jestliže se jedná o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad).

Podrobnosti k některým povinnostem

Jak má být silniční motorové vozidlo v době přepravy odpadu označeno, upravuje § 17 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vozidlo musí být označeno dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem „A“ o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm.

Pro vnitrostátní přepravu odpadů[4] nejsou zákonem o odpadech stanoveny žádné další povinnosti s výjimkou obecných povinností, které musí být splněny při nakládání s nimi. To však neplatí pro vnitrostátní přepravu nebezpečných odpadů. V souladu s § 78 zákona o odpadech musí být taková přeprava navíc ohlášena před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu (v něm jsou uvedeny údaje o odesílateli, druhu a množství odpadu a další skutečnosti). Ohlášení se provádí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, který provozuje a spravuje Ministerstvo životního prostředí. K přepravě musí být v písemné podobě přiložen doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu.

Ve srovnání s předchozí právní úpravou, která byla obsažena v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, byla v novém zákoně o odpadech s účinností od 1. 1. 2021 nově stanovena doba, po kterou mohou být odpady po území České republiky přepravovány. To vše s ohledem na rizika spojená s přepravou odpadů a také faktickou nemožnost zkontrolovat, jak je s nákladem během přepravy zacházeno. Při stanovení doby v délce 48 hod. (resp. 24 hod.) bylo zohledněno, že daná doba by měla být dostatečná k přejetí území České republiky v jakémkoliv směru (tedy například z Aše do Ostravy). Nižší doba 24 hod., spojená s přepravou odpadů ze zdravotnické nebo veterinární péče a dále s biologickými odpady, které podléhají rozkladu, byla stanovena s ohledem na vyšší rizika spojená s tímto typem odpadu.[5]

Za spáchání přestupku lze uložit pokutu do výše 1 mil. Kč

Pro případ, že by právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nedodržela některé výše uvedené podmínky, stanovuje zákon o odpadech v § 121 v odst. 2 písm. i), j), k) tři skutkové podstaty přestupků. Tedy daná osoba se dopustí přestupku tím, že

• neuchová doklady související s přepravou podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona,
• nesplní některou z povinností podle § 46 odst. 2 zákona (tj. neinformuje řidiče, nevybaví řidiče potřebnými doklady, popř. nezajistí označení vozidla),
• provádí přepravu odpadu přesahující dobu 48 hodin (resp. 24 hodin).

Za kterýkoliv z těchto přestupků může být uložena pokuta do 1 000 000 Kč.

Závěr

Zákon o odpadech s účinností od 1. 1. 2021 zavedl některé nové povinnosti, které předchozí právní úprava neobsahovala. Nejvýznamnější změnou je zavedení maximální doby, po kterou může být odpad na území České republiky přepravován. Stejně tak byla prodloužena doba, po kterou se musí uchovávat doklady související s přepravou odpadů. Zákon o odpadech při nedodržení těchto povinností ukládá pravomoc příslušnému kontrolnímu orgánu za dané porušení uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Proto je nutné, aby se osoby, na které se právní úprava ohledně přepravy odpadů na území České republiky vztahuje, seznámily se svými povinnostmi a dodržovaly je.

[1] Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) (Ženeva 2000), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

[2] Předchozí zákon o odpadech počítal s uchováním dokladů související s přepravou odpadu po dobu 3 let. Taková doba byla v souladu s čl. 20 nařízení č. 1013/2006. To nicméně nevylučuje, aby doba pro uchovávání dokladů v rámci vnitrostátního systému dozoru a kontroly nad vnitrostátní přepravou byla delší.

[3] O těchto dokladech bude pojednáno v samostatném článku.

[4] Tento odstavec nedopadá na přeshraniční přepravu odpadů.

[5] Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, č. 541/2020 Dz.