Srovnání povinných praxí studentů práv v České republice. Kde jde o nadstandard a kde o nutnost?

Skutečnost, že znalosti a zkušenosti jsou rovnocenně důležitými předpoklady pro úspěch studenta po absolvování školy, není žádným novým poznatkem. Proto jednotlivé fakulty doporučují, zajišťují či dokonce podmiňují úspěch studia absolvováním praxe. Právě praktické dovednosti a zkušenosti mohou studentům a budoucím absolventům studia práv dopomoci k lepšímu prosazení se na trhu práce.

30. 5. 2023 Tereza Kotlasová Gabriela Tomečková

Bez popisku

V České republice jsou v současné době pouze čtyři právnické fakulty umožňující studium pětiletého oboru Právo a právní věda, a to na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci a Plzni.

Právnické fakulty univerzit v Olomouci a Plzni nyní povinnost absolvovat praxi ve studijním programu nemají. To však automaticky neznamená, že fakulty získávání praktických zkušeností u studentů nijak nepodporují. Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni v roce 2019 do studijního programu Právo a právní věda vpravila blok dovednostních předmětů, které mají studenti možnost absolvovat.[1] Fakulta Univerzity Palackého v Olomouci nabízí širokou škálu tzv. B předmětů v podobě klinik či stáží u mimofakultních subjektů.[2] Podobným způsobem měla donedávna systém praxí nastavena i Právnická fakulta Karlovy univerzity v Praze. S modifikací akreditace studijního programu však přišla velká změna v podobě povinnosti absolvovat jeden předmět povinné praxe u spolupracujícího subjektu. Brněnská fakulta práv Masarykovy univerzity po svých studentech požaduje nejvyšší časovou dotaci strávenou v praxi. Systém povinných praxí má však nastaven odlišně od Právnické fakulty v Praze.

Masarykova univerzita v Brně

Student práv na Masarykově univerzitě musí během magisterského studia absolvovat celkem 4 praxe v rozsahu 80 hodin. Celkově je tudíž potřeba v praxi strávit minimálně 320 hodin za studium. Praxe se dělí do dvou fází, přičemž druhou fázi je potřeba absolvovat u odlišného poskytovatele, než u kterého student vykonal praxe první fáze. První fáze je doporučena pro studenty 4.– 6. semestru a druhá fáze pro 7. – 10. semestr. Druhá fáze má oblasti rozšířené o trestní sektor justice a veřejnou správu.[3]

Každá praxe je ohodnocena kredity jako povinně volitelný předmět. Studenti si obvykle vše zařizují sami, nicméně mohou se obrátit na Centrum dalšího vzdělávání, které praxi pomůže zprostředkovat. Závěrečný výstup tvoří Reflektivní deník praktikanta, který je třeba pro uznání předmětu odevzdat. Studenti mohou praxi plnit, kde chtějí, přičemž jsou omezení pouze oblastí praxe. Zájemce o praxi má tudíž téměř absolutní nezávislost v oblasti toho, kdy a u koho praxi vykoná.

Univerzita Karlova v Praze

Fakulta práv při Karlově univerzitě v relativně nedávné době provedla změnu studijního a akreditačního plánu. Tento nový plán platí pro studenty, kteří zahájili studium práv v akademickém roce 2020/2021. Studenti, kteří spadají do zmíněné skupiny, jsou nově povinni během studia absolvovat jednu povinnou praxi v délce 80 hodin. Praxe má formu povinně volitelného předmětu a lze ji absolvovat pouze u subjektů, jež mají s fakultou navázanou spolupráci. Kromě možností praxe na nejrůznějších úřadech, ministerstvech či soudech a spoustě dalších pozic existuje možnost splnit si praxi i ve vybrané advokátní kanceláři. Velký rozdíl oproti Masarykově univerzitě lze spatřovat ve větší propojenosti praxe a fakulty.

Memorandum o spolupráci

Právnická fakulta Univerzity Karlovy dne 26. října 2022 uzavřela memorandum o spolupráci s Českou advokátní komorou.[4] Fakulta i Česká advokátní komora memorandum propagují jako velký úspěch ve vzájemné komunikaci a spolupráci a vyzvedávají rozšíření možných advokátních kanceláří, kde budou moci od letního semestru tohoto roku studenti pražských práv praxi uskutečnit.

Systém, o kterém memorandum zpravuje, však vyvolává i kontroverze. Formu spolupráce někteří studenti z Karlovy univerzity kritizují. Nejvíce jim podle všeho vadí skutečnost, že odpracovaná doba v advokátních kancelářích má být neplacená. Ozývají se mezi nimi hlasy odvolávající se mimo jiné na obecné právo pracovníků na spravedlivou odměnu a na Evropskou sociální chartu.

Jedním z problematických prvků situace je právě nově zavedená povinnost studentů pražských práv absolvovat minimálně jednu praxi u spolupracujícího subjektu. Může pak docházet k absurdním situacím, kdy je student nucen odejít z placené práce v advokátní kanceláři jen proto, aby mohl splnit 80 hodin povinných praxí v rámci fakulty. Otázkou pak zůstává, nakolik, a zda vůbec, je obsah činnosti studenta v původní advokátní kanceláři (kde je mu vyplácena odměna) odlišný od práce, kterou by vykonával při neplacené povinné praxi v advokátní kanceláři spolupracující s fakultou.

