Legislativní novinky: Odškodnění za očkování, dělená subjektivita státu a změny ve spoluvlastnictví

Jednočlenné společenství vlastníků, založení družstva mimo ustavující schůzi, nový trest za týrání zvířat či zbrusu nový předpis upravující odškodňování újmy na zdraví vzniklé jako následek povinného očkování – to jsou legislativní novinky za březen a duben, které by neměly ani v době koronavirové zapadnout.

10. 5. 2020 Petr Jedlička

Spoluvlastnictví – změny v předkupním právu

S účinností od 1. 7. 2020 [1] nabude dílčích změn občanský zákoník [2; dále jen „ObčZ“], a to především v oblasti spoluvlastnictví a vlastnictví nemovitých věcí. Zaprvé, zákonné předkupní právo spoluvlastníků se znovu zkracuje jen na dobu 6 měsíců, a dokonce bude nadále existovat jen v situacích, kdy bylo spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Zákonodárce se tak navrací k pravidlu platnému od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017. Dnes je příslušné ustanovení (§ 1124 ObčZ) formulováno široce tak, že převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo. Staronová právní úprava se naopak vztahuje jak na věci movité, tak na věci nemovité.

Zadruhé, změn doznala pravidla pro přijetí změny prohlášení vlastníka. Tak například ke změně takového prohlášení, která se týká společných částí a při které se zároveň nemění velikost podílu na společných částech (a nejde-li o části ve výlučném užívání vlastníka), je nově vyžadován jen souhlas většiny všech vlastníků jednotek [budoucí znění § 1169 odst. 2 písm. a) ObčZ]. Dle důvodové zprávy [3] se toto pravidlo použije například v situaci přístavby výtahu či změny účelu užívání společných částí (změna prádelny na kočárkárnu). Za stávající úpravy bylo nutno ad hoc posoudit, zda se změna prohlášení dotýká práv a povinností konkrétních vlastníků jednotek a na základě toho si učinit závěr, čí souhlas je třeba. Obdobně se pravidlo uplatní při změně účelu užívání bytu na základě žádosti jeho vlastníka či při změně pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí [budoucí znění § 1169 odst. 2 písm. b) a c) ObčZ; typicky to bývají např. pravidla nočního klidu či vstupu cizích osob do budovy]. 

Zatřetí, změny stanov společenství obecně nebudou vyžadovat formu veřejné listiny (nově § 1200 odst. 5 ObčZ), ať už bylo společenství založeno za použití veřejné listiny či nikoliv. Ustanovení bylo zařazeno na základě pozměňovacího návrhu poslance Milana Poura [4]. Sjednocení režimu pro změny plyne z odůvodnění, které k pozměňovacímu návrhu poslanec přednesl v poslanecké sněmovně [5].

Nakonec, společenství vlastníků jednotek bude moci nově založit i jediný vlastník všech jednotek (nově § 1200 odst. 1 ObčZ). Pokud tento jediný vlastník zakládá společenství vlastníků, pak jím přijímané stanovy nevyžadují formu veřejné listiny (nově § 1200 odst. 4 ObčZ).

Družstva

Tatáž novela [1] se dotkla i zákona o obchodních korporacích v části týkající se družstev [6; dále jen „ZOK“]. Nově bude možné založit družstvo i dohodou zakladatelů bez ustavující schůze (nový § 561a ZOK). Dohoda však vyžaduje formu veřejné listiny. Další novinkou je, že stanovy musí upravit rozsah běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním družstevního bytu a okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat družstevní byt a dům [nově § 744 odst. 2 ZOK]. Změnilo se i kvorum potřebné pro změny podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, předvídaných stanovami bytového družstva. Současná úprava vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt, a těch, kteří mají právo na její uzavření. Nově bude třeba souhlas tří čtvrtin všech členů družstva a souhlas těch členů družstva, kterým se při plnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky (§ 731 odst. 2 ZOK).