 

Taktéž je nutné se zamyslet, zda je opravdu nutné poskytovatelům praxí zamezit v byť i jen dobrovolném odměňování přidělených stážistů. Právě absence jakékoliv odměny je jedním ze závazných bodů Memoranda o spolupráci mezi Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a Českou advokátní komorou.[5]

Srovnání

Na Karlově univerzitě funguje bezesporu diametrálně odlišný systém povinných praxí než na právnické fakultě v Brně. Jsou mnohem více propojené a řízené skrze fakultu. Spolupracující subjekty, u kterých studenti praxe absolvují, si nemohou vybírat, koho k sobě na stáž přijmou. Stejně tak je ve své volbě omezen i student, který si vybírá pouze oblast praxe (druh PVP předmětu), nikoliv konkrétní subjekt poskytovatele praxe. Praxe studenta probíhá v úzké spolupráci s fakultou a pro studenta i subjekt poskytující praxi je bezúplatná.

Přes všechny nevýhody, které s sebou takto nastavený systém praxí nese, však nemůžeme na situaci pohlížet černobíle. Na právnické fakultě v Praze na druhou stranu (čistě teoreticky) neexistuje možnost, že by si student u “známého” advokáta opatřil potvrzení a praxi by měl bez jakéhokoliv úsilí uznanou. Zkušenost pražských studentů by se dle Standardů odborných právních praxí měla opírat o kontrolovanou a významnou zpětnou vazbu mentora i poskytovatele stáže. Na Právnické fakultě v Praze zkrátka struktura povinné praxe více připomíná PVP předmět. To se nedá říci o systému brněnské fakulty, který je založen na téměř kompletní oddělenosti získávání pracovních zkušeností a samotné výuky.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity má systém praxí nastaven benevolentněji. Student si může vybrat, u koho a kdy praxi vykoná. Obstarává si ji sám, ačkoli může fakulta pomoci zprostředkovat kontakt, a u vybraného subjektu vstupuje do pracovního poměru (či jiného vztahu) nezávislého na fakultě. Student si poté formálně zapíše PVP předmět Povinné praxe a v závěru společně s potvrzením od zaměstnavatele odevzdá i Reflektivní deník praktikanta. Fakulta však neprovádí další důkladnější kontrolu, zda student opravdu praxe absolvoval. Dá se říci, že v tomto ohledu spoléhá na zájem a snahu studentů sbírat zkušenosti a praxi tak opravdu odchodit. Pokud má student ambice na budoucí dobré uplatnění, aktivita a dostatek zkušeností jsou dozajista důležitým faktorem v získání vysněné pracovní pozice. Nevýhodou systému praxí právnické fakulty v Brně může být pro některé studenty omezená nabídka zprostředkovaných poskytovatelů praxe a skutečnost, že si je případně musí domluvit sám. Na to by však bylo možné argumentovat tím, že i samotné hledání práce a absolvování pohovorů patří mezi činnosti, kterým se student dříve či později nevyhne. Ve výsledku jde proto taktéž o užitečnou schopnost, již by měl absolvent ovládat.

Závěrem

Zkušenosti v praxi jsou důležitou součástí téměř jakéhokoliv studia. Stejně jako nemůže lékař operovat jen se znalostmi získanými studiem, potřebuje si i právník osvojit praktické zkušenosti a chápat aplikaci teorie ve světě okolo nás. Právnické fakulty v Praze a Brně mají absolvování nějaké formy praxe nastaveno jako podmínku udělení titulu. Naopak v Olomouci a Plzni je zatím získávání praktických zkušeností nastaveno spíše motivačně. Souviset to může i se skutečností, že jde o menší města. V případě zavedení plošné povinnosti vykonat praxi v rámci studijního programu by zde nebylo jednoduché pokrýt nově vzniklou poptávku nabídkou dostatku pozic.

Snad všechny právnické fakulty předpokládají snahu a zájem svých studentů obstarávat si praxe i bez formální povinnosti, která by je k tomu nutila. Narůstající tendence právnických fakult motivovat budoucí absolventy práv k získávání praktických zkušeností je však skvělou zprávou. Jde o odraz skutečnosti, že studovat právní vědy už dávno neznamená memorování zákonů nazpaměť, nýbrž snahu o pochopení a aplikaci získaných informací tohoto oboru na reálné situace.

Tereza Kotlasová

studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Gabriela Tomečková

studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Úvodní foto by Marvin Meyer on Unsplash

[1] LIOLIASOVÁ, Pavla. Budoucí právníky čekají změny. Důležité předměty začnou studovat dřív, získají víc času na praxi. IRozhlas [online]. Praha, 2019, 1 [cit. 2023-02-25]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/studenti-zmena-vyuka-akreditace-pravo-pravnicka-fakulta-univerzita-karlova_1903261005_pla

[2] VINTR, Jáchym. Studenti práva si vše musejí vyzkoušet v praxi. Perpetuum [online]. 2019, 1 [cit. 2023-02-25]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/studenti-zmena-vyuka-akreditace-pravo-pravnicka-fakulta-univerzita-karlova_1903261005_pla

[3] Vše o praxích. Law.muni.cz [online]. Brno, 2019 [cit. 2023-02-25]. Dostupné z: https://praxe.law.muni.cz/content/cs/vse-o-praxich/

[4] Výzva ČAK pro advokátní kanceláře: Vychovejte si sami své budoucí kolegy! [online]. 2022 [cit. 2023-02-25]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/02/vyzva-cak-pro-advokatni-kancelare-vychovejte-si-sve-budouci-kolegy-od-piky/

[5] Výzva ČAK pro advokátní kanceláře: Vychovejte si sami své budoucí kolegy! [online]. 2022 [cit. 2023-02-25]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/02/vyzva-cak-pro-advokatni-kancelare-vychovejte-si-sve-budouci-kolegy-od-piky/


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info