Nový trest za týrání zvířat

Dle nového § 74a trestního zákoníku [7], který nabude účinnosti 1. 6. 2020 [8], může soud uložit trest zákazu držení a chovu zvířat až na deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře. Dle nového § 74b téhož zákona se do doby výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody. Naproti tomu doba, po kterou byl pachateli před právní mocí rozsudku již podobný zákaz uložen dle úředního rozhodnutí, se do doby výkonu trestu započte. Dle novelizovaného znění trestního řádu [9] bude výkon trestu kontrolovat krajská veterinární správa (§ 350ab trestního řádu).

Dělená „subjektivita“ státu

Novelizace [10] doznal i zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [11; dále jen „ZMČR“]. Pro účely vystupování státu v soukromoprávních vztazích byla právní osobnost a svéprávnost [12] České republiky nově ustanovením § 6 odst. 2 ZMČR rozdělena mezi jednotlivé organizační složky dle jejich příslušnosti, ale za předpokladu, že jsou účetními jednotkami. Tento princip se má použít i na právní vztahy mezi organizačními složkami navzájem. V řízení před orgány veřejné moci budou organizační složky vystupovat samostatně jako účastníci.

V zákoně nově přibyla i povinnost organizačních složek státu projednávat bezodkladně případy vzniku škody na majetku, který je jim svěřen, bez zbytečného odkladu posoudit uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobám spravujícím majetek (např. příslušní úředníci, § 47 odst. 4 ZMČR ve spojení s odstavcem 1) a pořídit o tom záznam.

 

Náhrady újmy způsobené povinným očkováním

Byl přijat právní předpis [13] upravující právo na náhradu újmy vzniklé následkem povinného očkování. Právo na náhradu je však omezeno jen na situace, kdy vinou očkování dojde ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného. Nahrazovat se budou vytrpěné bolesti, ztráta na výdělku a ztížení společenského uplatnění, jakož i duševní útrapy osoby očkovanému blízké. Zákon rovněž stanoví vyvratitelnou domněnku příčinné souvislosti mezi očkováním a újmou na zdraví, která nastala v době stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví po provedení povinného očkování. Pro účely této domněnky se však musí jednat o některý z pravděpodobných negativních následků na zdraví očkovaného vyjmenovaných ve vyhlášce. Žádosti o odškodnění projedná Ministerstvo zdravotnictví. Uplatnění žádosti u ministerstva je podmínkou pro uplatnění nároku před soudem.

Petr Jedlička

autor článku a redaktor Práva21

[1] Tohoto dne nabude účinnosti zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Důvodová je zpráva dostupná z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=411&CT1=0 

[4] Pozměňovací návrhy jsou dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=411&ct1=4 

[5] „Jakkoliv různé způsoby založení společenství vlastníků jednotek v novém občanském zákoníku možná mohou odůvodňovat různé požadavky na formu stanov, v případě jejich změn již tyto různé podmínky dle mého odůvodněny nejsou, neboť v těchto fungujících společenstvích již není nic, co by je odlišovalo. Z tohoto důvodu tedy předkládám pozměňovací návrh, ve kterém je jednoznačně stanoveno, že pro změnu stanov společenství vlastníků jednotek se forma veřejné listiny nevyžaduje. Tím dojde k posílení právní jistoty v této věci a zároveň se předejde dalším případným soudním sporům v této otázce, které by ještě mohly vyvstat.“ (dle stenoprotokolu ze dne 21. 1. 2020, 15:40; dostupné z: www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/040schuz/s040011.htm#r1). 

[6] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

[7] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Zákon č. 114/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[9] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

[10] Zákon č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

[12] O tom, zda může mít stát vůbec svéprávnost a zda ji má právnická osoba, za kterou se dle § 6 odst. 1 ZMČR Česká republika považuje, lze jistě vést podnětné teoretické debaty. Je přitom sporné, do jaké míry by nově zavedená právní úprava ZMČR obstála před koncepcí ObčZ, který stojí na předpokladu, že orgány právnické osoby tuto osobu zastupují, neboť sama svéprávnost nemá.

[13] Zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.

Více článků

Přehled všech článků